Sleziníkovité

Sleziníkovité
Sleziník červený a kyvor lékařský
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	kapraďorosty (Monilophyta)
Třída	kapradiny (Polypodiopsida)
Řád	osladičotvaré (Polypodiales)
Čeleď	sleziníkovité (Aspleniaceae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sleziníkovité (Aspleniaceae) je čeleď kapradin z řádu osladičotvaré (Polypodiales). Jsou to pozemní, skalní i epifytní kapradiny s listy v růžici, rozšířené po celém světě. V květeně České republiky se vyskytuje několik druhů sleziníku, jelení jazyk celolistý a velmi vzácně i kyvor lékařský.

Popis

Zástupci čeledi sleziníkovité jsou pozemní, skalní nebo řidčeji epifytní kapradiny s listy v růžici. Oddenek je pokrytý plevinami, částečně či zcela vzpřímený nebo zřídka dlouze plazivý a rozvětvený, většinou bez vůně nebo výjimečně vonící po mentolu (Asplenium longissimum). U epifytního sleziníku hnízdatého (Asplenium nidus) je oddenek silně zkrácený a vytváří koš v němž se zachycuje humus. Kořeny jsou černé, drátovité. Listy jsou střídavé (sleziník) nebo dvouřadě uspořádané (Hymenasplenium). Sterilní a fertilní listy se tvarově většinou neliší, pouze u některých druhů jsou plodné listy vyšší a užší než sterilní. V bázi řapíku jsou 2 cévní svazky ve tvaru písmene C a přilehlé k sobě zády, v opačné části řapíku se spojující do tvaru X. Pleviny na listech a oddenku jsou výrazně síťované, což je způsobeno silnými tmavě zbarvenými buněčnými stěnami, kontrastujícími s téměř průhlednou výplní. Listy jsou velmi rozmanitého charakteru, od jednoduchých celistvých až po 4x zpeřené. Čepel listů je měkká, bylinná až tuhá a kožovitá. Žilky listů jsou volné a dosahující okraje čepele nebo ukončené před ním, anebo se navzájem spojují a vzniklé areoly pak neobsahují další volné žilky. U některých zástupců je vyvinuta sběrná žilka běžící podél okraje listu. U některých druhů se na vrcholech listů nebo v úžlabích vytvářejí rozmnožovací hlízky, ze kterých mohou přímo na rostlině vyrůstat mladé rostlinky (viviparie).

Výtrusné kupky se tvoří na jedné straně podél žilky, mají měsíčkovitý až čárkovitý tvar a obvykle jsou kryté ostěrou. Pouze výjimečně se tvoří výtrusné kupky v párech a jsou k sobě přilehlé, pak ovšem často nevznikají podél té samé žilky. Ostěra přirůstá na boku výtrusnicové kupky. Výtrusnice mají ve střední části tkáň tvořenou pouze 1 řadou buněk a přerušený prstenec. Spory jsou monoletní, hnědé. Gametofyt je nadzemní, zelený, srdčitého tvaru.^[1][2][3]

• 

  (c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
  Asplenium nidus
• 
  Detail listu Asplenium bulbiferum
• 
  Sleziník Asplenium hemionitis
• 
  Sleziník severní (Asplenium septentrionale)
• 
  Asplenium onopteris
• 

  (c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
  Detail výtrusných kupek Asplenium polyodon
• 
  Asplenium milnei
• 
  Asplenium scolopendrium

(c) Derek Harper, CC BY-SA 2.0

Rozšíření

Sleziníkovité zahrnují v současném pojetí asi 700 druhů ve 2 rodech. Rod sleziník (Asplenium) je rozšířen celosvětově.^[1] Rod Hymenasplenium zahrnuje asi 30 druhů^[4] a vyskytuje se v Asii, Africe i tropické Americe.^[5] V české květeně se vyskytuje 6 druhů sleziníku (Asplenium) a různí kříženci, jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium) a kyvor lékařský (Asplenium ceterach).^[6] V rámci Evropy se vyskytuje mnoho dalších druhů sleziníku zejména ve Středomoří.^[7]

Rozlišovací znaky

Navzdory velké morfologické variabilitě jsou sleziníkovité většinou dobře rozpoznatelné podle čárkovitých výtrusných kupek s postranní ostěrou, uspořádaných po jedné straně listové žilky. U některých druhů jsou výtrusné kupky v párech a rostliny tak mohou tak být zaměněny s rodem Displazium, většinou však tyto kupky nevznikají z té samé žilky a bývají omezené na malou část plochy čepele.^[2]

Taxonomie

Rod sleziník byl tradičně rozdělován na více rodů (většinou kolem 10), dnešní taxonomie se však kloní k jejich sloučení do rodu sleziník. To se týká i našich druhů jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium, syn. Phyllitis scolopendrium) a kyvor lékařský (Asplenium ceterach, syn. Ceterach officinarum). Současná taxonomie odděluje od sleziníku pouze rod Hymenasplenium, a to na základě cytologie. Ostatní taxony se se zástupci rodu sleziník (Asplenium s.str.) velmi ochotně kříží a tím nesplňují podmínku pro přijetí na rodové úrovni.^[8] Navíc je rod sleziník v úzkém pojetí (s.str.) parafyletický.^[9]

Význam

Některé druhy sleziníku (Asplenium trichomanes, A. platyneuron, A. rhizophyllum), kyvor lékařský a jelení jazyk celolistý bývají pěstované jako skalničky, případně jako stínomilné rostliny.^[10] Sleziník hnízdatý (Asplenium nidus) a sleziník Asplenium antiquum jsou pěstovány jako pokojové rostliny.^[11] Živorodé druhy, jako je Asplenium bulbiferum a Asplenium viviparum, bývají pěstovány jako pozoruhodnost v botanických zahradách.^[12]

• 
  Sleziník hnízdatý (Asplenium nidus)
• 

  (c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
  Sleziník červený (Asplenium trichomanes subsp. densum)
• 
  Kyvor lékařský (Asplenium ceterach)
• 

  (c) Jnn, CC BY 2.1 jp
  Sleziník Asplenium antiquum
• 
  Sleziník hnízdatý (Asplenium nidus) v přirozeném prostředí na Sumatře

Zástupci

• jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium, syn. Phyllitis scolopendrium)
• kyvor lékařský (Asplenium ceterach, syn. Ceterach officinarum)
• sleziník (Asplenium)

Přehled rodů

Asplenium (včetně rodů Camptosorus, Ceterach, Diellia, Loxoscaphe, Phyllitis a Pleurosorus), Hymenasplenium^[8]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu sleziníkovité na Wikimedia Commons