Slezština (lechický jazyk)

Slezština; (ślůnsko godka / ślōnskŏ gŏdka)
	Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Polsko:; Slezské vojvodství; Opolské vojvodství; Česko:; Těšínsko; Německo, Spojené státy (Texas)
Počet mluvčích	457,9 tisíc
Klasifikace	indoevropské jazyky slovanské jazyky západoslovanské jazyky lechické jazyky slezština; ; ; ; ;
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Rada slezského jazyka (Rada Ślōnskigo Jynzyka)
Úřední jazyk	není úředním
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	není
ISO 639-3	szl
Ethnologue	szl
Wikipedie
	szl.wikipedia.org
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezština (slezsky ślōnskŏ gŏdka, polsky język śląski) je západoslovanský jazyk používaný v Horním Slezsku, v současnosti menšinově. Patří k lechické větvi stejně jako polština a kašubština, vykazuje však mnoho společných rysů s češtinou či slovenštinou a zejména v oblasti slovní zásoby a syntaxe je silně poznamenána německými vlivy.

Status slezštiny je sporný. Ve 20. století ji většina jazykovědců řadila mezi dialekty polštiny a demografické změny po druhé světové válce, jakož i asimilační politika státu, se negativně odrazily na vitalitě jazyka.^[2] Současná běžně používaná podoba kolísá od „čisté“ slezštiny, která je pro Poláky méně srozumitelná než slovenština pro Čechy, přes jazyk smíšeného typu po regionálně zabarvenou polštinu s určitým přízvukem a specifickou slovní zásobou (pak se dá slezština považovat za dialekt polského jazyka).^[3]

V Česku se slezština používá zejména na západním Těšínsku, kde je silně ovlivňována češtinou a samotnými uživateli nejčastěji označována jako ponašymu.^[4]

Nynější stav

Ve 21. století zesílily snahy o kodifikaci spisovné slezštiny a nastal rozmach slezsky psané literatury, slezština se též stále více začala objevovat na internetu a ve veřejném prostoru.^[5]^[6]^[7]^[8] Při sčítání lidu v roce 2021 se k ní jako obcovací řeči (jako jediné anebo společně s polštinou) přihlásilo 457,9 tisíc obyvatel Polska^[9], pro české území podrobné údaje nejsou dostupné, protože deklarace slezského mateřského jazyka byly sčítány spolu s češtinou.

Otázka uznání slezštiny menšinovým jazykem je zejména v Polsku dlouhodobě předmětem politického sporu, který částečně souvisí s problematikou slezské národnosti a požadavků na autonomii Horního Slezska. V roce 2019 polský parlament počtvrté zamítl poslanecký návrh zákona na přiznání slezštině statutu regionálního jazyka, další návrh byl podán v únoru 2020.^[10]^[11]

O uznání jazyka na regionální úrovni usilovala v roce 2024 vláda Donalda Tuska.^[12] Zákon, který jazyk jako regionální uznává, prošel v polském Sejmu v dubnu 2024.^[13]

Nářečí

Podle klasifikace Alfreda Zaręby, autora Jazykového atlasu Slezska (Atlas językowy Śląska, 1969–1996), se tradiční slezština dělí na deset nářečních skupin: kluczborskou, opolskou, nemodlínskou, prudníckou, hlivickou, hlivicko-opolského pomezí, slezsko-malopolského pomezí, těšínskou, jablunkovskou a slezsko-lašského pomezí.^[14] Alternativní členění navrhl Stanisław Bąk, jenž vymezil osm nářečních skupin: dolnoslezskou, opolskou, strzeleckou, nemodlínskou, hornohlohovskou, hlivickou, těšínskou a slezsko-malopolského pomezí.^[15]

S ohledem na současnou sociolingvistickou situaci se hovoří o třech základních interdialektech slezského jazyka:

severozápadním (opolském; užívá znaky ã, ŏ, õ),
centrálním (katovická a rybnická konurbace a přilehlé oblasti tzv. průmyslového Horního Slezska) a
jižním (Těšínsko, tzv. ponašymu; užívá slezský fonetický pravopis nahrazující spřežky diakritikou).^[16]^[17]

Někteří lingvisté považují za součást slezštiny rovněž lašská nářečí, která však patří již k česko-slovenské větvi. Slezština nicméně volně přechází mezi polštinou a češtinou podobně, jako se suržyk nachází na pomezí ruštiny a ukrajinštiny^[18] Slezština se též částečně používá mezi hornoslezskými emigranty v Německu a ve Spojených státech, kde existuje její zvláštní varianta: texaská slezština.

Pravopis a výslovnost

Počet osob deklarujících slezštinu jako doma užívaný jazyk (všechny barvy v pruhu), z toho ti, deklarující ji jako jediný domácí jazyk (červeně) či jeden z mnoha (stříbrně) v tisících ^[19]^[20]^[21]

2021			457,9 (53,3)
2011			529,4 (126,5)
2002			56,6

Ukázka českého nářečí slezštiny – tzv. ponašymu

Vzhledem k tomu, že slezština není oficiálně kodifikována, neexistuje jednotný způsob zápisu. V současnosti je nejrozšířenější variantou slabikářový pravopis (ślabikŏrzowy szrajbunek) navržený skupinou jazykovědců pod vedením Jolanty Tamborové v roce 2009 a zpopularizovaný spolkem Pro Loquela Silesiana vydáním Hornoslezského slabikáře (Gōrnoślōnski ślabikŏrz) v roce 2011. Často se používá též Steuerův pravopis (Steuerowy szrajbůnek), který vychází ze zápisu používaného v první polovině 20. století Felixem Steuerem, badatelem sulkovského nářečí.

Jižní nářečí (ponašymu) většinou užívá vlastní pravopis, ovlivněný češtinou – tzv. slezský fonetický pravopis (Ślōnski alfabet fōnetyczny).

Slabikářový pravopis

Slabikářový pravopis (Ślabikŏrzowy szrajbōnek; Ślabikŏrz) obsahuje 34 písmen. Základ je tvořen standardní anglickou latinkou o 23 písmenech (bez q, v, x), ke které je přidáno 11 písmen se sedmi různými diakritickými znaménky:

s přeškrtnutím (kreską ukośną) ł
s čárkou (kreską) ń, ć, ś, ź
s tečkou (kropką) ż
s obloučkem ŏ
s macronem ō
se stříškou ô
s vlnovkou ã, õ

Slabikářový pravopis na rozdíl od polské abecedy obsahuje písmena ã, ŏ, ō, ô, õ a naopak neobsahuje písmena ą, ę, ó.

a

ã

b

c

ć

d

e

f

g

h

i

j

k

l

ł

m

n

ń

o

ŏ

ō

ô

õ

p

r

s

ś

t

u

w

y

z

ź

ż

A

Ã

B

C

Ć

D

E

F

G

H

I

J

K

L

Ł

M

N

Ń

O

Ŏ

Ō

Ô

Õ

P

R

S

Ś

T

U

W

Y

Z

Ż

A
Ã – nazální [ã]IPA přítomné v západoslezských nářečích
B
C
CH – není samostatným písmenem, uvádí se po C
CZ – tvrdé [ʈ͡ʂ]IPA
Ć – měkké [t͡ɕ]IPA, před samohláskou CI
D
DZ
DŹ – měkké [ɖ͡ʐ]IPA, před samohláskou DZI
DŻ – tvrdé [d͡ʑ]IPA
E – výslovnost může kolísat mezi širokým [ɛ]IPA a úzkým [e]IPA, zúžená výslovnost je běžná zejména na konci slov
F
G
H – v současnosti vlivem polštiny zanikl u většiny mluvčích rozdíl mezi [h]IPA a [x]IPA (ch), jedná se o alofony
I – „měkké“ [i]IPA, používá se také ke změkčení předchozí souhlásky, např. mioł ('měl'), piyńć ('pět')
J
K
L
Ł – [w]IPA
M
N
Ń – [ɲ]IPA (ň), před samohláskou NI
O – široké [ɔ]IPA
Ō – úzké [o]IPA
Ô – prelabializované [wɔ]IPA (řidčeji [wo]IPA) na začátku slov: ôkno ('okno'), ôdewrzić ('otevřít')
Ŏ – pro označení odlišné výslovnosti kontinuant dlouhého <á> na Opolsku oproti ostatním slezským nářečím: farŏrz ('farář') – na Opolsku vyslovováno farouř, ve zbytku Horního Slezska faroř
Õ – pro označení nazální výslovnosti hlásky <o> na Opolsku, případně odlišné koncovky <–e> nebo <–ym> na Těšínsku, na konci slov v některých gramatických tvarech oproti ostatním nářečím: to je Wikipedyjŏ ('tohle je Wikipedie') vs. czytōm Wikipedyjõ ('čtu Wikipedii')
P
R – standardně alveolární vibranta [r]IPA jako v češtině
RZ – u většiny mluvčích totožné s [ʐ]IPA (ve znělé pozici) nebo [ʂ]IPA (v neznělé pozici), starší výslovnost [r̝̊]IPA (jako české <ř>) se zachovala u části mluvčích zejména na Těšínsku
S
SZ – tvrdé [ʂ]IPA
Ś – měkké [ɕ]IPA, před samohláskou SI
T
U
W – [v]IPA (v)
Y – „tvrdé“ [ɨ]IPA, v některých pozicích může též označovat úzké [e]IPA
Z
Ź – měkké [ʐ]IPA, před samohláskou ZI
Ż – tvrdé [ʑ]IPA

Písmena Ã, Ŏ, Õ jsou nepovinná a v mnoha textech se vynechávají, jelikož jsou povětšinou odrazem pouze hlásek severozápadního (opolského) dialektu. Pro centrální část Horního Slezska (centrální dialekt), odkud pochází nejvíce slezsky píšících autorů, nemají žádnou fonetickou hodnotu.

Steuerův pravopis

Steuerův pravopis (Steuerowy szrajbōnek) obsahuje 30 písmen a 11 spřežek.

a

b

c

ć

d

e

f

g

h

i

j

k

l

ł

m

n

ń

o

p

r

s

ś

t

u

ů

w

y

z

ź

ż

A

B

C

Ć

D

E

F

G

H

I

J

K

L

Ł

M

N

Ń

O

P

R

S

Ś

T

U

Ů

W

Y

Z

Ż

au

ch

cz

dz

dź

dż

ou

rz

sz

uo

uů

Liší v následujících bodech:

pro nazální [ã]IPA přítomné v západoslezských nářečích používá spřežku AU
pro změkčení předchozí souhlásky používá J místo I, např. mjoł ('měl'), pjyńć ('pět')
hlásky [t͡ɕ]IPA, [ɖ͡ʐ]IPA, [ɳ]IPA, [ɕ]IPA a [ʐ]IPA označuje pouhým Ć, DŹ, Ń, Ś, Ź i před samohláskami
místo Ō používá Ů a místo Ô spřežky UO (pro [wɔ]IPA) a UŮ (pro [wo]IPA)
nepoužívá vůbec písmena Ŏ a Õ

Slezský fonetický pravopis

Na Těšínsku se používá alternativní způsob zápisu vycházející z českého pravopisu. Tzv. slezský fonetický pravopis (Ślōnski alfabet fōnetyczny), populární na začátku 21. století, ve které je napsána část hesel slezské Wikipedie, kombinuje prvky Steuerova pravopisu a češtiny: místo spřežek <cz>, <sz>, <rz> a písmena <ż> používá <č>, <š>, <ř> a <ž>.

Pravopis obsahuje celkem 32 písmen a žádnou spřežku.

a

b

c

ć

č

d

e

f

g

h

i

j

k

l

m

n

ń

o

p

r

ř

s

ś

š

t

u

ů

w

y

z

ź

ž

A

B

C

Ć

Č

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

Ń

O

P

R

Ř

S

Ś

Š

T

U

Ů

W

Y

Z

Ž

Porovnání s jinými jazyky

Níže se nachází tabulka s porovnáním výše uvedených slezských pravopisů s dalšími dvěma lechickými jazyky – polštinou a kašubštinou. Písmena, která jsou v kašubštině a slezštině oproti polštině navíc, jsou vyvedena tučně.

	Ślabikŏrz	a		ã	b	c	ć		d	e				f	g	h	i	j	k	l	ł	m	n	ń	o	ŏ	ō			ô	õ	p	r		s	ś		t	u			w	y	z	ź	ż
	Steuer	a			b	c	ć		d	e				f	g	h	i	j	k	l	ł	m	n	ń	o							p	r		s	ś		t	u	ů		w	y	z	ź	ż
	SAF	a			b	c	ć	č	d	e				f	g	h	i	j	k	l	ł	m	n	ń	o							p	r	ř	s	ś	š	t	u	ů		w	y	z	ź		ž
Polština		a	ą		b	c	ć		d	e	ę			f	g	h	i	j	k	l	ł	m	n	ń	o				ó			p	r		s	ś		t	u			w	y	z	ź	ż
Kašubština		a	ą	ã	b	c			d	e		é	ë	f	g	h	i	j	k	l	ł	m	n	ń	o			ò	ó	ô		p	r		s			t	u		ù	w	y	z		ż

Gramatika

Zájmena

Slezská osobní zájmena jsou, stejně jako ta česká, rozdělena do dvou čísel po třech osobách. Zájmena třetí osoby jsou pak rozlišena dle rodu (mužský, ženský, střední). Zájmena druhé osoby jsou dále rozdělena na zájmena osobní (obdobná českému tykání) a zdvořilostní (obdobná českému vykání). Skupina zájmen zdvořilostních je pak rozlišena dle rodu, střední rod je však zde nahrazen rodem společným (tj. množina zahrnuje muže i ženy).

Naprosto stejné schéma používá, pouze s mírně odlišnými některými slovy, i polština.


			j. č.	mn. č.
1. os.			jŏ	my
2. os.	osobní		ty	wy
	zdvořilostní	m.	pōn	panowie
		ž.	pani	panie
		spol.	–	państwo
3. os.	mužský		ôn	ôni
	ženský		ôna	ône
	střední		ôno	ône

Ukázky textu

Prohlášení spolku Uotwarty Ślůnsk

Facebookový příspěvek spolku Uotwarty Ślůnsk (Otevřené Slezsko) komentující aktuální politické dění (2022, Steuerův pravopis):^[22]

Slezsky	Doslovný český překlad	Doslovný polský překlad
Ślůnzoki to je nojwjynkszo, choćoż durch ńyuznowano, myńszość we Polsce. Je nos poraset tauzynůw, můmy swoja godka, kultura, historyczno pamjyńć a swoja tůżsamość. Uo to wszyjsko śe starůmy, to wszyjsko chcymy flyjgować. Skuli tego důmogůmy śe wpisańo nos na wykoz etńicznych myńszośći. Tak jak Łymkůw, Karajimůw, Růmůw a Tatarůw. Tak, coby'chmy mjeli insztrumynta uobrůny swojij kultury. Tak, coby'chmy mjeli wjynksze szanse przetrwać. Tak, coby nasze wnuki durch bůły Ślůnzokami. Skuli tego ńy zgodzůmy śe ze słowami ńykerych politikerůw, iże «Ślůnzoki chcům jyno sztatusu regjůnalnyj godki i ńic wjyncyj». Sztatus regjůnalnyj godki to je yno půłstrzodek, kery pozwolo flyjgować yno jedyn aspekt ślůnskij tůżsamośći. Moc krziwdy przińůsła naszymu norodowi historyjo – wyćyrpjeli'chmy uod Mjymcůw, uod Polokůw, uod Rusůw. Terozki Polska mo szansa ta krziwda zbajstlować. To śe nům noleży!	Slezané jsou největší, i když stále neuznanou menšinou v Polsku. Je nás několik set tisíc, máme svůj jazyk, kulturu, historickou paměť a identitu. O to se snažíme, to je vše, čeho si chceme vážit. Proto požadujeme, abychom byli zařazeni na seznam etnických menšin. Stejně jako Lemkové, Karaimové, Romové a Tataři. Abychom měli nástroje na obranu naší kultury. Abychom měli větší šanci na přežití. Aby naši vnuci byli stále Slezané. Proto nesouhlasíme se slovy některých politiků, že „Slezané chtějí pouze statut regionálního jazyka a nic víc“. Status regionálního jazyka je jen polovičním opatřením, které umožní pěstovat pouze jeden aspekt slezské identity. Historie přinesla našemu národu mnoho zla – trpěli jsme od Němců, od Poláků, od Rusů. Nyní má Polsko šanci tuto chybu napravit. Zasloužíme si to!	Ślązacy to największa, chociaż ciągle nieuznawana, mniejszość w Polsce. Jest nas kilkaset tysięcy, mamy swój język, kulturę, pamięć historyczną i swoją tożsamość. O to wszystko się staramy, to wszystko chcemy pielęgnować. Dlatego domagamy się wpisania nas do wykazu mniejszości etnicznych. Tak jak Łemków, Karaimów, Romów i Tatarów. Tak, abyśmy mieli instrumenty obrony swojej kultury. Tak, abyśmy mieli większe szanse przetrwać. Tak, aby nasze wnuki wciąż były Ślązakami. Dlatego nie zgadzamy się ze słowami niektórych polityków, że «Ślązacy chcą tylko statusu języka regionalnego i niczego więcej». Status języka regionalnego to jedynie półśrodek, który pozwoli pielęgnować tylko jeden aspekt śląskiej tożsamości. Wiele krzywdy przyniosła naszemu narodowi historia – wycierpieliśmy od Niemców, od Polaków, od Rosjan. Teraz Polska ma szansę tę krzywdę naprawić. To się nam należy!

Vánoční koleda

Vánoční koleda Charlese Dickense v překladu Grzegorze Kulika (2017, slabikářový pravopis):^[23]

Slezsky	Doslovný český překlad	Doslovný polský překlad
Hned ale wieże zawołały wszyjskich dobrych ludzi do kościoła i ôni zarŏz skŏkali bez ulice we nojlepszych ancugach i klajdach, i ze swojimi nojszczyńszliwszymi gymbami. Ôrŏz niyporachowane dziesiōntki ludzi wysuły sie ze ajnfartōw ze swojimi wieczerzami, co je nieśli do piekŏrzy. Mŏra wyglōndała zaciekawiōnŏ tymi ludźmi, bo stoła ze Scrooge'ym we dźwiyrzach i ôdkrywała jejich koszyki, i posuwała wieczerze kadzŏkym ze swojij fakle. A to była niyōbyczajnŏ zorta fakle, pōniywŏż rŏz abo dwa, kej szło słyszeć słowa pogorszyniŏ miyndzy tymi, co sie strzaśli, mŏra posuła im kadzidłym gowy i im dobrŏ launa zarŏz wrŏcała, bo hned gŏdali, co żŏl wadzić sie we Gody. Mieli recht! Jŏ wōm gŏdōm, mieli recht.	Hned ale věže zvolaly všechny dobré lidi do kostela a oni honem skákali přes ulice v nejlepších oblecích a šatech a výskali u toho štěstím. Rázem nesčetné desítky lidí se vysoukaly z průjezdů se svými večeřemi, které nesli pekařům. Duch vypadal, že ho ti lidé zajímají, neboť stál se Scroogem ve dveřích a odkrýval jejich košíky a osvětloval večeře hořákem své pochodně. A to nebyl obyčejný druh pochodně, poněvadž jednou nebo dvakrát, když šly slyšet slova pobouření mezi těmi, kdo do sebe narazili, duch posypal kadidlem jejich hlavy a dobrá nálada se jim rázem vracela, neboť hned říkali, že je škoda se hádat o Vánocích. Měli pravdu! Já vám říkám, měli pravdu.	Zaraz jednak wieże zwołały wszystkich dobrych ludzi do kościoła i oni od razu skakali przez ulice w najlepszych garniturach i sukniach, z przeszczęśliwymi minami. Zrazu niezliczone dziesiątki ludzi wysypały się z bram ze swoimi wieczerzami, które nieśli do piekarzy. Duch wyglądał na zaciekawionego tymi ludzi, bo stał ze Scroogem w drzwiach i odsłaniał ich koszyki, i oświetlał wieczerze palnikiem swojej pochodni. A to nie była zwyczajna pochodnia, ponieważ raz czy dwa, gdy można było usłyszeć słowa oburzenia między tymi, którzy na siebie wpadli, duch posypał im kadzidłem głowy i dobry nastrój zaraz do nich wracał, bo od razu mówili, że szkoda się kłócić w Boże Narodzenie. Mieli rację! Ja wam mówię, mieli rację.

Z rubriky Co tydziyń po naszymu

Úryvek z rubriky Fryderyka Jana Drale Co tydziyń po naszymu publikované v těšínských novinách Gazeta Codzienna (2020, ukázka těšínského nářečí s vlastním pravopisem):^[24]

Slezsky	Doslovný český překlad	Doslovný polský překlad
Tak rozmyślóm, kiery fórt w naszym mieście je taki uwziynty i sadzi strómy, kiere majóm na sobie tak moc liści. Hańdownij taki stromy rosły jyno w lesie i jak na jesiyń listki ś nich opadły, to nieskorzij skrymiały, bo chroboki i grziby przeca też s czegosi żyć muszóm. W mieście je s tym każdego roku yno łostuda, bo tak naprowde żodyn nie wiy co dalij s tymi liściami zrobić. Jedni to śmiatajóm do takich wielkich pytli i nieskorzij kansi to wywożóm. Sóm też tacy co majóm przez pleca przewieszóne taki duchaczki i ty liści s każdej cesty zduchujóm do przikopy. Je przi tym tela krawalu, że jak sie wedla nich stanie to nie idzie ani ze sebóm porzóndzić.	Tuhle přemýšlím, kdo je v našem městě furt tak tvrdohlavý a vysazuje stromy, které na sobě mají tolik listí. Kdysi rostly takové stromy jenom v lese a když z nich na podzim popadalo listí, tak pak zetlelo, protože červi a houby taky z něčeho žít musí. Ve městě je s tím každý rok jenom ostuda, protože nikdo doopravdy neví, co má s tím listím potom dělat. Jedni to smetávají do takových velkých pytlů a pak to někam vyvážejí. Jsou též takoví, co mají na zádech zavěšeny takové fukary a to listí z každé cesty sfoukávají do příkopu. Je u toho tolik kraválu, že když se vedle nich postavíte, tak nejde spolu hovořit.	Tak się zastanawiam, kto w naszym mieście jest cały czas taki zawzięty i sadzi drzewa, które mają na sobie tyle liści. Kiedyś takie drzewa rosły tylko w lesie i jak jesienią liście z nich opadły, to potem zbutwiały, bo robaki i grzyby przecież też czegoś żyć muszą. W mieście jest z tym co roku tylko wstyd, bo nikt właściwie nie wie, co dalej z tymi liśćmi zrobić. Jedni to zmiatają do takich wielkich worków i potem gdzieś to wywożą. Są też tacy, co mają na plecach zawiesione takie dmuchawy i te liście z każdej drogi zdmuchują do rowu. Jest przy tym tyle hałasu, że jak się koło nich stanie, to nie da się rozmawiać.

Číslovky a barvy

Polsky

Slezsky

IPA

Česky

Polsky

Slezsky

Česky

jeden

jedyn

[jɛdɨn]

jedna

czarny

czŏrny

černý

dwa

dwo

[dva]

dva

biały

bjoły

bílý

trzi

[tʂi]

tři

czerwony

czyrwiōny

červený

cztery

sztyry

[ʂtɨrɨ]

čtyři

żōłty

žlutý

pięć

piyńć / pjyńć

[pʲɨɳt͡ɕ]

pět

niebieski

modry

modrý

sześć

szejś

[ʂɛjɕ]

šest

zielony

zielōny

zelený

siedem

siedym / śedym

[ɕɛdɨm]

sedm

pomarańczowy

pōmarańczowy

oranžový

osiem

ôziym / uoźym

[wɔʐɨm]

osm

dziewięć

dziewiyńć / dźewjyńć

[ɖ͡ʐɛvʲɨɳt͡ɕ]

devět

dziesięć

dziesiyńć / dźeśyńć

[ɖ͡ʐɛɕɨɳt͡ɕ]

deset

Otčenáš (modlitba Páně)

slezsky:

polsky:

Fatrze nasz, kery jeżeś we ńebje,

bydź pośwjyncůne mjano Twoje.

Przińdź krůlestwo Twoje,

bydź wola Twoja,

jako we ńebje, tak tyż na źymji.

Chlyb nasz kożdodźynny dej nům dźiśej.

A uodpuść nům nasze winy,

jako a my uodpuszczůmy naszym wińńikům.

A ńy wůdź nos na pokuszyńy,

nale zbow nos uode złygo. Amyn.

Ojcze nasz, któryś jest w niebie,

święć się imię Twoje,

przyjdź królestwo Twoje,

bądź wola Twoja jako w niebie tak i na ziemi,

chleba naszego powszedniego daj nam dzisiaj,

i odpuść nam nasze winy, jako i my odpuszczamy naszym winowajcom,

i nie wódź nas na pokuszenie,

ale nas zbaw od złego.

Amen.

Všeobecná deklarace lidských práv

slezsky (ślabikŏrz) ^{[pozn. 1]}	Wszyjske ludzie rodzōm sie swobodne a rōwne we swojim wercie a prawach. Sōm ône ôbdarzōne filypym a sōmńyniym a majōm powinność wzglyndym inkszych jak brat z bratym postympować.
slezsky (Steuer)	Wszyjske ludźe rodzům śe swobodne a růwne we swojim werće a prawach. Sům uůne uobdarzůne filypym a sůmńyńym a majům powinność wzglyndym inkszych jak brat z bratym postympować.
polsky	Wszyscy ludzie rodzą się wolni i równi pod względem swej godności i swych praw. Są oni obdarzeni rozumem i sumieniem i powinni postępować wobec innych w duchu braterstwa.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Galerie

Vývěsný štít „Květinářství: květiny a dárky“ s typickými germanismy
Výstražný nápis „Dej pozor na tramvaj“ na chodníku v Chořově
Výstražný nápis „Mobil nebo život“ na chodníku v Chořově
Slezsko-český nápis v Jablunkově, slezština zapsaná alternativním těšínským zápisem
muzeum v Łączniku s nápisem „Jděte k Pánu, jděte k Matce Boží a ke všem slezským svatým, mužům, ženám, spěchajícím.“
Reklamní billboard ve slezštině s nápisem „Pravá pohoda v kině se vrací do Katovic!“
Reklamní billboard ve slezštině s nápisem „Vybírám si vlak a kupuji si jízdenky v Koleu!“
Transparent na Gay Pride v Katovicích s nápisem „Chceme Slezsko, kde každý chlapec může složit slib svému vyvolenému ve slezském jazyce.“
Nápis „Odpočívej v pokoji“ ve Stříteži poblíž Českého Těšína, používající slezský fonetický pravopis
Tabulka s nápisem „ZAVŘENO. Zavolejte na 693 953 661, řeknu, kdy tu zase budu. Úplná nabídka na silesiaprogress.com“ ve výloze obchodu v Luboszycích u Opolí

Odkazy

Poznámky

↑ neoficiální; bez opolských znaků ŏ a õ

Reference

↑ file:///C:/Users/kacka/Downloads/wstepne_wyniki_nsp_2021_w_zakresie_struktury_narodowo-etnicznej_oraz_jezyka_kontaktow_domowych.pdf
↑ KAMUSELLA, Tomasz. Uwag kilka o dyskryminacji Ślązaków i Niemców górnośląskich w postkomunistycznej Polsce. Zabrze: Narodowa Oficyna Śląska, 2007. ISBN 978-83-60540-68-8.
↑ KAMUSELLA, Tomasz. Kreol górnośląski. Kultura i społeczeństwo. 1998, roč. 42, čís. 1, s. 73–84. ISSN 0023-5172.
↑ BOGOCZOVÁ, Irena; BORTLICZEK, Małgorzata. Jazyk příhraničního mikrosvěta (běžná mluva Těšíňanů v ČR) / Język przygranicznego mikroświata (mowa potoczna mieszkańców Zaolzia). Ostrava: Ostravská univerzita, 2014. ISBN 978-80-7464-696-6.
↑ JAROSZEWICZ, Henryk. Rozwój języka Górnoślązaków w XXI w. Szkic socjolingwistyczny. Zeszyty Łużyckie. 2019, čís. 53, s. 25–42. Dostupné online. ISSN 0867-6364. (polsky)
↑ CZESAK, Artur. Współczesne teksty śląskie na tle procesów językotwórczych i standaryzacyjnych współczesnej słowiańszczyzny. Kraków: Księgarnia Akademicka, 2015. 366 s. ISBN 978-83-763-8703-1. (polsky)
↑ MĘTRAK, Maciej. Gwara? Godka? Język? Śląska tożsamość językowa w mediach elektronicznych [online]. Uniwersytet Warszawski, 2016 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (polsky)
↑ Viz též portál Wachtyrz.eu, Silling.org – Slezský jazykový korpus Archivováno 26. 3. 2021 na Wayback Machine., slovník SileSłownik, nabídka nakladatelství Silesia Progress.
↑ Wstępne wyniki Narodowego Spisu Powszechnego Ludności i Mieszkań 2021 w zakresie struktury narodowo-etnicznej oraz języka kontaktów domowych. [s.l.]: Główny Urząd Statystyczny, 2023. Dostupné online. S. 4.
↑ PAWLIK, Paweł. Sejm odrzucił projekt uznający śląską mowę za język regionalny [online]. Onet.pl, 14.06.2019 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (polsky)
↑ ROSA, Monika. Walczymy, żeby godka niy umarła. By uznać ślōnsko myńszość. Obawy władzy są śmieszne [online]. OKO Press, 09.03.2021 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (slezsky)
↑ ČT24. Tuskův kabinet chce uznat slezštinu coby regionální jazyk, mohla by se objevit ve školách či na úřadech. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.
↑ ČT24. Polský Sejm schválil slezštinu jako regionální jazyk. Ještě chybí podpis prezidenta. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-04-27]. Dostupné online.
↑ ZARĘBA, Alfred. Szkice z dialektologii śląskiej. Katowice: Śląski Instytut Naukowy, 1988. ISBN 83-7008-053-7. Kapitola Przegląd dialektów śląskich (z mapą), s. 19–34. (polsky)
↑ BĄK, Stanisław. O nowy podział dialektów śląskich. Slavia Occidentalis. 1971, čís. 28–29, s. 3–14. ISSN 0081-0002. (polsky)
↑ TAMBOR, Jolanta. Etnolekt górnośląski. In: Encyklopedia województwa śląskiego IV. Katowice: Instytut Badań Regionalnych Biblioteki Śląskiej, 2017. Dostupné online. ISBN 978-83-64210-47-1. Archivováno 11. 4. 2021 na Wayback Machine.
↑ SIUCIAK, Mirosława. Język śląski – problem terminologiczny czy społeczny?. Białostockie Archiwum Językowe. 2010, čís. 10, s. 273. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-11. (polsky)
↑ RYBKA, Piotr. Gwarowa wymowa mieszkańców Górnego Śląska w ujęciu akustycznym. Katowice: Uniwersytet Śląski, 2017. Dostupné online. Kapitola Śląszczyzna w badaniach lingwistycznych, s. 58.
↑ file:///C:/Users/kacka/Downloads/wstepne_wyniki_nsp_2021_w_zakresie_struktury_narodowo-etnicznej_oraz_jezyka_kontaktow_domowych.pdf
↑ file:///C:/Users/kacka/Downloads/struktura_narodowo-etniczna.pdf
↑ Główny Urząd Statystyczny / Spisy Powszechne / Narodowe Spisy Powszechne / Narodowy Spis Powszechny 2002 - wyniki / Wyniki Narodowego Spisu Powszechnego Ludności i Mieszkań 2002 w zakresie deklarowanej narodowości oraz języka używanego w domu. stat.gov.pl [online]. [cit. 2025-03-14]. Dostupné online.
↑ Odkaz na facebookový příspěvek na fanpage Uotwarty Ślůnsk, 17.11.2022
↑ DICKENS, Charles. Godniŏ Pieśń. Překlad Grzegorz Kulik. Kotōrz Mały: Silesia Progress, 2017. 122 s. S. 68. (978-83-65558-16-9)
↑ DRAL, Fryderyk Jan. CO TYDZIYŃ PO NASZYMU: Łostuda s opadnónymi liściami je każdego roku tako samo. Gazeta Codzienna [online]. 21.11.2020 [cit. 22.11.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-25.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu slezština na Wikimedia Commons
Slezský jazykový korpus
Webové stránky spolku Pro Loquela Silesiana
Slezský informační portál Wachtyrz
Nakladatelství Silesia Progress zaměřené na vydávání původní a přeložené literatury ve slezském jazyce

[25] ální; bez opolských znaků ŏ a õ

[1] :///C:/Users/kacka/Downloads/wstepne_wyniki_nsp_2021_w_zakresie_struktury_narodowo-etnicznej_oraz_jezyka_kontaktow_domowych.pdf

[2] KAMUSELLA, Tomasz. Uwag kilka o dyskryminacji Ślązaków i Niemców górnośląskich w postkomunistycznej Polsce. Zabrze: Narodowa Oficyna Śląska, 2007. ISBN 978-83-60540-68-8.

[3] KAMUSELLA, Tomasz. Kreol górnośląski. Kultura i społeczeństwo. 1998, roč. 42, čís. 1, s. 73–84. ISSN 0023-5172.

[4] BOGOCZOVÁ, Irena; BORTLICZEK, Małgorzata. Jazyk příhraničního mikrosvěta (běžná mluva Těšíňanů v ČR) / Język przygranicznego mikroświata (mowa potoczna mieszkańców Zaolzia). Ostrava: Ostravská univerzita, 2014. ISBN 978-80-7464-696-6.

[5] JAROSZEWICZ, Henryk. Rozwój języka Górnoślązaków w XXI w. Szkic socjolingwistyczny. Zeszyty Łużyckie. 2019, čís. 53, s. 25–42. Dostupné online. ISSN 0867-6364. (polsky)

[6] CZESAK, Artur. Współczesne teksty śląskie na tle procesów językotwórczych i standaryzacyjnych współczesnej słowiańszczyzny. Kraków: Księgarnia Akademicka, 2015. 366 s. ISBN 978-83-763-8703-1. (polsky)

[7] MĘTRAK, Maciej. Gwara? Godka? Język? Śląska tożsamość językowa w mediach elektronicznych [online]. Uniwersytet Warszawski, 2016 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (polsky)

[8] Viz též portál Wachtyrz.eu, Silling.org – Slezský jazykový korpus Archivováno 26. 3. 2021 na Wayback Machine., slovník SileSłownik, nabídka nakladatelství Silesia Progress.

[9] Wstępne wyniki Narodowego Spisu Powszechnego Ludności i Mieszkań 2021 w zakresie struktury narodowo-etnicznej oraz języka kontaktów domowych. [s.l.]: Główny Urząd Statystyczny, 2023. Dostupné online. S. 4.

[10] PAWLIK, Paweł. Sejm odrzucił projekt uznający śląską mowę za język regionalny [online]. Onet.pl, 14.06.2019 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (polsky)

[11] ROSA, Monika. Walczymy, żeby godka niy umarła. By uznać ślōnsko myńszość. Obawy władzy są śmieszne [online]. OKO Press, 09.03.2021 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (slezsky)

[12] ČT24. Tuskův kabinet chce uznat slezštinu coby regionální jazyk, mohla by se objevit ve školách či na úřadech. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online.

[13] ČT24. Polský Sejm schválil slezštinu jako regionální jazyk. Ještě chybí podpis prezidenta. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-04-27]. Dostupné online.

[zaręba-14] ZARĘBA, Alfred. Szkice z dialektologii śląskiej. Katowice: Śląski Instytut Naukowy, 1988. ISBN 83-7008-053-7. Kapitola Przegląd dialektów śląskich (z mapą), s. 19–34. (polsky)

[15] BĄK, Stanisław. O nowy podział dialektów śląskich. Slavia Occidentalis. 1971, čís. 28–29, s. 3–14. ISSN 0081-0002. (polsky)

[16] TAMBOR, Jolanta. Etnolekt górnośląski. In: Encyklopedia województwa śląskiego IV. Katowice: Instytut Badań Regionalnych Biblioteki Śląskiej, 2017. Dostupné online. ISBN 978-83-64210-47-1. Archivováno 11. 4. 2021 na Wayback Machine.

[17] SIUCIAK, Mirosława. Język śląski – problem terminologiczny czy społeczny?. Białostockie Archiwum Językowe. 2010, čís. 10, s. 273. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-11. (polsky)

[18] RYBKA, Piotr. Gwarowa wymowa mieszkańców Górnego Śląska w ujęciu akustycznym. Katowice: Uniwersytet Śląski, 2017. Dostupné online. Kapitola Śląszczyzna w badaniach lingwistycznych, s. 58.

[19] :///C:/Users/kacka/Downloads/wstepne_wyniki_nsp_2021_w_zakresie_struktury_narodowo-etnicznej_oraz_jezyka_kontaktow_domowych.pdf

[20] :///C:/Users/kacka/Downloads/struktura_narodowo-etniczna.pdf

[21] Główny Urząd Statystyczny / Spisy Powszechne / Narodowe Spisy Powszechne / Narodowy Spis Powszechny 2002 - wyniki / Wyniki Narodowego Spisu Powszechnego Ludności i Mieszkań 2002 w zakresie deklarowanej narodowości oraz języka używanego w domu. stat.gov.pl [online]. [cit. 2025-03-14]. Dostupné online.

[22] Odkaz na facebookový příspěvek na fanpage Uotwarty Ślůnsk, 17.11.2022

[23] DICKENS, Charles. Godniŏ Pieśń. Překlad Grzegorz Kulik. Kotōrz Mały: Silesia Progress, 2017. 122 s. S. 68. (978-83-65558-16-9)

[24] DRAL, Fryderyk Jan. CO TYDZIYŃ PO NASZYMU: Łostuda s opadnónymi liściami je każdego roku tako samo. Gazeta Codzienna [online]. 21.11.2020 [cit. 22.11.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-25.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

[24]

[pozn. 1]

Navigation

Navigace

Tématické portály