Slezské Rudoltice

Slezské Rudoltice
	Zámek Slezské Rudoltice
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Osoblaha
Obec s rozšířenou působností	Krnov; (správní obvod)
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava (respektive tzv. moravská enkláva ve Slezsku)
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°12′25″ s. š., 17°40′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	502 (2023)
Rozloha	23,22 km²
Nadmořská výška	275 m n. m.
PSČ	793 97
Počet domů	167 (2021)
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	7
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Slezské Rudoltice 64; 793 97 Slezské Rudoltice ; obec.sl.rudoltice@pvtnet.cz
Starosta	Ing. Mojmír Pargač
	Oficiální web: www.slezskerudoltice.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Slezské Rudoltice
Další údaje
Kód obce	597813
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezské Rudoltice (německy Rosswald)^[4] jsou obec, která se nachází na Osoblažsku, v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde 502^[1] obyvatel. Její část Městys Rudoltice byla historicky městysem. Přízvisko „slezské“ dostala obec až v roce 1945, historicky je součástí moravské enklávy Osoblažsko.

Vesnicemi Slezské Rudoltice, Amalín a Koberno prochází úzkokolejná trať Třemešná–Osoblaha. V obci působí TJ Slezské Rudoltice.

Název Slezské Rudoltice nese nejen celá obec, ale také jedna z jejích evidenčních částí, která se skládá ze čtyř základních sídelních jednotek, odpovídajících třem celým a jednomu necelému katastrálnímu území, a pak také jedna z těchto základních sídelních jednotek, která tvoří jižní a větší část katastrálního území Ves Rudoltice (tedy bez Amalína).

Poloha

Obec Slezské Rudoltice sousedí na severovýchodě s Liptaní, na severozápadě s Bohušovem, na východě s Rusínem, na jihu s Polskem (gmina Hlubčice) a na západě s Městem Albrechticemi a Třemešnou. Od okresního města Bruntál je vzdálena 29 km a od krajského města Ostrava 60 km. Sousedními obcemi sídla jsou Město Albrechtice, Rusín, Liptaň, Třemešná a Bohušov.

Slezské Rudoltice leží v geomorfologickém celku Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina. Nejvyššími body obce jsou Obecní vrch (568 m n. m.) na hranici s Třemešnou a blízká Květnice (520 m n. m.), obě na katastru Nového Lesa.

Území Slezských Rudoltic patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy. Hlavním tokem obce je potok Lužná tekoucí západovýchodním směrem, který dále pokračuje do Bohušova, kde ústí do Osoblahy. Jen místní část Pelhřimovy odvodňuje potok Hrozová, který teče rovněž směrem ze západu na východ, tvoří státní hranici s Polskem a rovněž ústí do Osoblahy.

Území obce pokrývá z 68,5 % zemědělská půda (52,5 % orná půda, 14,5 % louky a pastviny), z 25 % les a z 5,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Části obce

Slezské Rudoltice (k. ú. Městys Rudoltice, část. k. ú. Ves Rudoltice, k. ú. Nový Les a Pelhřimovy)
Amalín (část k. ú. Ves Rudoltice)
Koberno (k. ú. Koberno)
Víno (k. ú. Víno)

Názvy existujících a zaniklých částí

Česky Slezské Rudoltice (Rudoltice, Rudoltice ve Slezsku, básnicky Koniles, Konilesy, přezdívka "Slezské Versailles"), německy Schlesisch Rosswald (Roßwald, Ruswald), polsky Rudolcice Śląskie (Rudolczyce).
- Česky Městys Rudoltice (1869 Rudoltice Městys, 1880 Rudoltice (městec)), německy Roßwald Markt, polsky Miasteczko Rudolcice.
- Česky Hodice, německy Hoditzhof.
- Česky Ves Rudoltice (1869 Rudoltice, 1880 Rusvald), německy Roßwald Dorf, polsky Wieś Rudolcice.
Česky Amalín, německy Amalienfeld, polsky Amalin.
Česky Koberno, německy Kawarn, polsky Kobierno, Koberno.
- Česky Antonínov, německy Antonsberg, polsky Antoninów.
Česky Nový Les, německy Neuwald, polsky Nowy Las.
Česky Pelhřimovy (1869 Poruba, Pelhrzimovy), německy Mährisch Pilgersdorf, polsky Pielgrzymów (Poręba).
Česky Víno (1869 Vino), německy Weine, polsky Wino.

Historie

V roce 1240 vpadli do Slezska a na Moravu Mongolové, kteří zpustošili také sídla na Osoblažsku. Z podnětu olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku začala zde vznikat nová sídla s pomocí německých kolonistů. Obec byla pojmenována po svém lokátorovi Rudolpheswalde. Prvně je obec zmíněna v roce 1255, kdy byla jako součást léna udělena Herbortovi z Fulmu za věrné služby olomouckému biskupovi. Původně se jednalo o jednu vesnici, která byla v roce 1675 na žádost majitele panství Juliuse Leopolda z Hodic rozdělena na dvě části Městys Rudoltice a Ves Rudoltice. Toto rozdělení schválil olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejnem-Kastelkornu.^[5] Přízvisko „Slezské“ však Rudoltice získaly až roku 1945 na základě rozhodnutí jazykové komise Slezské expozitury země Moravskoslezské,^[6] Dříve celá obec patřila k moravským enklávám ve Slezsku. Obec Slezské Rudoltice vznikla roku 1947 sloučením obcí Městys Rudoltice a Ves Rudoltice^[7]. Dne 22. srpna 1951^[8] byly ke Slezským Rudolticím připojeny dosavadní obce Nový Les, Pelhřimovy a Víno, roku 1964 byla k obci připojena též dosavadní obec Koberno.^[9] Slezské Rudoltice (Městys Rudoltice) měly do roku 1954 status městyse.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel celé obce Slezské Rudoltice podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[10]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2014
Počet obyvatel	1976	2064	1936	1805	1718	1667	1536^{[p 1]}	555	665	755	671	611	652^{[p 2]}	553

↑ z toho: 6 Čechoslováků, 1481 Němců; 1519 řím. kat., 18 evang., 1 bez vyzn.
↑ z toho: 554 Čechů, 24 Moravanů, 7 Slezanů, 41 Slováků, 1 Němec, 1 Polák, 1 Ukrajinec; 169 řím. kat., 3 evang., 3 pravosl., 401 bez vyzn.

V celé obci Slezské Rudoltice je evidováno 185 adres : 184 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty).^[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 160 domů, z toho 107 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotných Slezských Rudoltic (Městyse a Vsi, včetně Nového Lesa) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[10]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	1062	1139	1108	945	931	889	788^{[p 1]}^{[p 2]}	363	408	559	544	529	571^{[p 3]}

↑ z toho: Městys Rudoltice 276, Ves Rudoltice 320 (včetně 14 obyvatel v místní části Hodice), Nový Les 202
↑ z toho: 5 Čechoslováků (3 v Městysi a 2 ve Vsi), 774 Němců; 776 řím. kat., 13 evang. (4 v Městysi a 7 ve Vsi), 1 bez vyzn. (ve Vsi)
↑ z toho: Městys Rudoltice 396, Slezské Rudoltice (Ves Rudoltice) 168, Nový Les 7

V samotných Slezských Rudolticích je evidováno 128 adres, vesměs čísel popisných.^[12] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 105 domů (v Městysu Rudoltice 41, ve Vsi Rudoltice 58 – 2 v místní části Hodice -, v Novém Lese 6), z toho 83 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

Zámek Slezské Rudoltice
Kostel svatého Jiří stojí v Pelhřimovech a je kulturní památkou ČR.
Kostel sv. Kateřiny stojí v západní části obce je kulturní památka ČR.^[13]
Socha P. Marie Immaculaty stojí na náměstí
Úzkorozchodná železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha

Rodáci

Albert Josef z Hodic (1706–1778), mecenáš umění a svobodný zednář^[14]

Galerie

Zámek s náměstím
Busta TGM
zámek po rekonstrukci v roce 2022
pohled na kostel sv. Kateřiny
kostel sv. Kateřiny - vstup
pomník padlým v I. světové válce
Železniční stanice

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 721.
↑ Historie - Oficiální stránky Obce Slezské Rudoltice. www.slezskerudoltice.cz [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online.
↑ http://www.osoblazsko.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=127584
↑ Slezské Rudoltice na webu Kultura.cz. www.kultura.cz [online]. [cit. 2014-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20.
↑ Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1951, číslo 232, str. 2465, vydáno v Praze dne 5. října 1951
↑ ŠTĚPÁN MLEZIVA A KAREL KUČA. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Slezské Rudoltice, s. 653.
↑ ^a ^b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60–61. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081.
↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-06.
↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-14]. Identifikátor záznamu 484719470 : Kostel svaté Kateřiny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Libor Martinek (2009): Mecenáš umění a svobodný zednář ze Slezských Rudoltic Albert Josef Hodic, URL: http://www.blisty.cz/art/45420.html

Literatura

LUKEŠ, Jan. Slezské Rudoltice 1255-2005. Slezské Rudoltice : OÚ Slezské Rudoltice, 2005. ISBN 80-260-0572-4

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Slezské Rudoltice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Rudoltice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slezské Rudoltice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky
Dějiny zaniklé obce Pelhřímovy

[11] z toho: 6 Čechoslováků, 1481 Němců; 1519 řím. kat., 18 evang., 1 bez vyzn.

[12] z toho: 554 Čechů, 24 Moravanů, 7 Slezanů, 41 Slováků, 1 Němec, 1 Polák, 1 Ukrajinec; 169 řím. kat., 3 evang., 3 pravosl., 401 bez vyzn.

[14] z toho: Městys Rudoltice 276, Ves Rudoltice 320 (včetně 14 obyvatel v místní části Hodice), Nový Les 202

[15] z toho: 5 Čechoslováků (3 v Městysi a 2 ve Vsi), 774 Němců; 776 řím. kat., 13 evang. (4 v Městysi a 7 ve Vsi), 1 bez vyzn. (ve Vsi)

[16] z toho: Městys Rudoltice 396, Slezské Rudoltice (Ves Rudoltice) 168, Nový Les 7

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 721.

[5] Historie - Oficiální stránky Obce Slezské Rudoltice. www.slezskerudoltice.cz [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online.

[6] ttp://www.osoblazsko.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=127584

[7] Slezské Rudoltice na webu Kultura.cz. www.kultura.cz [online]. [cit. 2014-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20.

[8] Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1951, číslo 232, str. 2465, vydáno v Praze dne 5. října 1951

[mleziva-9] ŠTĚPÁN MLEZIVA A KAREL KUČA. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Slezské Rudoltice, s. 653.

[Obyvatele-10] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60–61. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081.

[13] Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-06.

[17] Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[18] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-14]. Identifikátor záznamu 484719470 : Kostel svaté Kateřiny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[19] Libor Martinek (2009): Mecenáš umění a svobodný zednář ze Slezských Rudoltic Albert Josef Hodic, URL: http://www.blisty.cz/art/45420.html

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[p 1]

[p 2]

[11]

[p 1]

[p 2]

[p 3]

[12]

[13]

[14]

Navigation

Navigace

Tématické portály