Slavětice (Praha)
Tvrz Slavětice | |
---|---|
ústřední část tvrziště (stav na podzim 2020) | |
Poloha | |
Adresa | Klánovice, Česko |
Souřadnice | 50°5′34″ s. š., 14°39′0″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 100283 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Slavětice byla od 13. do 16. století vesnice s tvrzí na území dnešního Klánovického lesa (Vidrholce) v Praze-Klánovicích, v místech dnešní hájovny Nové Dvory. Stopy tvrze jsou chráněny jako archeologická kulturní památka. Podle této vesnice se jmenuje hlavní ulice Klánovic Slavětínská.[1]
Historie
Archeologický výzkum z roku 1957 nasvědčoval vzniku tvrze na přelomu 12. a 13. století. Podle tabule naučné stezky je nejstarší dochovaná zmínka z roku 1227, kdy rod Hrabišických věnoval Slavětice klášteru na Zderaze v Praze. Podle územního pracoviště Národního památkového ústavu je nejstarší zmínka o vsi a dvoru z roku 1349. Klášter roku 1419 ves s tvrzí zastavil a po několika změnách majitelů je roku 1543 vyplatil zpět. Na místě dnešní hájovny Nové Dvory stávala tvrz s velkou okrouhlou věží. Z roku 1545 je dochována zmínka o samotné tvrzi bez vesnice, v roce 1586 je Slavětická tvrz uváděna jako pustá a z roku 1589 je poslední zmínka o věži této tvrze. Novější zmínky o Slavěticích se nedochovaly. V oblasti dnešního lesa zanikly v 16. a 17. století ještě vesnice Hol a Lhota nad Úvalem.
Jižně od vesnice byl na Blatovském potoce Slavětický rybník, největší z rybníků na území dnešního lesa. Byl zrušen až při stavbě železniční trati ve 40. letech 19. století. Jeho hráz je dodnes vidět z vlaku.
Oblast byla po zániku vesnic připojena k lichtensteinskému kolodějskému panství. Na místě tvrze byl postaven poplužní dvůr.
Tvrziště je v terénu patrné jihovýchodně od hájovny jako zhruba čtvercová vyvýšenina, na jejímž jižním okraji se nachází rybníček, snad pozůstatek vodního příkopu. Lokalita je porostlá smíšeným lesem. Archeologické stopy tvrze jsou od 26. května 2003 evidovanou kulturní památkou.[2]
Reference
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav. Pražský Uličník, Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2.díl (O-Ž). [s.l.]: [s.n.], 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 188.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-21]. Identifikátor záznamu 216303468 : Tvrz Slavětice, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
- HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 87.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 207. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavětice na Wikimedia Commons
- Zaniklá vesnice Slavětice, naučná stezka Klánovickým lesem, zastávka 9, ZO ČSOP Stopa Klánovice, totéž na webu ZŠ Klánovice
- Tvrz Slavětice - tvrziště (č. rejstříku 100283), 6. 9. 2010, Odbor archeologie NPÚ Praha, Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: