Slavičky

Slavičky
Centrum Slaviček
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Třebíč
Obec s rozšířenou působností	Třebíč (správní obvod)
Okres	Třebíč
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°10′29″ s. š., 15°58′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	296 (2024)[1]
Rozloha	9,05 km²[2]
Nadmořská výška	490 m n. m.
PSČ	675 01
Počet domů	117 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Slavičky 29 675 01 Vladislav slavicky@seznam.cz
Starostka	Ing. Šárka Hotová
Oficiální web: www.slavicky.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Slavičky
Další údaje
Kód obce	591700
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Slavičky (německy Slawitschka, Klein Slawitz^[4]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, 7 km na jihovýchod od Třebíče. Žije zde 296^[1] obyvatel. Ke Slavičkám patří i místní části Okrašovice a Pozďátky, stejně jako část osady Dobrá Voda.

Přímo skrze obec žádná frekventovaná silnice neprochází. Hlavní silniční tah k blízké jaderné elektrárně Dukovany vede vedle Slaviček (silnice č. II/351). Obec leží na jihovýchodním okraji Třebíčské kotliny.

Sousedními obcemi sídla jsou Vladislav, Kožichovice, Dolní Vilémovice a Klučov.

První písemné zmínky o Pozďátkách a Okrašovicích sahají až do roku 1101, Slavičky mohly existovat také již v tu dobu, ale písemné zmínky o jejich existenci neexistují. Slavičky byly dlouho součástí třebíčského panství, ale poprvé byly zmíněny v roce 1571, kdy je Smil Osovský z Doubravice zastavil Šimonovi Vídeňskému z Českého Ostrova a Ludmile Bořitové z Budče, později se pak druhá manželka Šimona Vídeňského vdala za Mikuláše Tunkla z Brníčka, který tak v roce 1598 nabyl Slavičky. Někdy v době kolem roku 1629 byly opět Slavičky připojeny k třebíčskému panství,^[5] zakoupil je Adam z Valdštejna od Viléma Kynasty z Kynastu.^[6] Valdštejnové byli majiteli třebíčského panství až do roku 1849. V první polovině 16. století byl na neznámém místě u Slaviček vztyčen smírčí kámen, byl přemístěn do školní zahrady a následně pak před obecní úřad. V 18. století se v Dobré Vodě nacházely sirovodíkové lázně s léčivými sirnými prameny, které byly známé po okolí.^[5]

V roce 1904 byla ve Slavičkách zřízena jednotřídní škola. Roku 1920 byl pořízen nový zvon pro kapli ve Slavičkách, původní byl rekvírován v době první světové války. V roce 1925 došlo k pozemkové reformě, kdy statek vlastněný Valdštejny byl rozdělen na drobnější části a zbytkový statek zakoupil František Auer z Čechtína. V roce 1928 bylo zahájeno první jednání o elektrifikaci vesnice, to se nepovedlo, nicméně Okrašovice již byly v roce 1929 elektrifikovány. V roce 1933 byla elektrifikace Slaviček schválena, ale z nedostatku peněz k ní nedošlo, nakonec došlo k elektrifikaci až v roce 1939. V roce 1957 bylo ve vsi založeno JZD, v roce 1961 byly sloučeny JZD ve Slavičkách, Okrašovicích a Pozďátkách do JZD Lípa se sídlem v Pozďátkách a v roce 1976 pak bylo JZD Lípa sloučeno s JZD v Číměři a v roce 1978 s JZD v Kožichovicích. V témže roce byla postavena hasičská zbrojnice.^[7] V roce 1997 byl do vesnice zaveden telefon.^[8]

Z novodobé historie je známá kauza skládky nebezpečných odpadů u Pozďátek, kam bylo přerovskou firmou navezeno téměř 10 000 tun síranu železnatého, na který skládka nebyla vybavena.^[9]

Do roku 2014 zastával funkci starosty Ing. Jiří Válal, od roku 2015 vykonává funkci starosty Radek Palát.

Do roku 1849 patřily Slavičky do třebíčského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1895 patřily Slavičky pod Střížov (od roku 1895 byly součástí Slaviček i Okrašovice, mezi lety 1960 a 1980 a pak od roku 1990 i Pozďátky) a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Dolní Vilémovice, následně se obec osamostatnila.^[10]

V roce 2016 získala místní knihovna ocenění Knihovna Vysočiny 2016.^[12]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (36 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (32 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (25 hlasů). Volební účast byla 71.57 %, tj. 141 ze 197 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (74 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (51 hlasů). Volební účast byla 64.29 %, tj. 126 ze 196 oprávněných voličů.^[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (63 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (17 hlasů). Volební účast byla 69.08 %, tj. 143 ze 207 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (89 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (64 hlasů). Volební účast byla 75.00 %, tj. 153 ze 204 oprávněných voličů.^[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (60 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (51 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (20 hlasů). Volební účast byla 74.09 %, tj. 163 ze 220 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (98 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (65 hlasů). Volební účast byla 75.12 %, tj. 163 ze 217 oprávněných voličů.^[24]

• Kříž z roku 1923 u silnice do Třebenic^[7]

• Římskokatolická farnost Střížov-Číměř
• Skládka Pozďátky
• Dobrá Voda – sirné lázně nedaleko obce

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavičky na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Slavíčky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slavičky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)