Sliznatky

Jak číst taxoboxSliznatky
alternativní popis obrázku chybí
(c) User: (WT-shared) Pbsouthwood na projektu wts wikicesty, CC BY-SA 3.0
Sliznatka rodu Eptatretus na dně poblíž Cape Point, JAR
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Oddělenítrojlistí (Triblasticia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Craniata)
Třídasliznatky (Myxini)
Řádsliznatkotvární (Myxiniformes)
Synonyma
  • Myxinoida
  • Hyperotreti
Sesterská skupina
Vertebrata (obratlovci v užším slova smyslu)
nebo mihule (Petromyzonta)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sliznatky (Myxini) jsou mořští živočichové s tělem úhořovitého tvaru žijící při dně. Jedná se o jediné známe recentní živočichy, kteří mají lebku, avšak nemají páteř (pouze zakrnělé chrupavčité obratle). Sliznatky bývají řazeny do samostatné třídy sliznatky (Myxini) s jediným řádem sliznatkotvární (Myxiniformes).

Charakteristika skupiny

Na rozdíl od mihulí ještě nepatří mezi obratlovce, podle některých zdrojů však ano, jejich obratle nejsou pravé a proto jsou většinou z obratlovců vyčleněny. Jsou řazeny mezi bezčelistnatce. Sliznatky nemají pravá ústa a mají velmi zachovalou strunu hřbetní, která je v některých místech nahrazována základy obratlů. Jejich skutečné systematické řazení je stále ještě předmětem výzkumu – nemají však daleko k mihulím.

Sliznatky jsou málo prozkoumaní bentičtí živočichové (tj. žijící u dna). Obývají většinou mělká moře v chladných místech mírného pásu, ale v menší míře také chladnější hluboká moře tropického pásu. Jde o stálé, nemigrující živočichy. Třída sliznatek zahrnuje asi 60 druhů v 5 až 7 rodech řazených obvykle do jediné čeledi sliznatkovitých. Jsou známy také fosilní rody Myxinikela a Gilpichthys ze svrchního karbonu z doby před asi 330 miliony lety.

Popis a anatomie

Sliznatky mají protáhlá válcovitá těla úhořovitého tvaru, které je pokryto lysou kůží bez šupin. Nemají párové ploutve, ploutevní lem je přítomen. Typicky jsou kolem 50-100 cm dlouhé.[1] Největší sliznatkou je Eptatretus carlhubbsi, která může dorůst až 1,4 m a vážit několik kilogramů.[2]

Oporou jejich těla je struna hřbetní. Na ní se někdy vyskytují náznaky obratlů, které jsou však jen velmi primitivní (lépe jsou vyvinuty u mihulí). Místo pravých úst vyskytujících se u čelistnatců mají otevřený kruhovitý disk vyzbrojený rohovitými zuby. Tato ústa se jako u všech bezčelistnatců nedají zavřít. Kůže sliznatek obsahuje mnoho slizových žláz vyměšujících množství lepkavého slizu. Ten v mořské vodě bobtná, čímž napomáhá rychlému úniku před predátory.

Biologie

Živí se mořskými měkkýši, členovci a mrtvými nebo poraněnými rybami, zdravé ryby napadají sliznatky jen výjimečně.[3]

Rozmnožování

Sliznatky kladou velká vajíčka chráněná tuhým obalem, ve kterých jsou již noví dospělci, kteří neprochází žádným larválním stadiem. Mláďata se z vejce dostávají v části, kde je obal zeslabený.

Hospodářský význam

Sliznatky zatím nemají velký hospodářský význam. Některé druhy jsou údajně lahůdkou v Koreji,[4] kde se za tímto účelem loví do pastí. Kanadský výzkum z roku 2012 prokázal, že ze slizu, který sliznatky vylučují při obraně, je možné získat lepidlo – druh klihu, nylonu podobná proteinová vlákna a fólie stokrát jemnější než lidský vlas.[5]

Taxonomie

Je známo kolem 70 druhů sliznatek.[1]

Dřívější taxonomie

Porovnání sliznatek (nahoře) s mihulí (dole)

Dříve patřily sliznatky do třídy kruhoústých (od kruhovitého disku úst) v nadtřídě bezčelistnatců, později se posunuly na úroveň třídy a kruhoústí zmizeli. Tato dvě alternativní řazení jsou znázorněna schematicky takto:[6]

                                 _|-Hyperotreti (sliznatky)
                  |-Cyclostomi--|_
 ---Vertebrata----|               |-Hyperoartia (mihule)
                  |-Gnathostomata (čelistnatci)
               |-Hyperotreti (sliznatky)
 ----Craniata--|            |-Hyperoartia (mihule)
               |-Vertebrata-|
                            |-Gnathostomata (čelistnatci)

Navrhovaný nový systém

Dnes se uvažuje o zařazení sliznatek do samostatného podkmenu strunatců:

  • Podkmen: sliznatky (Myxini)
    • Třída: sliznatky (Myxini)
      • Řád: sliznatkotvární (Myxiniformes)
        • Čeleď: sliznatkovití (Myxinidae)
          • Podčeleď: Myxininae
          • Podčeleď: Quadratinae
          • Podčeleď: Eptatretinae
          • Podčeleď: Paramyxine

Odkazy

Reference

  1. a b hagfish. www.britannica.com [online]. Britannica [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. PLÍŠTIL, Jiří, et al. Aquatab [online]. 2001-2009 [cit. 2009-05-16]. Kapitola Myxini – sliznatky. Dostupné online. 
  3. Kruhoústí. ostrava.educanet.cz [online]. [cit. 2021-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-17. 
  4. Fishbase - Eptatretus burgeri
  5. [1]
  6. JANVIER, Philippe. The Tree of Life Web Project [online]. Muséum national d'histoire naturelle Paris, France, 1997 [cit. 2009-05-11]. Kapitola Craniata. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-04-25. (anglicky) 

Literatura

  • Encyklopedie Universum
  • Zvíře (A Dorling Kindersley Book)
  • Discovery Channel – Dirty Jobs (Cave Biologist) with Mike Rowe

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Hagfish at the Oakburn DSC09110.JPG
(c) User: (WT-shared) Pbsouthwood na projektu wts wikicesty, CC BY-SA 3.0
Hagfish, Duiker Point, Cape Peninsula.