Slavětín (okres Louny)

Slavětín
Panorama Slavětína s kopci Českého středohoří
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Louny
Obec s rozšířenou působností	Louny (správní obvod)
Okres	Louny
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°21′3″ s. š., 13°54′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	614 (2022)[1]
Rozloha	8,40 km²[2]
Nadmořská výška	230 m n. m.
PSČ	439 09, 440 01
Počet domů	281 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Na Městečku 50 439 09 Slavětín nad Ohří ouslavetin@mybox.cz
Starosta	Jaroslav Jandl
Oficiální web: www.slavetin.info
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Slavětín
Další údaje
Kód obce	566713
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slavětín je městys v okrese Louny v Ústeckém kraji, zhruba 8 km východně od Loun. Žije v něm 614^[1] obyvatel.

Historie

Počátky obce sahají do doby románské. Podle kvádříkového zdiva v základech kostela se usuzuje na 12. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1269, kdy se připomíná jako opevněná (villa forensa) nebo jako opevněné sídlo (Oppidum forense)^[4]. Seskupení těchto staveb bylo útočištěm v době válečného ohrožení, nazývá se refugium. Zbytek valu a středověké zdi se dochoval. Král Přemysl Otakar II. ves daroval pražským biskupům.

Na počátku 14. století ve městě založili vladykové ze Rvenic malý hrad, který zanikl pravděpodobně během některého z požárů na konci 16. století. Jeho zřícenina byla rozebrána v letech 1796 a 1833–1834 na stavbu ohradní zdi panské zahrady a stodol.^[5]

Rozkvět obce nastal od konce 13. století. Držitel sousedních panství Mikuláš I. Zajíc z Házmburka mimo jiné objednal do chrámu svatého Jakuba Většího gotické nástěnné malby. Druhá etapa rozvoje sahá do 15. až 16. století za Sokolů z Mor.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[6]

Obyvatelstvo

Místní části

• Slavětín
• Kystra

Doprava

Městysem prochází silnice II/239. Severně od městyse vede železniční trať Lovosice–Postoloprty, na které je zřízena železniční zastávka Slavětín nad Ohří.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Jakuba Většího je původní dochovaná románsko-gotická jednolodní stavba se severní kaplí z 14. století. Stojí na románských základech, hranolová věž byla na místě středověké předchůdkyně přistavěna roku 1837. Chrám je proslulý svou výzdobou: kolem roku 1385 byl vymalován dvěma cykly gotických nástěnných maleb ze života Kristova a Mariina a svatými patrony: sv. Jakub, sv. Erasmus, 10 000 mučedníků thébských aj. Na klenbě je doprovází erby Českého království a významných šlechtických rodin. Hlavní oltář tvoří goticko-renesanční oltářní archa se dvěma páry malovaných křídel z roku 1531, dílo anonymního řezbáře a anonymního malíře, nazývaného Mistr Slavětínského oltáře.^[9] Tento v pořadí druhý oltář objednal lounský patricij Václav Sokol z Mor. V kostele je jeho kopie, originál se nachází ve sbírce Severočeské galerie v Litoměřicích. První oltář byla rovněž malovaná gotická archa, ale z doby kolem roku 1450, která je uložena ve sbírce Národního muzea v Praze. Figurální pozdně gotický náhrobník nese erb pánů Sokolů z Mor.

Při opravě interiéru podle projektu Josefa Mockera roku 1881 fresky obnovil a domaloval Petr Maixner a přibyl postranní novogotický oltář. Také byly vyměněny některé architektonické články. Dva opukové baldachýny konzol s polychromií z doby kolem roku 1375 se dostaly do Lapidária Národního muzea v Praze. Na fasádě je pamětní deska Františka Štědrého, zdejšího faráře a regionálního historika Lounska.

• Kaple Navštívení Panny Marie u silnice k Veltěžím
• Na hřbitově jsou hroby básníka Konstantina Biebla, historika Františka Štědrého a malíře Jana Novopackého
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Přestavěný rodný dům Konstantina Biebla s bustou a pamětní deskou na fasádě
• Fara čp. 14
• Sušárna
• Zemědělský dvůr čp. 1, tzv. Království
• Venkovská usedlost čp. 52 v Bieblově ulici
• Menhir Baba

Rodáci

• Karel Dokoupil (1896–1966), kněz
• Konstantin Biebl (1898–1951), básník a prozaik
• Václav Votruba (1909–1990), fyzik
• Otto Trefný (1932–2019), lékař a politik

Reference

Literatura

• Bohumil Matějka, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Lounském. Praha 1897.
• Jaroslav Pešina: Česká malba pozdní gotiky a renesance. Praha 1950.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavětín na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Slavětín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Slavětín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)