Sloky k turnaji

Sloky k turnaji
La Giostra di Giuliano de Medici
La Giostra di Giuliano de Medici
AutorAngelo Poliziano
Původní názevStanze de messer Angelo Politiano cominciate per la giostra del magnifico Giuliano di Pietro de Medici
ZeměItálie
Jazykitalština
Žánrpoezie
Datum vydání1478
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sloky k turnaji (v originále Stanze de messer Angelo Politiano cominciate per la giostra del magnifico Giuliano di Pietro de Medici [1]) jsou významným dílem italského učence a básníka Angela Poliziana, který dílo napsal na oslavu vítězství Juliána Medicejského v rytířském turnaji roku 1475.

Děj

První část příběhu popisuje mladého Julia, který tráví svůj čas lovem a vůbec se nezajímá o lásku. To se nelíbí bohu Cupidovi, proto na mladíka nastraží léčku a při jednom lovu sešle do jeho blízkosti krásnou laň. Julio neodolá, utíkající laň sleduje až do okamžiku, kdy se laň promění v krásnou nymfu a lovec, zasažen Cupidovým šípem, se beznadějně zamiluje. Cupid je nyní spokojený a vrací se na Kypr ke své matce Venuši.

Ve druhé části bohyně Venuše rozhodne o konání souboje, ve kterém Julio musí prokázat svou lásku k dívce. Tato část je nedokončená, končí ve chvíli, kdy se Julio chystá na souboj.

Jazyk a styl

Sloky k turnaji jsou alegorickým příběhem psaným v oktávách, resp. uspořádaným do slok o osmi jedenáctislabičných verších. Poliziano báseň napsal v tehdejším lidovém jazyce (volgare), který předcházel moderní italštině. Má osobitý styl pocházející z hluboké znalosti antických autorů a stejně tak stilnovistů, Francesca Petrarcy, Giovanniho Boccaccia či Danta Alighieriho. Již Petrarca píše ve svém Zpěvníku[2] o bílé lani. V Božské komedii[3] Danta Alighieriho se ve zpěvu XXX Očistce objeví Beatrice podobně jako nymfa v díle Angela Poliziana. Sloka o osmi jedenáctislabičných verších byla oblíbeným prostředkem Giovanniho Boccaccia.

Způsob psaní je natolik popisný, že vzbuzuje ve čtenáři fantazii, jako by se díval na obraz. Verše dokonce inspirovaly malíře Sandra Botticelliho k namalování slavných maleb Jaro[4] a Zrození Venuše.[5]

Venuše

Autor se nesnaží o zobrazení reality přímo, vypráví příběh pomocí symbolů. Pro pochopení charakteru postav je nutná znalost jmen z mytologie jako jsou Hippolytos, Cupid, Venuše, kentauři, nymfy, kteří zosobňují určitý archetyp. Při znalosti Hippolyta, který je předobrazem Julia, je jasné, že jde o postavu krásného silného mladíka s vášní pro lov, nikoliv pro ženy. Ačkoliv je báseň psaná na oslavu vítězství v turnaji, nepopisuje souboj, ale především platonickou lásku mezi Juliem a nymfou.

Historické pozadí

Julián Medicejský vyhrál souboj v turnaji, který uspořádal 29. ledna 1475 ve Florencii jeho bratr Lorenzo I. Medicejský, řečený Nádherný. Předlohou příběhu je domnělý vztah mezi Juliánem Medicejským a Simonettou Cattaneo, manželkou Marca Vespucciho. Báseň je nedokončená pravděpodobně kvůli neočekávanému úmrtí Simonetty v roce 1476, nicméně důvodem může být i smrt Juliána v roce 1478, kdy byl zavražděn při spiknutí Pazziů v katedrále Santa Maria del Fiore.

Dílo je napsané v období humanismu kdy byla znovuobjevena antická kultura a filosofie, je kladen důraz na člověka a jeho pozemský život. Typickým znakem této doby byla důležitost vzdělání, pozemská láska byla chápána jako prostředek duševního růstu. V díle Sloky k turnaji se postava Julia nemůže rozvinout, dokud nepropadne lásce krásné nymfy a láska je tu jediným pevným bodem celého příběhu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archivovaná kopie. www.letteraturaitaliana.net [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-24. 
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.letteraturaitaliana.net [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-14. 
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.letteraturaitaliana.net [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-27. 
  4. ↑ https://artsandculture.google.com/asset/yQER9P-WIU2k9A
  5. ↑ https://www.uffizi.it/opere/nascita-di-venere

Literatura

  • De Sanctis, Francesco. Dějiny italské literatury. Tr. Černý, Václav. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p., 1959.
  • Poliziano, Angelo. Le poesie Italiane. A cura di Orlando, Saverio. Milano: RCS Libri S.p.A., 2010. ISBN 978-88-58-61474-7
  • Seidl, Ivan. La letteratura italiana dal Duecento al Settecento. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.
  • Špička, Jiří. Letteratura italiana del Medioevo e del Rinascimento. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. ISBN 978-80-244-4391-1

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Die Schönheit des weiblichen Körpers - den Müttern, Ärzten und Künstlern gewidmet (1898) (14577667740).jpg
Autor:
Internet Archive Book Images
, Licence: No restrictions

Identifier: dieschnheitdes00stra (find matches)
Title: Die Schönheit des weiblichen Körpers : den Müttern, Ärzten und Künstlern gewidmet
Year: 1898 (1890s)
Authors: Stratz, C. H. (Carl Heinrich), 1858-1924
Subjects: Anatomy, Artistic Beauty, Personal Women Human figure in art Anatomy, Artistic Women
Publisher: Stuttgart : Enke
Contributing Library: Francis A. Countway Library of Medicine
Digitizing Sponsor: Open Knowledge Commons and Harvard Medical School

View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.

Text Appearing Before Image:
hönem vorlieb nahmen, wo es sich bot. Mehr und mehr tritt die Individualität des Künsters in denVordergrund, und grosse Vorzüge in der Technik oder in der Auf-fassung sind im Stande, ganze Generationen für absichtliche undunabsichtliche Fehler anderer Art blind zu machen. Es ist nicht meine Absicht, hier eine ausführliche Kritik derKunst und der Kunstgeschichte der Renaissance zu schreiben; fürmeinen Zweck genügt es, an einem beliebigen Beispiel nachzuweisen,wie selbst Kenner sich durch die herrschende Strömung zu irrigenAuffassungen hinreissen lassen können. Ich wähle dafür die florentinische Venus von Sandro Boticelli,der gerade in letzter Zeit von den Präraphaeliten mit ungetheilterBewunderung auf den Thron erhoben wurde. Brücke hat bereits auf einige anatomische Fehler derselbenaufmerksam gemacht (1. c. p. 25, 62, 81). Ullman, einer der besten !) Vgl. Henke, Die Menschen des Michel Angelo im Vergleich mit derAntike. Eostock 1892. 22 Weibliche Schönheit in der Kunst.
Text Appearing After Image:
Fig. 6. Venus von Boticelli. unter den Biographen Boticellis, erkennt dieselben auch als solchean. Er führt die Verse Polizianos an, die wahrscheinlich der Dar-stellung zu Grunde lagen, er bespricht ausführlich und sachlich die Weibliche Schönheit in der Kunst, 23 Möglichkeit, ob Simonetta Catanea, die Geliebte des Giuliano diMedici, als Modell zur Venus gedient habe, und entscheidet sich imverneinenden Sinne, da das einzige authentische Bildniss der Simo-netta nicht mit dem Gesichte der Venus völlig übereinstimmtl). Man vergleiche hiermit den Erguss von Ernst Steinmann2): „Frau Schönheit ists,Von deren LobgesangNoch zittert Herz und Hand,Die du so oft erkanntAm fliegend goldnen Haar,Ani flatternden Gewand. „Mit diesen Versen aus einem Schönheitshymnus Rossettis lässt sichder poetische Zauber, welcher die Geburt der schaumgeborenen Aphrodite umschwebt, vielleicht am ersten in Worte fassen. Leise plätschernd umspielen die Wogen das schwankende Fahrzeug,auf dessen Rand die

Note About Images

Please note that these images are extracted from scanned page images that may have been digitally enhanced for readability - coloration and appearance of these illustrations may not perfectly resemble the original work.