Slezské divadlo Opava
Slezské divadlo | |
---|---|
Budova Slezského divadla | |
Základní informace | |
Stát | Česko |
Místo | Opava |
Typ divadla | profesionální divadlo |
Zaměření | Dvousložkové divadlo: ČINOHRA a OPERA (opera, balet, sbor a orchestr) |
Předchůdce | divadlo Jezuitského gymnázia Divadlo u městské věže (kočovné) |
Vznik | nově otevřeno 1. října 1980 |
Scény | Slezské divadlo Opava - hlavní scéna / Klub ART - komorní scéna |
Zřizovatel | Statutární město Opava |
Budova | |
Styl | novorenesance |
Doba výstavby | 1804 – 1805 |
Otevření | 1. října 1805 |
Přestavby | 1882, 1986, 1990 – 1995, 2010 – 2011 (interiér) |
Kód památky | 49030/8-3155 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Osobnosti | |
Ředitel | Ing. Petr Kazík, Ph.D. |
Umělecký šéf | Mgr. Jiří Seydler (šéf činohry) Mgr. art. Miloslav Oswald (šéf opery) |
Dramaturg | Jana Andělová – Pletichová (opera) Alžběta Matoušková (činohra)[1] |
Významní herci | Tereza Bartošová, Jiří Hába, Soňa Křepelová, Ivana Lebedová, Kamila Srubková, Michal Stalmach, Jakub Stránský, Martin Valouch, Hana Vaňková, Richard Vokůrka, Vladimíra Vokůrková, Daniel Volný, Andrea Zatloukalová, Pavel Zavadil |
Další informace | |
Souřadnice | 49°56′20,5″ s. š., 17°54′3,86″ v. d. |
Adresa | Horní náměstí 13, 746 01 Opava[1] |
Ulice | Horní náměstí v Opavě |
Oficiální web | http://www.divadlo-opava.cz/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Slezské divadlo je označení pro divadelní instituci a budovu v Opavě. Součástí divadla jsou dva soubory – činoherní a operní. Součástí Slezského divadla je i baletní a koncertní činnost. Divadlo má ve svém repertoáru inscenace světových i českých autorů, které divák může znát i z jiných světových nebo domácích scén.
Budova divadla je zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek Národního památkového ústavu.[2]
Dějiny
Počátky divadelnictví v Opavě
Počátky divadelnictví v Opavě jsou spojeny s výchovnou činností jezuitského gymnázia, otevřeného v roce 1630. Latinské školní hry provozovali žáci nejen v prostorách Jezuitské koleje, ale příležitostně i na veřejném prostranství před kostelem – například 3. prosince 1681 hru oslavující sv. Františka Xaverského.[3] V menší míře divadelní činnost podporovali i opavští minorité.[4] Žáci městské školy příležitostně hráli scény ze života světců v německém jazyce.[5] Tyto tradice však podlehly osvícenským reformám: roku 1764 byly zakázány školní latinské hry pro veřejnost, roku 1770 i pro ryze pedagogické účely a roku 1773 bylo spolu s celým řádem zrušeno i jezuitské gymnázium v Opavě.[6]
Kočovná a dočasná divadla
Náhradou se stala profesionálních představení kočovných společností, jež jsou v Opavě poprvé doložena v roce 1745.[7] Pro tyto účely město upravilo sál v prvním patře městského domu zvaného Schmetterhaus na Horním náměstí (nyní součást městské radnice);[6] toto místo bylo označováno jako „Divadlo u městské věže“ (Theater um den Stadtturm).[8] Sál roku 1763 vyhořel a byl obnoven až v roce 1772, kočovné společnosti však v mezidobí hrály na jiných místech.[6] První dlouhodoběji působící společností v Opavě byla společnost Karla Morocze v letech 1782–1784. Společnost Karla Haina, hrající v Opavě od roku 1789, zde jako první pravidelně uváděla opery. Jako první zde byla uvedena opera Giovanniho Paisiella Gli astrologi immaginari (ovšem v úpravě na německý singspiel jako Die eingebildeten Philosophen, tj. Domnělí filosofové).[8]
V téže době, od roku 1768, pořádal ve svém opavském paláci (dnes Blücherův palác) divadelní a zejména operní představení hrabě Ignác Dominik Chorynský z Ledské; jednalo se v podstatě o pobočku jeho zámeckého divadla ve Velkých Hošticích. Divadlo bylo uzavřeno za válečných akcí roku 1778, poslední představení se zde však konalo až v roce 1781 při průjezdu velkoknížete Pavla Opavou.[9]
Dnešní budova
Základní kámen dnešní budovy Slezského divadla byl položen 1. května 1804. Provoz byl zahájen 1. října 1805 hrou Karl der Kühne (Karel Smělý) v provedení členů herecké společnosti ředitele Karla Flebbeho. V roce 1810 město změnilo dosavadní systém pronájmu divadla a vybraný divadelní ředitel, zpravidla na 3 roky, využíval divadlo bez poplatku za pronájem a složil pouze kauci pro případnou kompenzaci vzniklé škody. Významnou událostí se stala účast divadla na slavnostech v rámci opavského kongresu Svaté aliance v roce 1820. Divadlo v té době uvedlo 78 představení během 51 večerů. Kromě divadelních her se divadlo podílelo také na organizování plesů, redut a kasin v divadelním sále. K účinkování byli pozváni i umělci z Vídně. V roce 1882 rozhodla Zemská vláda o podstatné rekonstrukci nákladem 150 000 zlatých podle návrhu Eduarda Labitzkého. 20. září 1883 bylo divadlo po rekonstrukci slavnostně otevřeno.
V roce 1909 musela být provedena další oprava a adaptace Městského divadla, které byla vynucena požárem z 15. června téhož roku. Interiér divadla byl proveden ve slohu Ludvíka XVI. Mezi lety 1919 a 1938 bylo divadlo pronajímáno pro pravidelná česká představení. 1. září 1944 bylo divadlo na základě nařízení o totálním nasazení uzavřeno. Po skončení války byla budova opravena a 16. srpna 1945 byla znovuzahájena činnost tehdejšího Slezského národního divadla, které převzalo dřívější německý model vícesouborového divadla se samostatnými soubory činohry, opery a operety, využívající společně orchestr, sbor a balet. Prvními představeními byly drama Matka Karla Čapka a opera Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany.
Roku 1948 došlo k úpravě fasády z novorenesančního stylu do podoby socialistického realismu a roku 1954 ukončil svou činnost operetní soubor. Mezi lety 1955 a 1957 byla k divadlu přistavěna správní budova. K další celkové rekonstrukci divadla došlo na přelomu 80. a 90. let 20. století a 15. února 1990 dostalo divadlo svůj současný název – Slezské divadlo v Opavě. Scéna Slezského divadla se dokonce kvůli probíhajícím úpravám dočasně přesunula do kulturního domu podniku Ostroj na Těšínské ulici. 2. října 1992 proběhlo slavnostní představení Janáčkovy opery Její pastorkyňa, k zahájení provozu v obnoveném divadle. Od roku 1990 do roku 1995 proběhla další přestavba podle projektu Iva Klimeše, během níž dostala budova zpět svou původní novorenesanční podobu. Zatím poslední rekonstrukcí prošla budova v letech 2010 až 2011 – v tomto případě se jednalo o rozsáhlé úpravy interiéru, hlediště i jeviště.
Odkazy
Reference
- ↑ a b http://divadlo-opava.cz/ [cit. 2014-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1991-09-26]. Identifikátor záznamu 162035 : divadlo Slezské. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ŠOPÁK, Pavel. Kulturní vývoj – 19 Barokní město. In: MÜLLER, Karel; ŽÁČEK, Rudolf. Opava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. ISBN 80-7106-808-X. S. 417.
- ↑ BOŽENEK, Karel. České Slezsko 1740-1784 – Politický a ideový vývoj – Kultura – Hudba, divadlo. In: GAWRECKI, Dan. Dějiny českého Slezska 1740–2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2. Svazek 1. S. 154.
- ↑ Šopák, Opava, kap. 19 Barokní město, s. 419.
- ↑ a b c Šopák, Opava, kap. 19 Barokní město, s. 423.
- ↑ Boženek, c. d., s. 156.
- ↑ a b BOŽENEK, Karel. Opavská opera. In: DOKOUPIL, Lumír; MYŠKA, Milan; SVOBODA, Jiří. Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy. Ostrava: Ústav pro regionální studia Ostravské univerzity, 2005. ISBN 80-7368-024-6. Svazek 2 (N-Ž). S. 69.
- ↑ Boženek, České Slezsko 1740-1784, kap. Hudba, divadlo, s. 155.
Literatura
- Zbavitel, Miloš. Kalendárium dějin divadla v Opavě. Opava 1995.
- Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů. Praha 2000. ISBN 80-7008-107-4.
- Divadlo v Opavě / Theater in Troppau 1805-2005. Opava 2005. ISBN 80-7225-196-1.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Slezské divadlo Opava na Wikimedia Commons
- Slezské divadlo Opava
- Statutární město Opava
- Neoficiální stránky operního sboru Archivováno 29. 10. 2009 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: