Slezsko-krakovská vysočina

Wyżyna Śląsko-Krakowska
Nadřazená jednotka	Wyżyny Polskie (Polské vysočiny)
Světadíl	Evropa
Stát	Polsko Polsko Opolské vojvodství, Slezské vojvodství, Malopolské vojvodství a Lodžské vojvodství
Povodí	Odra, Visla
Souřadnice	50°21′25″ s. š., 19°39′21″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezsko-krakovská vysočina (polsky Wyżyna Śląsko-Krakowska) je vysočina nacházející se v západní části geomorfologické provincie Wyżyny Polskie (Polské vysočiny), která je součástí rozsáhlého geomorfologického Hercýnského systému. Wyżyna Śląsko-Krakowska se rozkládá v Polsku v Opolském vojvodství, Slezském vojvodství, Malopolském vojvodství a Lodžském vojvodství. Na západě hraničí se Slezskou nížinou (Nizina Śląska), na východě s vysočinou Wyżyna Małopolska, na jihu s údolím horní řeky Visla (Wisla) a na severu s nížinou Nizina Południowowielkopolska a částečně se Wzniesienia Południowomazowieckie. Vrchovina se postupně snižuje severním směrem a rozkládá se na ploše cca 10,3 tisíc km².^[1][2][3]

Wyżyna Śląsko-Krakowska se obvykle dělí na 3 makroregiony:^[1][2][3]

• Wyżyna Śląską (Slezská vysočina),
• Wyżyna Woźnicko-Wieluńska,
• Wyżyna Krakowsko-Częstochowską (Krakovsko-čenstochovská jura).

Patří mezi hlavní prameniště Polska. Vodstvo patří do povodí řeky Visly a povodí řeky Odry a úmoří Baltského moře.^[2]

Je zde zřízen Ojcowský národní park a řada krajinných parků a přírodních rezervací. Vyskytují se zde četné vápencové a krasové útvary uhelné sloje, spraše aj.^[2]

Nejvyšším geografickým bodem je Góra Janowskiego (nazývaná také Góra Zamkowa) s nadmořskou výškou 516 m.^[1]

• Geomorfologické členění Polska
• Hercynská pohoří