Sleziník

Jak číst taxoboxSleziník
alternativní popis obrázku chybí
Asplenium nidus
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídakapradiny (Polypodiopsida)
Řádosladičotvaré (Polypodiales)
Čeleďsleziníkovité (Aspleniaceae)
Rodsleziník (Asplenium)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
List s výtrusnicemi

Sleziník (Asplenium) je rozsáhlý rod kapradinčeledi sleziníkovité, v jeho širokém pojetí je rozeznáváno okolo 700 druhů a je nejrozsáhlejším rodem leptosporangiátních kapradin. Jsou rozšířeny téměř kosmopolitně po celém světě, několika druhů roste i v tropech. Na území Evropy je známo asi 50 druhů a v České republice asi 9. Některé stálezelené druhy se používají jako okrasné rostliny.[1]

Ekologie

Velký počet druhů a globální rozšíření naznačují i pestrost podmínek, ve kterých se rostliny vyskytují. Mnohé rostou ve vlhkém a trvale zastíněném prostředí, jiným nevadí plné oslunění. Obdobně je tomu i u požadavků na vlastnosti půdy, které se mohou odlišovat i v rámci jednotlivého druhu; příkladem je v ČR hojně rozšířený sleziník červený, jehož jeden poddruh roste výhradně na kyselých půdách a druhý pouze na zásaditých.[1]

Popis

Sleziníky jsou kapraďorosty rostoucí v zemině či skalních štěrbinách, vzácně i epifyticky. Vyrůstají z vodorovného nebo vystoupavého, krátkého, šupinatého a bohatě kořenujícího oddenku. Vzpřímené nebo téměř vzpřímené listy rostou v hustém trsu, plodné listy bývají vyšší než sterilní a někdy i odlišně tvarované. Často křídlaté listové řapíky mají jeden nebo dva protilehle otočené cévní svazky. Čepele listů bývají různotvaré, od jednoduchých až po čtyřnásobně zpeřené a mají na listech znatelné žilky. Podlouhlé výtrusnicové kupky bývají na jednom lístku po čtyřech až šesti a jsou kryté bělavými, celokrajnými ostěrami. Spory jsou zploštěné, eliptické až ledvinovité, nadzemní gametofyt je zelený.[1][2][3]

Taxonomie

V rozrůznění sleziníků hrají velkou roli hybridizace, polyploidizace i aloploidizace. Nejčastěji se vyskytují druhy diploidní, které jsou alogamické a rozmnožují se sexuálně. Méně časté jsou druhy tetraploidní, ty jsou autogamické (schopné samooplození) a mohou se tak rozšiřovat rychleji. Vzájemná, někdy mnohonásobná propojení mají za následek nízký počet determinačních znaků, často jsou kvantitativní povahy a lze je určit jen mikroskopicky. To vede k nejasnostem v příbuznosti a znejisťuje hodnotu jednotlivých taxonů.

Na rod sleziník je nyní nahlíženo jako na široký rod s několika podrody, které byly v minulosti hodnoceny jako samostatné rody. V české přírodě to jsou např. podrody Asplenium L. (sleziník), Ceterach DC. (kyvor) a Phyllitis Hill (jelení jazyk).

V České republice vyrůstají tyto druhy sleziníků:

Vyskytují se také hybridy:

  • Asplenium ×alternifolium Wulfen (A. septentrionale × A. trichomanes)
  • Asplenium ×clermontae Syme (A. ruta-muraria × A. trichomanes)
  • Asplenium ×poscharskyanum (H. Hoffm.) Preissm. (A. adulterinum × A. viride).[1][4][5]

Význam

Některé stálezelené, exotické, epifytické druhy, např. Asplenium antiquum a Asplenium dimorphum nebo terestrický Asplenium nidus, se pěstují a osazují se jimi subtropické skleníky. Evropské druhy, např. jelení jazyk celolistý a sleziník červený bývají zase součástí okrasných zahrad a parků.[6]


Galerie

Reference

  1. a b c d EKRT, Libor. Revize polyploidního komplexu Asplenium trichomanes .... České Budějovice, 2003 [cit. 27.02.2016]. Magisterská diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Milan Štech. Dostupné online.
  2. WAGNER, Warren H.; MORAN, Robbin C.; WERTH, Charles R. Flora of North America: Asplenium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. LIN, Youxing; VIANE, Ronald. Flora of China: Asplenium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 27.02.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  5. Systém vyšších rostlin: Kapraďorosty (Polypodiophyta) [online]. Katedra botaniky, PřF University Palackého, Olomouc [cit. 2016-02-27]. Dostupné online. (česky) 
  6. Asplenium [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2016-02-27]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Asplenium nidus (3).JPG
Autor: Marija Gajić, Licence: CC BY-SA 4.0
Asplenium nidus forms large simple fronds visually similar to banana leaves, with the fronds growing to 50–120 centimetres long and 10–60 centimetres broad.
This media file is produced by Wikipedian in Residence in Botanical Garden Jevremovac in 2015.
Starr 041221-1808 Asplenium adiantum-nigrum.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Asplenium adiantum-nigrum (frond). Location: Maui, Polipoli
Asplenium cuneifolium 260814a.jpg
Autor: BerndH, Licence: CC BY-SA 3.0
Asplenium cuneifolium, Oberfranken
Asplenium onopteris 2.jpg
Autor: Franz Xaver, Licence: CC BY-SA 3.0
Asplenium onopteris, Streifenfarngewächse (Aspleniaceae) - Italien/Italia/Italy: Kalabrien/Calabria, Prov. Reggio Calabria, Aspromonte, SE Melia, ESE Scilla
Asplenium viride Twannbachschlucht 2.jpg
Autor: MurielBendel, Licence: CC BY-SA 4.0
Asplenium viride (Aspleniaceae); Twannbachschlucht, Canton of Bern, Switzerland
Asplenium adulterinum 270814.jpg
Autor: BerndH, Licence: CC BY-SA 3.0
Asplenium adulterinum, Oberfranken
Asplenium nidus (2).JPG
Autor: Marija Gajić, Licence: CC BY-SA 4.0
Asplenium nidus forms large simple fronds visually similar to banana leaves, with the fronds growing to 50–120 centimetres long and 10–60 centimetres broad.
This media file is produced by Wikipedian in Residence in Botanical Garden Jevremovac in 2015.