Slatina (rybník, Dubeč)

Slatina
(c) Art Jarka, CC BY-SA 3.0 Pohled z jižního břehu (2020)
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Obvod	Praha 10
Katastrální území	Dubeč
Zeměpisné souřadnice	50°4′9″ s. š., 14°34′24″ v. d.
Rozměry
Rozloha	8,76 ha
Délka	0,4 km
Šířka	250 m
Objem	70 330 m3
Parametry – hráz
Hráz	sypaná
Délka	153 m
Výška	4,5 m
Ostatní
Typ	retenční nádrž
Přítok vody	Hostavický potok
Odtok vody	Hostavický potok
Přístupná	ano
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Retenční nádrž Slatina, někdy i rybník Slatina, je vodní plocha v Praze mezi Štěrboholy a Dubčí, vybudovaná v letech 1980 až 1985 v souvislosti s výstavbou průmyslové zóny v Dolních Měcholupech. Byla určena zejména k zachycování nárazových srážek v povodí Hostavického potoka a slouží i jako rybářský revír obhospodařovaný Českým rybářským svazem. Stala se jednou z přírodního hlediska nejcennějších vodních ploch v Praze.^[1] Lokalita nesla název Slatina již před vznikem rybníka, což je patrné na mapách stabilního katastru z roku 1849.^[2]

Slatina je průtočná nádrž, kterou napájí Hostavický potok přitékající z jihozápadu. Na severní straně má nádrž 4,5 m vysokou zemní hráz, díky které je schopná v případě povodně pojmout přes 170 000 m³ vody, která by zatopila plochu téměř 11 ha. V polovině přes 150 m dlouhé hráze je umístěn vodohospodářský objekt, ve kterém je výpustná i přelivná část a manipulační zařízení.

Po roce 1990 byl prostor mezi původní hrází a poměrně frekventovanou komunikací vedoucí kolem severního břehu zavezen a osazen lesními dřevinami. Původní koryto Hostavického potoka bylo rovněž zasypáno a bylo vytvořeno nové, přirozeněji vyhlížející meandrující koryto, které se těsně před nádrží rozlévá do malého mokřadu. Podél potoka a louky na východní straně nádrže byly vysazeny dubové aleje. V jižní a západní části Slatiny byly vyhloubeny zálivy, které jednak zvětšily retenční objem nádrže, jednak svými pozvolně se svažujícími břehy přirozenějším způsobem propojily vodní plochu s pobřežním prostředím.

Popsané úpravy výrazně zvýšily ekologickou a krajinotvornou hodnotu celé lokality. Rozsáhlé rákosiny spolu s porosty orobinců na východní a severovýchodní straně jsou přirozeným hnízdištěm vodních ptáků (při průzkumu v 2013 tu bylo zjištěno 29 hnízdících druhů – kromě obvyklých labutí a divokých kachen např. lžičák pestrý, čejka chocholatá nebo potápka roháč). Litorální porosty jsou i nocovištěm vlaštovek nebo břehulí a pro mnoho druhů ptáků také známou tahovou zastávkou.^[3]

Z obojživelníků se tu vyskytuje skokan zelený, ropucha obecná i zelená a kuňka obecná, v litorálu také čolek obecný. V okolí nádrže bylo zjištěno mnoho druhů motýlů, zejména okáčů a baboček.

V letním období je možné nádrž využívat i ke koupání, nejlepší vstup do vody je u hráze. Kolem nádrže vede cyklostezka. V blízkosti je také malé letiště pro letecké modeláře. Lov ryb je povolen pouze na levém břehu, mezi hrází a zaústěním Hostavického potoka.^[4]

• 

  (c) Art Jarka, CC BY-SA 3.0
  Pobřežní rákos obecný, kachna divoká (břeh) a lyska černá (ve vodě)
• 

  (c) Art Jarka, CC BY-SA 3.0
  Lidé odpočívající na břehu
• 

  (c) Art Jarka, CC BY-SA 3.0
  Zaústění Hostavického potoka do rybníka

• Seznam vodních ploch v Praze

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slatina na Wikimedia Commons

• Pracovní skupina pro ochranu Slatiny
• Rybářské revíry: Rokytka, rybník Slatina
• Daniel Hrčka: SLATINA – návrh přírodní památky (podrobný biologický popis lokality včetně seznamu nalezených druhů)