Slatina (okres Svitavy)
Slatina | |
---|---|
Radnice a hospoda | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Jevíčko |
Obec s rozšířenou působností | Moravská Třebová (správní obvod) |
Okres | Svitavy |
Kraj | Pardubický |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°37′47″ s. š., 16°36′28″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 156 (2023)[1] |
Rozloha | 3,99 km²[2] |
Nadmořská výška | 453 m n. m. |
PSČ | 569 43 |
Počet domů | 60 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Slatina 54 569 43 Jevíčko info@obec-slatina.cz |
Starosta | Michal Kaderka |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Slatina | |
Další údaje | |
Kód obce | 578762 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Slatina (něm. Schlettau nebo Schletta) se nachází v okrese Svitavy v Pardubickém kraji, zhruba 10 km západně od Jevíčka a 15 km jjz. od Moravské Třebové. Leží v regionu Malá Haná, jazykově patří k středomoravským nářečím, náleží k olomoucké arcidiecézi. Součástí obce byla i už zaniklá vesnice Březinka.
Žije zde 156[1] obyvatel. V dole Březinka se dříve (jistě ještě kolem roku 2009) dobýval lupek a jiné žáruvzdorné jíly k výrobě šamotu (tzv. šachta).
Historie
Do roku 1918
Podle historických pramenů je obec Slatina slovanského původu. Svědčí o tom její jméno, které zůstalo nedotčeno i přes její pozdější germanizaci. Podle záznamů v nejstarších kronikách patřila Slatina ve 12. a 13. století za vlády Přemyslovců k biskupství olomouckému, v 15. století k panství moravskotřebovskému. Vedla tudy stará obchodní cesta z Brna přes Vanovice, Letovice, Červenou a Slatinu do Moravské Třebové.
1939–1945
Až do osvobození v roce 1945, tak jako většina okolních obcí (např. sousední Březina, Křenov a další), náležela tato obec do Sudet. Dnešní česká Slatina byla tehdy sudetoněmeckou obcí, která z hlediska správního patřila k části Hřebečské župy (něm. Schönhengstgau) s hlavním městem Moravská Třebová.[4] Slatina byla poslední obcí v severojižním směru, která patřila do Sudet, hranice byl kopec Na Červené, který se nachází nad ní.
Od roku 1946
Po válce, v roce 1946 byla většina německého obyvatelstva Slatiny odsunuta a uvolněné usedlosti byly obsazovány českými osadníky. V roce 1947 byla celá obec elektrifikována. V roce 1949 došlo k odloučení osady Korbelova Lhota od obce. Na konci 20. století byla zrekonstruována budova bývalé školy a do jejího horního patra se postupně přestěhoval obecní úřad a knihovna. Budova bývalého MNV prošla celkovou rekonstrukcí a vzniklo zde fit centrum s možností sportovního vyžití. Dále byla zrekonstruována hasičárna, křížek a kaplička, nově postavena autobusová zastávka.
Hřbitov pro Slatinu se nachází v sousední Roubanině.
Poloha
Želivsko | Březina | Bělá u Jevíčka | ||
Brťov u Velkých Opatovic | ||||
Slatina | ||||
Horní Smržov | Roubanina | Korbelova Lhota |
Vývoj počtu obyvatel
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 309 | 315 | 328 | 321 | 351 | 357 | 306 | 240 | 218 | 194 | 168 | 114 | 113 | 113 | 147 |
Počet domů | 60 | 60 | 61 | 62 | 61 | 61 | 66 | 64 | 58 | 56 | 52 | 53 | 50 | 50 | 60 |
Rodáci
- Hugo Ille, kněz a misionář v Africe[7][8], narozen v Horní Rudné (Ober-Rauden)[9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ viz mapa na http://www.schoenhengstgau.de/Karte_gross.html
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ https://www.obec-slatina.cz/hasici/sdhslatina/historie/brozura115let.pdf, 17. února 2023.
- ↑ https://www.comboni.org/en/fratelli/106016, 17. února 2023.
- ↑ https://matriky.online/zamrsk/M07-07556/319/#zoom=2.587&x=0.271&y=0.489, 19. prosince 2023.
Literatura
- POPELKA, Benjamin. Jevický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1912. Dostupné online. S. 196. (Březinka: s. 115.)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Slatina na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Slatiny (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Slatina v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
A stylized arrow pointing north.
A stylized arrow pointing west.
A stylized arrow pointing east.
A stylized arrow pointing south.
Znak obce Slatina, okres Svitavy. V červeném štítě pod stříbrnou hlavou se zeleným motýlem zlatý glóbus.
Vlajka obce Slatina, okres Svitavy. Červený list se žlutým karé širokým dvě třetiny šířky listu; v něm bílé karé, široké jednu třetinu šířky listu.
Autor: Nomina nescio, Licence: CC BY-SA 4.0
Slatina na staré mapě tzv. 2. vojenského plánování (1836-1852, měřítko 1 : 28 800), německé názvy a staré zkratky
Výsek česko-německé mapy arcibiskupství olomouckého z roku 1897 (na webu chartae-antiquae.cz je i verze jen s českými názvy, tam je například místo Janoušov/Janůvky/Johnsdorf uvedeno pouze Janoušov). Rok vydání: 1897, Měřítko: 1 : 200 000.
Změna názvů - výběrově: Současný název (starý český / starý německý název)
Lány (Čtyřicet Lánů / Vierzighuben), Sklenné (Sklenné/Glaselsdorf), Křenov (Křenová/Krönau), Janůvky (Janoušov/Janůvky/Johnsdorf), Rudná (Ober Rauden a Nieder Rauden / Horní a Dolní Rudná), Slatina (Slatina/Schletta), Na Červené (Rothwirth / Na Červené)Autor: Michal Josef Špaček, Licence: CC BY-SA 4.0
Radnice, hospoda a obchod ve Slatině