Slobodan Jovanović
Slobodan Jovanović | |
---|---|
Narození | 3. prosince 1869 nebo 21. listopadu 1869 Novi Sad |
Úmrtí | 12. prosince 1958 (ve věku 89 let) Londýn |
Bydliště | Novi Sad |
Alma mater | Ženevská univerzita Pařížský institut politických věd First Belgrade Gymnasium |
Povolání | právník, historik, novinář, vysokoškolský učitel, spisovatel, diplomat, politik, advokát a učitel |
Zaměstnavatel | Právnická fakulta Bělehradské univerzity |
Ocenění | Honorary doctor of the University of Zagreb |
Politická strana | nezávislý |
Rodiče | Vladimir Jovanović |
Funkce | rector of the University of Belgrade (1913–1914) rector of the University of Belgrade (1920–1921) Seznam premiérů Jugoslávie (1942–1943) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Slobodan Jovanović (v srbské cyrilici Слободан Јовановић; 3. prosince 1869, Novi Sad, Rakousko-Uhersko – 12. prosince 1958, Londýn, Spojené království) byl srbský právník, historik a politik.
Jovanović studoval v Bělehradě, Mnichově a Ženevě. Krátkou dobu pobýval také v Curychu. Po ukončení studia práv pokračoval v postgraduálním studiu politické vědy v Paříži. V roce 1893 začal pracovat jako atašé na srbském zastoupení v Istanbulu (v tehdejší Osmanské říši. Zůstal zde však pouhé 4 roky; poté se stal profesorem na právnické fakultě Bělehradské univerzity.
Během první a druhé balkánské války řídil tiskové oddělení srbské armády. Až do roku 1917 pak působil ve stejné pozici i během první světové války. V letech 1937—1941 byl předsedou Srbského kulturního klubu. Spolu se Srbským kulturním klubem vstoupil jako vlivný a mezi vládnoucí elitou prominentní intelektuál do politiky.
Od 27. března 1941 až do 11. ledna 1942 byl místopředsedou Rady ministrů exilové vlády v Londýně a později i samotným premiérem (až do 26. června 1943). Byl předsedou Srbské královské akademie (dnes Srbská akademie věd a umění, rektor Bělehradské univerzity, profesor veřejného práva a děkan Právnické fakulty.
Po druhé světové válce, když se v Jugoslávii chopili moci komunisté, odešel do exilu do Velké Británie. V nepřítomnosti byl komunistickou vládou odsouzen jako exponent meziválečného režimu na trest odnětí svobody v trvání 20 let. V roce 1951 založil Jovanović Sdružení srbských spisovatelů ve vyhnanství.
Jeho díla, která byla poměrně obsáhlá, nesměla v SFRJ vycházet až do roku 1990. V kampani proti jejich vydávání se ještě v 2. polovině 80. let 20. století angažoval i Slobodan Milošević.
V roce 2007 byl Jovanović rehabilitován rozhodnutím Okružního soudu v Bělehradě.[1]
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Slobodan Jovanović na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Слободан Јовановић, слика Уроша Предића из 1931.