Slezské vojvodství

Slezské vojvodství Województwo śląskie
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Katovice
Status	Vojvodství
Souřadnice	50°20′ s. š., 19° v. d.
Rozloha	12 333,09 km²
Časové pásmo	UTC+01:00
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	4 517 635 (2019[1])
Hustota zalidnění	366,3 obyv./km²
Jazyk	polština němčina (v některých obcích)
Národnostní složení	Poláci: 81,93 % (polská a zároveň jiná národnost 92,8 %) Slezané: 15,59 % (z toho 7 % pouze slezská národnost, 8,5 % polsko-slezská) Němci: 0,75 % neurčená: 1,57 %[2]
Správa regionu
Stát	Polsko Polsko
Nadřazený celek	Polsko
Druh celku	vojvodství
Podřízené celky	Okresy  • městské: 19  • venkovské: 17 Gminy  • městské: 49  • městsko-vesnické: 22  • vesnické: 96
Vznik	1. ledna 1999
Vojvoda	Jarosław Wieczorek (PiS)
Maršálek	Jakub Chełstowski (PiS)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	PL-24
NUTS	PL22
Označení vozidel	S
Oficiální web	www.silesia-region.pl
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezské vojvodství (polsky Województwo śląskie) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihu země u hranic s Českou republikou a Slovenskem a je zdaleka nejhustěji zalidněným vojvodstvím Polska. Hlavním městem jsou Katovice. Území je současně regionem soudržnosti NUTS-2.

Navzdory názvu se ve vlastním Slezsku nachází jen 48 % území vojvodství, zbytek připadá na oblasti, které historicky patří k Malopolsku.^[3] Pojmenování navazuje na tradici (mnohem menšího) polského meziválečného Slezského vojvodství – tehdy ovšem šlo o celý polský podíl historického Slezska.

Slezské vojvodství vzniklo v současné podobě při reformě administrativního dělení Polska v roce 1998, která zavedla šestnáct „velkých“ samosprávných vojvodství namísto 49 „malých“ existujících od roku 1975. Bylo vytvořeno z většiny území dřívějších vojvodství Katovického a Čenstochovského a také západní poloviny Bílského.

Jeho hranice do značné míry odpovídají hranicím Katovického vojvodství z let 1950–1975 – oproti němu k dnešnímu Slezskému patří navíc Ratiboř, Żywiec, Jaworzno a severovýchodní okraj s městy Koniecpol a Szczekociny, naopak nepatří oblast Dobrodzieně/Guttentagu.

Původně se uvažovalo o vytvoření pouhých dvanácti vojvodství, přičemž by do Slezského bylo začleněno rovněž celé Opolsko, po vzoru Slezského vojvodství v letech 1945–1950. Vlna občanských protestů a lobbování společenských organizací včetně politické reprezentace německé menšiny z Opolska nakonec vedly k zachování Opolského vojvodství jako jediného ze 49 starých vojvodství v novém členění.^[4][5][6]

V letech 1922 až 1939 (de iure 1945) existovalo autonomní Slezské vojvodství tvořené tou částí Pruského Slezska a Těšínska, která byla po první světové válce a následujících územních sporech přiřčena Druhé polské republice. Celé jeho území je dnes součástí Slezského vojvodství, jedná se zhruba o třetinu teritoria.

Slezské vojvodství má rozlohu 12 333,09 km². S počtem obyvatel okolo 4,5 milionu je druhým nejlidnatějším polským vojvodstvím po Mazovsku (které je ovšem asi třikrát větší a zahrnuje i Varšavu).

Nachází se na jihu Polska a sousedí:

• na jihozápadě s Moravskoslezským krajem v České republice, délka hranice je 142,9 km;
• na jihu s Žilinským krajem na Slovensku, délka hranice je 85,3 km;
• na severu s Lodžským vojvodstvím, délka hranice 112,6 km;
• na východě s Malopolským vojvodstvím, délka hranice je 273,4 km;
• na západě s Opolským vojvodstvím, délka hranice je 230,9 km;
• na severovýchodě se Svatokřížským vojvodstvím, délka hranice je 137,9 km.

Z hlediska geomorfologického členění se centrální část vojvodství rozkládá na Slezské vrchovině (Wyżyna Śląska), severozápadní na Woźnicko-wieluńské vrchovině (Wyżyna Woźnicko-Wieluńska), severovýchodní pak v krasové oblasti Krakovsko-čenstochovské jury (Jura Krakowsko-Częstochowska) a na Przedbórzské vrchovině (Wyżyna Przedborska). Na západě okrajově zasahují mezoregiony Slezské nížiny (Nizina Śląska). Jih vojvodství je rozdělen mezi Osvětimskou pánev (Kotlina Oświęcimska), Slezské podhůří (Pogórze Śląskie) a Západní Beskydy (Slezské Beskydy, Malé Beskydy a Żywiecké Beskydy).

Slezské vojvodství má nejvyšší podíl městského obyvatelstva v zemi: 77,13 %.^[7] Nachází se zde nejlidnatější a nejurbanizovanější oblast Polska – více než dvoumilionová katovická konurbace. Sousedí s ní Rybnický uhelný okruh, druhá polycentrická aglomerace v regionu. Obě jsou součástí Slezské metropolitní oblasti, k níž patří také české Ostravsko. Bohatá ložiska černého uhlí byla klíčovým faktorem pro rozvoj velké části dnešního vojvodství.

Název vojvodství odkazuje na historickou zemi Slezsko, ale je dosti zavádějící. Slezsko, přesněji Horní Slezsko tvoří jen 48 % území vojvodství^[3] a jde o pouhý zlomek historického Slezska, konkrétně východní okraj bývalého Pruského Slezska a polskou (východní) polovinu Těšínska.

Ostatní oblasti se z historického hlediska řadí k Malopolsku ve smyslu Krakovska za Republiky obou národů. V období mezi Vídeňským kongresem a první světovou válkou se na současném území vojvodství na soutoku Bílé a Černé Přemše nacházelo trojmezí tří císařů. Slezská část s výjimkou rakouského Těšínska patřila Německému císařství, dnešní okres Żywiec, východní část okresu Bílsko-Bělá a město Jaworzno byly součástí rakouské Haliče, kdežto Dąbrowská pánev (Zagłębie Dąbrowskie), Jura a oblast Čenstochové ležela v Kongresovém Polsku v rámci Ruského impéria. Rozdělení na bývalou německou, rakouskou a ruskou část má dodnes kulturní význam.

Několik obcí v okresech Čenstochová a Kłobuck bylo původně součástí Sieradzka začleněného v Republice obou národů do Velkopolské provincie, ale nejsou vnímány jako velkopolské v moderním pojetí.

V souvislosti se zmatečným používáním výrazů Śląsk a Górny Śląsk (Slezsko, Horní Slezsko) v polském hovorovém a mediálním úzu ve vztahu k celému Slezskému vojvodství, ale zato bez Opolska, se objevují snahy o jeho přejmenování na slezsko-malopolské.^[3][8][9] Hnutí autonomie Slezska prosazuje vytvoření Hornoslezského vojvodství v historických hranicích Horního Slezska, tj. z části Slezského a většiny Opolského vojvodství.^[10]

• 
  Slezsko a dnešní polská vojvodství
• 
  Průběh slezské zemské hranice na území Slezského vojvodství (zakreslen červeně)
• 
  Historické hranice Horního Slezska vs. Slezské a Opolské vojvodství
• 
  Trojmezí tří císařů na dobové mapě

Slezské vojvodství je rozděleno na 17 okresů a 19 měst s postavením okresu (městské okresy). Třetím stupněm administrativního členění je 167 gmin, z toho 49 městských, 22 městsko-vesnických a 96 vesnických.

Okres	Sídlo	Počet obyvatel (2019)
Okres Beruň-Lędziny (Powiat bieruńsko-lędziński)	Beruň	59 776
Okres Będzin (Powiat będziński)	Będzin	148 089
Okres Bílsko-Bělá (Powiat bielski)	Bílsko-Bělá	165 960
Okres Čenstochová (Powiat częstochowski)	Čenstochová	134 555
Okres Hlivice (Powiat gliwicki)	Hlivice	115 528
Okres Kłobuck (Powiat kłobucki)	Kłobuck	84 591
Okres Lubliniec (Powiat lubliniecki)	Lubliniec	76 451
Okres Mikulov (Powiat mikołowski)	Mikulov	98 990
Okres Myszków (Powiat myszkowski)	Myszków	70 880
Okres Pština (Powiat pszczyński)	Pština	111 539
Okres Ratiboř (Powiat raciborski)	Ratiboř	119 373
Okres Rybnik (Powiat rybnicki)	Rybnik	78 213
Okres Tarnovské Hory (Powiat tarnogórski)	Tarnovské Hory	140 519
Okres Těšín (Powiat cieszyński)	Těšín	178 191
Okres Vladislav (Powiat wodzisławski)	Vladislav	157 088
Okres Zawiercie (Powiat zawierciański)	Zawiercie	117 624
Okres Żywiec (Powiat żywiecki)	Żywiec	152 726

Město	Počet obyvatel (2019)
Katovice (Katowice)	292 774
Čenstochová (Częstochowa)	220 433
Sosnovec (Sosnowiec)	199 974
Hlivice (Gliwice)	178 603
Zabrze	172 360
Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała)	170 663
Bytom	165 263
Rybnik	138 098
Slezská Ruda (Ruda Śląska)	137 360
Tychy	127 590
Dąbrowa Górnicza	119 373
Chořov (Chorzów)	107 807
Jaworzno	91 115
Jastrzębie-Zdrój	88 743
Myslovice (Mysłowice)	74 618
Siemianowice Śląskie	66 841
Žárov (Żory)	62 472
Slezské Pěkary (Piekary Śląskie)	55 030
Świętochłowice	49 557

Na území tohoto vojvodství se nachází množství významných paleontologických lokalit s objevy světového významu, zejména z doby druhohorní éry. Takovými objevy jsou Silesaurus opolensis z lokality Krasiejów nebo Smok wawelski z lokality Lisowice. Byl zde také objeven jediný dosud známý polský dinosaurus (popsaný podle kosterních fosilií), a to Velocipes guerichi.^[11]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slezské vojvodství na Wikimedia Commons
• Oficiální webový portál
• Encyklopedie Slezského vojvodství Archivováno 18. 10. 2020 na Wayback Machine. (polsky)