Sleziníkovité

Jak číst taxoboxSleziníkovité
alternativní popis obrázku chybí
Sleziník červený a kyvor lékařský
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídakapradiny (Polypodiopsida)
Řádosladičotvaré (Polypodiales)
Čeleďsleziníkovité (Aspleniaceae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Viviparie na listech Asplenium bulbiferum

Sleziníkovité (Aspleniaceae) je čeleď kapradin z řádu osladičotvaré (Polypodiales). Jsou to pozemní, skalní i epifytní kapradiny s listy v růžici, rozšířené po celém světě. V květeně České republiky se vyskytuje několik druhů sleziníku, jelení jazyk celolistý a velmi vzácně i kyvor lékařský.

Popis

Zástupci čeledi sleziníkovité jsou pozemní, skalní nebo řidčeji epifytní kapradiny s listy v růžici. Oddenek je pokrytý plevinami, částečně či zcela vzpřímený nebo zřídka dlouze plazivý a rozvětvený, většinou bez vůně nebo výjimečně vonící po mentolu (Asplenium longissimum). U epifytního sleziníku hnízdatého (Asplenium nidus) je oddenek silně zkrácený a vytváří koš v němž se zachycuje humus. Kořeny jsou černé, drátovité. Listy jsou střídavé (sleziník) nebo dvouřadě uspořádané (Hymenasplenium). Sterilní a fertilní listy se tvarově většinou neliší, pouze u některých druhů jsou plodné listy vyšší a užší než sterilní. V bázi řapíku jsou 2 cévní svazky ve tvaru písmene C a přilehlé k sobě zády, v opačné části řapíku se spojující do tvaru X. Pleviny na listech a oddenku jsou výrazně síťované, což je způsobeno silnými tmavě zbarvenými buněčnými stěnami, kontrastujícími s téměř průhlednou výplní. Listy jsou velmi rozmanitého charakteru, od jednoduchých celistvých až po 4x zpeřené. Čepel listů je měkká, bylinná až tuhá a kožovitá. Žilky listů jsou volné a dosahující okraje čepele nebo ukončené před ním, anebo se navzájem spojují a vzniklé areoly pak neobsahují další volné žilky. U některých zástupců je vyvinuta sběrná žilka běžící podél okraje listu. U některých druhů se na vrcholech listů nebo v úžlabích vytvářejí rozmnožovací hlízky, ze kterých mohou přímo na rostlině vyrůstat mladé rostlinky (viviparie).

Výtrusné kupky se tvoří na jedné straně podél žilky, mají měsíčkovitý až čárkovitý tvar a obvykle jsou kryté ostěrou. Pouze výjimečně se tvoří výtrusné kupky v párech a jsou k sobě přilehlé, pak ovšem často nevznikají podél té samé žilky. Ostěra přirůstá na boku výtrusnicové kupky. Výtrusnice mají ve střední části tkáň tvořenou pouze 1 řadou buněk a přerušený prstenec. Spory jsou monoletní, hnědé. Gametofyt je nadzemní, zelený, srdčitého tvaru.[1][2][3]

(c) Derek Harper, CC BY-SA 2.0
Rozvíjející se listy jeleního jazyka celolistého (Asplenium scolopendrium)

Rozšíření

Sleziníkovité zahrnují v současném pojetí asi 700 druhů ve 2 rodech. Rod sleziník (Asplenium) je rozšířen celosvětově.[1] Rod Hymenasplenium zahrnuje asi 30 druhů[4] a vyskytuje se v Asii, Africe i tropické Americe.[5] V české květeně se vyskytuje 6 druhů sleziníku (Asplenium) a různí kříženci, jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium) a kyvor lékařský (Asplenium ceterach).[6] V rámci Evropy se vyskytuje mnoho dalších druhů sleziníku zejména ve Středomoří.[7]

Rozlišovací znaky

Navzdory velké morfologické variabilitě jsou sleziníkovité většinou dobře rozpoznatelné podle čárkovitých výtrusných kupek s postranní ostěrou, uspořádaných po jedné straně listové žilky. U některých druhů jsou výtrusné kupky v párech a rostliny tak mohou tak být zaměněny s rodem Displazium, většinou však tyto kupky nevznikají z té samé žilky a bývají omezené na malou část plochy čepele.[2]

Taxonomie

Rod sleziník byl tradičně rozdělován na více rodů (většinou kolem 10), dnešní taxonomie se však kloní k jejich sloučení do rodu sleziník. To se týká i našich druhů jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium, syn. Phyllitis scolopendrium) a kyvor lékařský (Asplenium ceterach, syn. Ceterach officinarum). Současná taxonomie odděluje od sleziníku pouze rod Hymenasplenium, a to na základě cytologie. Ostatní taxony se se zástupci rodu sleziník (Asplenium s.str.) velmi ochotně kříží a tím nesplňují podmínku pro přijetí na rodové úrovni.[8] Navíc je rod sleziník v úzkém pojetí (s.str.) parafyletický.[9]

Význam

Některé druhy sleziníku (Asplenium trichomanes, A. platyneuron, A. rhizophyllum), kyvor lékařský a jelení jazyk celolistý bývají pěstované jako skalničky, případně jako stínomilné rostliny.[10] Sleziník hnízdatý (Asplenium nidus) a sleziník Asplenium antiquum jsou pěstovány jako pokojové rostliny.[11] Živorodé druhy, jako je Asplenium bulbiferum a Asplenium viviparum, bývají pěstovány jako pozoruhodnost v botanických zahradách.[12]

Zástupci

Přehled rodů

Asplenium (včetně rodů Camptosorus, Ceterach, Diellia, Loxoscaphe, Phyllitis a Pleurosorus), Hymenasplenium[8]

Reference

  1. a b Flora of North America: Aspleniaceae [online]. Dostupné online. 
  2. a b ROTHFELS, Carl J. et al. A revised family-level classification for eupolypod II ferns (Polypodiidae: Polypodiales). Taxon. June 2012. 
  3. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5. 
  4. YOUXING, Lin; VIANE, Ronald. Flora of China: Hymenasplenium [online]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. GABANCHO, Ledis Regalado; PRADA, Carmen. The genus Hymenasplenium in Cuba, including new combinations for the neotropical species. American Fern Journal. Dec 2011. 
  6. KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. 
  7. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  8. a b CHRISTENHUSZ, MaartenJ.M. et al. A linear sequence of extant families and genera of lycophytes and ferns. Phytotaxa. 2011. 
  9. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  10. SCHMID, W. George. En Encyclopedia fo Shade Perennials. Portland: Timber Press, 2002. Dostupné online. ISBN 0-88192-549-7. 
  11. ZACHOS, Ellen. Tempting Tropicals. Portland: Timber Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0-88192-732-5. 
  12. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flickr - brewbooks - Hen and chicken fern.jpg
Autor: brewbooks from near Seattle, USA, Licence: CC BY-SA 2.0

Asplenium bulbiferum Polypodiaceae

i103005 159
Hartstongue, Higher Ramshill Lane - geograph.org.uk - 757958.jpg
(c) Derek Harper, CC BY-SA 2.0
Hartstongue, Higher Ramshill Lane Phyllitis scolopendrium unfurls its undivided fronds in a sheltered spot on a warm spring afternoon.
Asplenium septentrionale 070906a.jpg
Autor: Bernd Haynold, Licence: CC BY 2.5
Asplenium septentrionale, Stubaier Alpen, Italy
Asplenium hemionitis.jpg
Autor: Tigerente, Licence: CC BY-SA 3.0
Asplenium hemionitis, Cubo de la Galga, La Palma, Spain
Falguereta-gaditana.jpg
Autor: Juan Bibiloni, Licence: CC BY-SA 3.0
Asplenium trichomanes ssp. quadrivalens
Asplenium nidus avis.jpg
Autor: Dinkum, Licence: CC0
Serres du jardin du Luxembourg
Asplenium ceterach.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
7675-Asplenium nidus.JPG
Autor: Vojtěch Zavadil, Licence: CC BY-SA 3.0
Asplenium nidus, Gunung Kemiri, n. Sumatra
Asplenium onopteris 2.jpg
Autor: Franz Xaver, Licence: CC BY-SA 3.0
Asplenium onopteris, Streifenfarngewächse (Aspleniaceae) - Italien/Italia/Italy: Kalabrien/Calabria, Prov. Reggio Calabria, Aspromonte, SE Melia, ESE Scilla
SporangienAsplenScol.jpg
Autor: Christian Fischer, Licence: CC BY-SA 3.0
Asplenium scolopendrium; bottom side of a leaf.
Starr 070515-7047 Asplenium nidus.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Asplenium nidus (sori). Location: Oahu, Hoomaluhia Botanical Garden
Starr 050131-3383 Asplenium polyodon.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Asplenium polyodon (pinna and sori). Location: Maui, Makawao Forest Reserve
Starr 050831-7719 Asplenium trichomanes subsp. densum.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Asplenium trichomanes subsp. densum (habit). Location: Maui, Polipoli