Slatina (Stará Voda)

Slatina
Kříž připomínající zaniklou vesnici
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	Stará Voda
Okres	Cheb
Kraj	Karlovarský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°55′52″ s. š., 12°31′42″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Slatina u Staré Vody (13,3[1] km²)
Nadmořská výška	700 m n. m.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Slatina
Další údaje
Zaniklé obce.cz	2615
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slatina (německy Lohhäuser)^[2] je zaniklá vesnice v Českém lese. Stávala asi šest kilometrů západně od Tří Seker v okrese Cheb v Karlovarském kraji v bezprostřední blízkosti státní hranice s Německem. Některé objekty, např. tzv. Dolní mlýn na Hamerském potoce stával přímo na státní hranici.^[3]

Název

Původní název obce zněl Finkenschlag (Pěnkavčí zpěv, tlukot). Tak to ještě v roce 1787 uváděla třísekerská farní kronika. Kromě tohoto názvu se užívaly i pomístní názvy Lochhäuser a Waldhäueser. Německý výraz Loch má více významů, jeden z nich je pejorativní označení místa zapadlého, tedy „díra“, jako odlehlé a zastrčené místo. Možná, že název obce Lohhäuser (Lochhäuser) znamenal místo zastrčené hluboko v lesích. Nový vlastník tachovského panství kníže Windischgrätz místo uváděl vždy jako Lochhaus. Nakonec se ustálil název Lohhäuser a používal se až do roku 1947, kdy byla obec přejmenována na Slatinu.^[4][5]

Historie

Ještě kolem roku 1550 patřila oblast s hlubokými lesy klášteru Waldsassen. Lokalitou budoucí Slatiny vedla hranice mezi klášterem Waldsassen a panstvím Tachov, která zároveň byla zemskou hranicí mezi Čechami a Horní Falcí.^[6] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1667, kdy zde bylo postaveno první stavení, fořtovna na českém panství hraběte Johanna Antonína Losy von Losimthal.^[7] Proto při pozdějším číslování dostala čp. 1. V roce 1871 ji převzal do svého panství kníže Windischgrätz a ve vesnici v té době stávalo šest domů.^[4]

Od postavení prvního stavení v roce 1667 patřila Slatina pod farnost v Trstěnicích a první obyvatelé chodili až do roku 1787 na bohoslužby do farního kostela svatého Víta. Zde se konaly i svatby, křty dětí a pohřbívalo se na starém hřbitově u tohoto kostela. Za císaře Josefa II. byla v roce 1787 založena farnost ve Třech Sekerách a postaven kostel Čtrnácti svatých pomocníků. K této nové farnosti připadla i Slatina. K uvedeným kostelům však vedla dlouhá cesta. Do Trstěnic to bylo pěšky více než tři hodiny, do Tří Seker dvě hodiny. Proto část obyvatel ze Slatiny chodila do kostela v bavorském Mähringu, neboť cesta přes česko-bavorskou hranici byla dlouhá jen asi 2,5 km.^[8]

V roce 1888 se stala Slatina samostatnou obcí s vlastním katastrem. Starostou obce se stal vrchní fořt Johann Schober, slavnostní slib složil před okresním hejtmanem 20. září 1888.^{[9][pozn. 1]}

Po první světové válce, roku 1925, byl v obci postaven pomník obětem války, vysvěcený 9. srpna 1925.^[10] Koncem druhé světové války byl u silnice do Tachovské Huti zřízen pracovní tábor, na jehož místě byl později vybudován objekt roty pohraniční stráže Slatina. Obec Slatina byla obsazena bez boje Američany dne 4. května 1945.^[11]

Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva. První transport k odsunu do Bavorska vyjel 25. ledna 1946, druhý 2. února 1946. Po odchodu Němců zůstala obec téměř prázdná a domy byly vyrabovány. Hranice byla střežena příslušníky SNB. Obec se podařilo jen nepatrně dosídlit a v roce 1950 se octla v zakázané části hraničního pásma. Po vzniku železné opony a uzavření hranice byly všechny domy zbořeny. Postupně byly postaveny objekty útvarů pohraniční stráže. Tak vznikly v oblasti Slatiny tři útvary pohraniční stráže. Byly označovány jako „První úvar PS“, „Druhý PS útvar Slatina“ a „Třetí útvar PS Slatina“.^[12]

V roce 1869 byla Slatina pod názvem Lohhäuser osada obce Tři Sekery, v letech 1900–1930 obec v tehdejším okresu Mariánské Lázně, po druhé světové válce již jen součástí obce Stará Voda jako její základní sídelní jednotka.^[13][14]

Zaniklou obec připomíná pomník obětem první světové války, obnovený v roce 1992. V roce 1993 byl pomník osazen novou deskou se jmény obětí první světové války, doplněnou o jména obětí druhé světové války.^[4] Cestou ke státní hranici stojí u cesty naproti bývalé fořtovně pomníček s křížem, restaurovaný v roce 2005.^[15] Na opačném konci zaniklé obce jsou poblíž upraveného Janovského pramene umístěny informační panely s historií obce.^[16][17] Bývalou obcí Slatina prochází Naučná stezka Slatina. Začíná v Malé Hleďsebi a končí v Tachovské Huti, její délka je 12,5 km.^[16] Kromě starých ovocných stromů je pamětníkem zaniklé obce i památný strom Borovice rumelská na Slatině.

Hornictví

V okolí Slatiny se dříve rýžovalo zlato v lese Goldschachterel (nyní Slatinský les) a na dvou malých potocích.^[18] V roce 1964 bylo severozápadně od posledních domků objeveno automobilovým gama-profilováním uranové ložisko. Nejprve se dobývalo povrchovým lomem na návrší 706,7 metrů. Nedaleko byla zaražena jáma č. 73, později přejmenovaná na „Dyleň D-1“, v roce 1970 bylo zahájeno hloubení jámy „Dyleň D-2“.^[19] Organizačně byl důl Dyleň začleněn do bývalých Uranových dolů Západní Čechy. Dobývání bylo ukončeno k 31. srpnu 1991, důl byl zatopen a zcela zlikvidován.^[19] Dobývací prostor Slatina byl zrušen 16. února 1994.^[20]

Obyvatelstvo

Zaměstnání obyvatel úzce souviselo s kolem ležícími lesy. Bylo to zejména dřevorubectví a zpracování dřeva. Ve starších dobách pálili uhlíři v milířích dřevěné uhlí. První mlýn s pilou, tzv. Horní mlýn, poháněný vodní energií by postaven na Hamerském potoce v roce 1781. Druhý mlýn, tzv. Dolní mlýn, byl postaven roku 1815. Roku 1884 vyhořel, podruhé vyhořel v roce 1947 a už nebyl obnoven. Po určitou dobu se vyplácelo a rozmáhalo soustružení dřevěných perel a výroba šindele z dobrého dřeva. Z písku těženého v okolí se vyráběly skleněné perly a knoflíky. V roce 1838 stálo ve Slatině 18 domů, ve kterých žilo 94 obyvatel. Obec měla v té době školu, dva mlýny a sklářskou továrnu. V roce 1848 žilo ve Slatině 148 obyvatel, v roce 1878 to bylo 178 obyvatel. Od té doby počet obyvatel v obci klesal, zejména po zániku sklárny. V roce 1890 to bylo 156 obyvatel, v roce 1945 jen 127 obyvatel.^[21]

Fotogalerie

• 

  Janovského pramen

• 

  Pomník manželů Merkerových

• 

  Pomník obětem válek

• 

  Rybník na Hamerském potoce

• 

  Odpočívadlo u naučné stezky Slatina

• 

  Hraniční kámen na státní hranici

• 

  Památná borovice

• 

  Odvaly dolu Dyleň

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slatina na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Slatina u Staré Vody na webu ČÚZK
• Slatina na webu Zaniklé obce