Slavkovská deklarace

Zámek ve Slavkově u Brna, dějiště schůzky a místo vzniku deklarace

Slavkovská deklarace, též Deklarace ke vzniku republiky[1], je text prohlášení, který vznikl na schůzce vrcholných politických představitelů polistopadového Československa v neděli 28. října 1990 ve Slavkově u Brna. Ta se uskutečnila u příležitosti výročí vzniku společného státu v dopoledních hodinách v komnatách zdejšího barokního zámku.

Jednání se účastnil prezident Václav Havel, předseda federální vlády Marián Čalfa a místopředseda Pavel Rychetský, předseda české vlády Petr Pithart, předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar, předsedové nejsilnějších politických uskupení obou republik Václav Klaus (Občanské fórum), Fedor Gál (Verejnosť proti násiliu), Ján Čarnogurský (Kresťanskodemokratické hnutie),[2] dále pak Jiří Křižan, Antonín Baudyš, Daniel Kroupa, Jozef Bakšay, Ján Petrík[3] a další.

Hlavním smyslem setkání bylo vyjednávání o budoucnosti československé federace a česko-slovenského soužití ve státě, zjednodušeně otázka zachování či rozdělení Československa. Výsledkem bylo poměrně vágně formulované, ovšem vzhledem k okolnostem nezanedbatelné prohlášení a ujištění o společné cestě.[2]

Údajně se kromě Slavkova uvažovalo jako o místě summitu i o Luhačovicích.[1] O události z hlediska místních obyvatel referoval Zpravodaj Slavkovska č. 1 v listopadu 1990.[1] Jednalo se o první prezidentovu návštěvu města a jeho příjezd v 9.40 hodin byl očekáván davy lidí na Palackého náměstí před zámkem. Protože však šlo o pracovní schůzku, její součástí nebyl program orientovaný k občanům.[1] Politiky za město uvítali předseda MěNV Zdeněk Mařík, místopředseda Dušan Jakoubek, tajemník Milan Zyka, za Historické muzeum ředitel Jan Špatný.[3] Zasedání bylo zahájeno pracovní snídaní a probíhalo v Rubensově sále.[3][4] Na tvorbě prohlášení se podílelo osm vyjednávacích stran a text byl dvakrát přeformulováván.[4] V průběhu čtení výsledné deklarace byly odpáleny salvy z replik rakouských děl a po 15. hodině účastníci odjeli.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d e MaJ. Pan prezident ve Slavkově. Zpravodaj Slavkovska. Slavkov u Brna: MKS Slavkov u Brna, listopad 1990, čís. 1, s. 1. Dostupné online [PDF, cit. 2023-12-10]. 
  2. ↑ a b VICHEREK (2023). S. 76.
  3. ↑ a b c MALEČEK, Bedřich. V listopadu 1989 u nás zvítězila svoboda a demokracie. Slavkovský zpravodaj Speciál. Slavkov u Brna: BM typo, 2019-11-09, čís. speciální vydání k listopadu 1989, s. 5–8. Dostupné online [PDF, cit. 2023-12-10]. 
  4. ↑ a b jaš; jvs. Jízdní řád pro federaci. Lidové noviny. 1990-10-29, roč. 3, čís. 201, s. 1–2. Dostupné online. 

Literatura

  • PERNES, Jiří; SÁČEK, Karel; KROPÁČKOVÁ, Lubomíra. Slavkov u Brna – Austerlitz: město nejen se slavnou historií. Slavkov u Brna: BM Typo, 2007. 317 s. ISBN 978-80-903707-2-2. S. 191–193. 
  • VICHEREK, Jonáš. Analýza narativů ve veřejné debatě připomínající 28. říjen v letech 1990–1993.. Praha, 2023. 112 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Miroslav Michela. s. 76–78. Dostupné online.
  • ŽATKULIAK, Jozef; HLAVOVÁ, Viera; DVOŘÁK, Pavel. Novembrová revolúcia a česko-slovenský rozchod: od česko-slovenskej federácie k samostatnej demokratickej slovenskej štátnosti výber dokumentov a prejavov november 1989 – december 1992. Bratislava: Literárne informačné centrum, 2019. 343 s. (Pramene k dejinám Slovenska a Slovákov). ISBN 978-80-88878-75-9. Kapitola 31. Deklarácia k 72. výročiu vzniku Česko-Slovenskej republiky. 28. október 1990, s. 132–134. (slovensky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Zámek Slavkov u Brna - nádvoří 1.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Zámek Slavkov u Brna. Čestné nádvoří, vprostřed hlavní budova zámku, vlevo jižní křídlo, vpravo severní křídlo. Pohled z východu od zámeckých koníren.