Slavonské království

; vlajka	; znak
geografie	; Slavonské království (žlutá) v roce 1751
	; Slavonské království (žlutá) v roce 1751
hlavní město:	Osijek
	obyvatelstvo
národnostní složení:	Chorvati, Srbové, Bosňané, Maďaři
jazyky:	latina (úřední do 1784, 1790–1847), němčina (úřední 1784–1790), chorvatština (úřední 1847–1868)
náboženství:	římskokatolické, ortodoxní, protestantské
	státní útvar
státní zřízení:	monarchie
mateřská; země:	Habsburská monarchie (1699–1745); Rakouské císařství (1804–1868); Zalitavsko Rakousko-Uherska (1868–1918)
měna:	gulden
vznik:	1699
zánik:	1868
	státní útvary a území
	Požegský sandžak
	Sremský sandžak
	Pakracký sandžak
	Království chorvatsko-slavonské
	Slavonská vojenská hranice

Slavonské království (chorvatsky Kraljevina Slavonija, latinsky Regnum Sclavoniae, maďarsky Szlavón Királyság, německy Königreich Slawonien) bylo jedno z království na území Habsburské monarchie, které existovalo v letech 1699-1868. Království se nacházelo na území dnešního regionu Slavonie (dnešní Chorvatsko) a Srem (Chorvatsko, Srbsko). Jižní část území byla součástí Slavonské vojenské hranice, která oddělovala Habsburskou monarchii od Osmanské říše.

Geografie

Království Slavonie hraničilo na západě s Chorvatským královstvím, na severu a východě s Uherským královstvím, a na jihu s Osmanskou říší. Spolu se Slavonskou vojenskou hranicí zaujímalo území okolo 10 621 km². Království se dělilo na tři župy - Požega, Virovitica a Srem. Kromě řetězu hor v polovině země se v království nacházely roviny a úrodné oblasti osázené vinnou révou a ovocnými stromy.

Historie

Království Slavonie vzniklo z území, které Habsburská monarchie získala od Osmanské říše na základě Karlovického míru, uzavřeného v roce 1699, který ukončil Velkou tureckou válku. Zpočátku to byla samostatná habsburská země pod společnou civilně-vojenskou správou, která trvala od roku 1699 do roku 1745. Obyvatelé byli osvobozeni od daní, ale byli nabíráni do vojenské služby. V roce 1745 byla zavedena plná civilní správa. Království Slavonie a Chorvatské království oficiálně připadli Uherské koruně. V roce 1868 po Chorvatsko-uherském vyrovnání se ze Slavonie a Chorvatska stalo Království Chorvatsko-Slavonské, která, i když byla pod suverenitou koruny svatého Štěpána, si zachovalo významnou úroveň samosprávy.

Obyvatelstvo

Po Velké turecké válce opustilo toto území okolo 80 % původního obyvatelstva. Aby se zlepšila její demografie, lidé, kteří uprchli ze Slavonie a jejichž majetek zabrali Osmané, se mohli vrátit do svých zemí, pokud měli platné doklady o vlastnictví. Do Slavonie také začali migrovat Bosňané, kteří nesouhlasili s osmanskou nadvládou. V roce 1691 se do Slavonie přesunulo okolo 22 tisíc katolíků z bosenského Posáví. V roce 1696 žilo ve Slavonii 40 tisíc obyvatel. V roce 1698 vzrostl počet obyvatel na 80 tisíc.

V roce 1802 podle rakouských záznamů obývalo Slavonského království na 148 000 katolíků (51,6 %), 135 000 pravoslavných (47,2 %) a 3 500 protestantů (1,2 %)

Ekonomika

Království Slavonie bylo především agrikulturní zemí, stejně jako Chorvatské království, a bylo známé svou produkcí hedvábí. Zemědělství a chov dobytka byly nejvýnosnějšími zaměstnáními obyvatel. Produkovalo také obilniny všech druhů, konopí, len, tabák a velké množství lékořice. Mimo jiné se zde produkovalo víno, především v oblasti Sremu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Slavonia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavonské království na Wikimedia Commons

Navigation

Navigace

Tématické portály