Slavíkovice (Černíkov)

Slavíkovice
kostel svatého Josefa
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Černíkov
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°23′14″ s. š., 13°9′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	105 (2021)[1]
Katastrální území	Slavíkovice (3,37 km²)
PSČ	345 06
Počet domů	45 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Slavíkovice
Další údaje
Kód části obce	150207
Kód k. ú.	750204
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slavíkovice jsou malá vesnice, část obce Černíkov v okrese Klatovy. Nachází se asi 5 km na jihovýchod od Černíkova. Je zde evidováno 48 adres.^[3] V roce 2011 zde trvale žilo 91 obyvatel.^[4]

Slavíkovice je také název katastrálního území o rozloze 3,37 km².^[5] Slavíkovice leží v rovinatém i mírně svažitém terénu na potoku Poleňka. Jejich dominantou je kostel, postavený na nevelké návsi, a pozoruhodné jsou i některé chráněné lidové stavby, z nichž nejhodnotnější je patrový špýchar čp. 55.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379,^[6] a to v Berním rejstříku Plzeňského kraje. První známí majitelé byli bratři z Pušperka, později se tu střídali vladykové a ves nebo její části byly přiděleny k okolním panstvím, zejména k Úsilovu. Když Videršpergárové z Videršperka v roce 1624 prodali úsilovské panství a ponechali si jenom Slavíkovice, staly se samostatným statkem, při kterém se v roce uvádí 1716 i panské sídlo. Slavíkovice v roce 1758 přikoupil a k panství Bystřice připojil Karel Josef Palm. V té době bylo podle Tereziánského katastru ve Slavíkovicích 15 hospodářů. Po smrti zmíněného majitele spravovala zadlužené panství soudní administrace. V soudní dražbě v roce 1839 koupil panství Karel Antonín Bedřich Hohenzollern. Ve vsi tehdy byla panská palírna, myslivna a hospoda.

V roce 1790 byla ve Slavíkovicích zřízena škola. Byla jednotřídní a vedle slavíkovických dětí ji navštěvovaly také děti z Bukové, Mezholez, Nevděku, Úsilova a Vílova. Podle školních statistik do ní bylo v roce 1792 zapsáno 135 dětí. Pro velký počet žáků byla škola v roce 1862 rozšířena na dvojtřídní. Vyučování již probíhalo v nové budově, postavené v roce 1843.

Slavíkovice byly také centrem farního obvodu a sídlem fary. Původně tu vznikla v roce 1785 lokálie, která byla v roce 1857 povýšena na faru. Na návsi na místě kaple připomínané v roce 1716, byl postaven v roce 1827 kostel a zasvěcen sv. Josefu.

Po rozsáhlé reformě státní správy, která znamenala také konec patrimoniální správy a značné posílení obecní samosprávy, se staly Slavíkovice samostatnou obcí, k níž patřila osada Nevděk. V samotných Slavíkovicích tehdy žilo 494 obyvatel. Byl to nejvyšší počet obyvatel, který se postupně snižoval, takže při sčítání v roce 1930 už tu žilo jen 239 lidí. Další velký úbytek byl zaznamenán po druhé světové válce. V roce 1950 bylo při sčítání napočítáno 167 obyvatel. Jednou z příčin tohoto úbytku byl odchod některých rodin do usedlostí v pohraničí.

Významnou změnou v poválečném vývoji Slavíkovic bylo ustavení jednotného zemědělského družstva 5. května 1952. Jeho trvání nebylo dlouhé, už v průběhu roku 1953 se rozpadlo a znovu se začalo společně hospodařit v srpnu roku 1957.

Změny ve správním uspořádání zaznamenali Slavíkovští až v posledních letech. Do 31. prosince 1984 byla samostatnou obcí, ke které patřil Nevděk a od 1. ledna 1985 se vesnice stala součástí obce Černíkov. Celá obec od 1. ledna 2003 byla přiřazena pod rozšířenou obec a obec s pověřeným úřadem Klatovy. Nadále zůstávají Slavíkovice sídlem fary.

V současné době žije ve Slavíkovicích zhruba 90 obyvatel.

• Kostel svatého Josefa, postavený roku 1827 v klasicizujícím stylu

Anežka Šedivcová–Formánková (1904–1971), pilotka a radiotelegrafistka, 1. žena v Československu, která získala pilotní průkaz

• 
  Ulice vedoucí Slavíkovicemi
• 
  Rozcestí v obci
• 
  Pomník

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavíkovice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Slavíkovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Slavíkovice na webu ČÚZK
• Webové stránky obce Slavíkovice Archivováno 18. 5. 2021 na Wayback Machine.