Sledování

(c) Quevaal, CC BY-SA 3.0

Sledování (anglicky surveillance) představuje činnost nebo způsob, jakým je monitorováno chování lidí, objektů či procesů. Zjišťuje se tak žádoucí nebo naopak nežádoucí očekávané chování či jednání z důvodu

• zaručení bezpečnosti sledovaných objektů nebo naopak
• kontroly a ochrany ostatních lidí před nežádoucím jednáním sledovaných, jako bezpečnostní nástroj pro předcházení nebo včasné zabránění nežádoucího chování,
• sběr důkazního materiálu pro posouzení trestných činů.

Může probíhat různými způsoby –

• pomocí sledujících osob jako přímé vizuální pozorování, případně sledování dalekohledem
• natáčení kamerou se záznamem a případně přenosem do monitorovací místnosti, např. ve městech a na budovách a uvnitř nich se používají průmyslové kamery,
• odposlech pomocí mikrofonů resp. "štěnice",
• sledování komunikace a odposlouchávání hovorů pomocí skotopického vidění,^[ujasnit]
• mapování pohybu s lokalizačním systémem (např. GPS tracker, mobilní telefon)
• počítačové sledování
• fotografování apod.
• kombinace různých metod a nástrojů - nejčastěji.

Mnozí lidé se obávají, že tak je nebo může být nadměrně narušováno jejich soukromí. A v zásadě k tomu jistě někdy dochází.

V lékařství odpovídá pojem sledování monitorování nemocí nebo indikátorů zdravotního stavu.

Metody

Počítač

Převážná většina počítačového sledování zahrnuje sledování dat a provozu na internetu.^[1] Například ve Spojených státech podle Zákona o pomoci při prosazování práva v oblasti komunikací, veškeré telefonní hovory a širokopásmový internetový provoz (e-maily, webový provoz, instant messaging atd.) musí být k dispozici pro neomezené sledování v reálném čase federálními orgány činnými v trestním řízení.^[2][3]

Kamery CCTV

Kamery CCTV neboli dohledové kamery jsou videokamery, které slouží k monitorování určitého prostoru. Často jsou připojeny k záznamovému zařízení nebo k IP síti,^[4] a může být monitorován strážníkem nebo policistou. Kamery a nahrávací zařízení byly dříve poměrně drahé a vyžadovaly lidský personál, který by kamerové záznamy prohlížel, ale analýzu videozáznamů usnadnil automatizovaný software, který digitální záznamy uspořádává do prohledávané databáze a software pro analýzu videozáznamů (například VIRATa HumanID). Množství záznamu výrazně snižují také snímače pohybu, které zaznamenávají pouze při detekci pohybu. Videokamery jsou jednou z nejběžnějších metod sledování.^[5]

Biometrické údaje

Biometrický dohled je technologie, která měří a analyzuje fyzické charakteristiky a/nebo charakteristiky chování osoby pro účely ověřování, identifikace nebo kontroly.^[6] Příkladem fyzických charakteristik jsou otisky prstů, DNA a vzory obličeje. Mezi příklady především behaviorálních charakteristik patří chůze (způsob, jakým osoba chodí) nebo hlas.

Literatura

• LYON, David. The electronic eye: the rise of surveillance society. Minneapolis: University of Minnesota press, 1994. 270 s. ISBN 0-8166-2515-8.
• LYON, David, ZUREIK, Elia (editors). Computers, surveillance, and privacy. Minneapolis: University of Minnesota press, 1996. 285 s. ISBN 0-8166-2653-7.
• LYON, David. Surveillance society: monitoring everyday life. Buckingham: Open university press, 2001. 189 s. ISBN 0-335-20546-1.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu sledování na Wikimedia Commons
• Téma Sledování ve Wikicitátech