Slavičín

Slavičín
Novodobé Horní náměstí s kašnou, v pozadí zámek
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Slavičín
Obec s rozšířenou působností	Luhačovice (správní obvod)
Okres	Zlín
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°5′17″ s. š., 17°52′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	6 238 (2023)[1]
Rozloha	33,66 km²[2]
Nadmořská výška	380 m n. m.
PSČ	763 21
Počet domů	1 258 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	12
Kontakt
Adresa městského úřadu	Osvobození 25 763 21 Slavičín sekretar@mesto-slavicin.cz
Starosta	Mgr. Tomáš Chmela (STAN)
Oficiální web: www.mesto-slavicin.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Slavičín
Další údaje
Kód obce	585751
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slavičín (německy Slawitschin) je město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 22 km jihovýchodně od Zlína na potoce Říka. Z jihu je obklopen Bílými Karpaty a ze severu Vizovickými vrchy. Žije zde přibližně 6 200^[1] obyvatel.

Název

Jméno osady bylo odvozeno od (mužského) osobního jména Slavika nebo Slavicě, což byly domácké podoby některého z jmen obsahujících -slav.^[4]

Historie

První záznamy o Slavičínu pocházejí z roku 1141. V roce 1256 byl darován Helembertovi de Turri. V té době zde byl kostel a fara. V 17. a 18. století byl často napadán Turky. V letech 1663, po prohrané bitvě u Starého Hrozenkova, a 1704 byl vypálen. Roku 1831 vypukla ve Slavičíně epidemie cholery a některé oběti byly pohřbeny na morovém hřbitově.

Dne 29. srpna 1944 se nad jižní Moravou odehrála letecká bitva, která dostala jméno letecká bitva nad Bílými Karpaty. Část padlých amerických letců byla i ve městě dočasně pohřbena. Dnes je na jejich počest na místním hřbitově památník a o bitvě samotné pojednává expozice v místním muzeu.^[5] Slavičín byl osvobozen 1. května 1945 rumunskou armádou. Zahynulo nejméně 12 vojáků, z čehož jeden je pohřbený na hřbitově ve Slavičíně a jeden v Hrádku.

Po druhé světové válce prošel Slavičín rozsáhlým vývojem. Do roku 1946 nesla obec název Slavičín-Mladotice.^[6] V roce 1964 získal status města.

Hospodářství

Z průmyslu je zde tradičně velmi rozšířeno strojírenství a obuvnictví. Tradice koželužského průmyslu ve Slavičíně sahá až k roku 1861, kdy se zde začaly vyrábět a zpracovávat usně. Krátce po První světové válce zahájil zakladatel společnosti Jan Pivečka výrobu obuvi. Původní název firmy byl JAPIS, což byl ve zkratce název Jan Pivečka – Slavičín. Po druhé světové válce obuvnický rodinný podnik JAPIS pana Jana Pivečky přešel pod národní správu n. p. Baťa. V padesátých letech byl začleněn do národního podniku Svit (přejmenované závody Baťa) Zlín. Závod Svit n.p. Slavičín, dosahoval a stále dosahuje trvale vynikajících pracovních výsledků ve výrobě vojenské, pracovní a bezpečnostní kožené obuvi. Pracovalo zde v průměru 1200 pracovníků, vyrábělo se cca 1 mil. párů botů za rok. V 70 letech 20. století byly pod závod Svit Slavičín zařazeny provozy ve Veselí nad Moravou – výroba panské a dámské kožené vycházkové obuvi a dále v té době nejnovější provoz Svitu v Dolním Němčí (dnes firmy Baťa) – pánská kožená vycházková obuv. Celý závod Slavičín vyráběl cca 2,5 milionů párů obuvi za rok.

Od roku 1991 se podnik přejmenoval a vznikl Prabos (PRAcovní BOty Slavičín); podnik pokračoval ve výrobě pracovní, bezpečnostní i vojenské obuvi, obuvi pro hasiče, policii a také se zaměřil na výrobu turistické obuvi. Dodává boty armádě ČR, celní správě, vězeňské službě, bezpečnostním agenturám a dalším uniformovaným složkám nejen v České republice, ale i v Evropě.

Vlárské strojírny byly po roce 1990 rozčleněny na řadu menších firem. Za zmínku stojí např. společnosti REMERX – vyrábějící ráfky pro jízdní kola, firma KRAJČI vyrábějící Cyrilovy brambůrky, MELADO – Královský medovník.

Pamětihodnosti

Nejstarší stavbou ve Slavičíně je kostel sv. Vojtěcha, pocházející pravděpodobně z přelomu 11. a 12. století,^[7] jehož zasvěcení tomuto patronu Uher zřejmě souvisí s polohou města na hranicích moravsko-uherské pomezní Lucké provincie.

Unikátním místem pro odpočinek je Pivečkův lesopark. Ve Slavičíně je rovněž zámek, který byl postaven kolem roku 1750, ale je pravděpodobné, že nějaký hrádek nebo tvrz tu stávala o mnoho let dříve.

Obecní symboly

Znak města navrhl heraldik Jiří Louda a patří mezi Loudovy první československé obecní znaky. Ve znaku schváleném 8. ledna 1970 odkazuje na osobnost sv. Vojtěcha (patrona farního kostela) zúžené horní modré pole děleného štítu se stříbrnou biskupskou mitrou se zlatým lemováním a červenou podšívkou. Do dolního stříbrného pole Louda vložil červenou vykrajovanou kůži, na níž leží zlaté ozubené kolo (symboly kožedělné a kovozpracující výroby).^[8]

Vlajku Slavičína odvozenou od znaku navrhl heraldik Miroslav Pavlů. Udělena městu byla předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Milanem Uhde 12. ledna 1996 a její slavnostní svěcení proběhlo v následujícím roce v rámci oslav svatovojtěšského milénia.^[8][9]

Části města

• Divnice
• Hrádek na Vlárské dráze
• Nevšová
• Slavičín

Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 k obci patřil i Rudimov.^[10]

Doprava

Městem prochází Vlárská dráha se zastávkami Slavičín, Divnice a silnice druhé třídy II/493, II/494, /495.

Osobnosti

• Emanuel Pötting-Persing (1819–1898), šlechtic, mecenáš, katolický kněz
• Jan Kliment Pivečka (1886–1961), podnikatel, obuvník, starosta města, otec Janův
• Vladimír Frajt (1895–1965), československý legionář, během druhé světové války příslušník československé armády v zahraničí
• Alois Bučánek (1897–1945), sochař a legionář
• František Frajt (1905–1991), protinacistický odbojář, politický vězeň
• Alois Frajt (1909–1978), katolický kněz, vězeň nacismu
• Jaroslav Šála (1914–1943), válečný pilot^[11][12]
• Josef Stehlík (1915–1991), válečný pilot
• Josef Šebestík (1916–1944), válečný pilot^[13]
• František Tomáš Koseček, OFM (1917–1956), Františkán, kvardián kláštera v Chebu, oběť komunismu^[14]
• Jan Pivečka (1919–2004), podnikatel, obuvník
• Anna Honová (1926–2019), disidentka a politická vězeňkyně
• František Bršlica (1930–2007), katolický kněz, rentgenolog, vězeň komunismu
• Jaroslav Jeřábek (1936–2022), akademický malíř^[15]
• Helena Červenková–Gadasová (* 1937), cimbalistka, členka Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN)^[16][17]
• Zbyněk Fojtů (* 1963), akademický sochař
• Lenka Šmerdová (* 1964), brigádní generálka
• Jan Frait (* 1965), ekonom
• Milan Palkovič (* 1965), katolický kněz^[18]
• Milan Mikuláštík (* 1975), výtvarný umělec
• Lenny Trčková (* 1978), moderátorka
• Aleš Urbánek (* 1980), fotbalista - obránce a záložník, fotbalový reprezentant
• Zdeněk Hřib (* 1981), primátor hlavního města Prahy

Fotogalerie

• 
  Kostel sv. Vojtěcha
• 
  Kaple Panny Marie
• 
  Zámek, pohled z parku
• 
  Železniční stanice v části města Hrádek na Vlárské dráze
• 
  Panorama města

Partnerská města

• Horná Súča, Slovensko
• Horné Srnie, Slovensko
• Uhrovec, Slovensko

Odkazy

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Slavičín
• FC TVD Slavičín

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavičín na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Slavičín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slavičín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)