Sloup Nejsvětější Trojice (Bakov nad Jizerou)

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
Sloup zezadu
Základní údaje
Autor	Josef Jiří Jelínek
Rok vzniku	1727 – 1729
Datum odhalení	1729
Umělecký směr	vrcholné baroko
Kód památky	30948/2-1455 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Popis
Materiál	pískovec
Umístění
Umístění	uprostřed náměstí
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°28′52,5″ s. š., 14°56′11,62″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Bakově nad Jizerou je vrcholně barokní^[1] trojiční sloup stojící na Mírovém náměstí v Bakově nad Jizerou v okrese Mladá Boleslav. Autorem sousoší je Josef Jiří Jelínek.^[2] Dílo bylo dokončeno v roce 1729. Roku 1958 byl sloup prohlášen kulturní památkou.^[1]

Sloup vznikl z iniciativy bakovského faráře Josefa Mušlice a z donace Marie Markéty z Valdštejna, Františka Arnošta z Valdštejna a občanů Bakova.^[3] Celkové náklady čítaly 700 zlatých.^[2]

Báze sloupu je tvořena dvojicí stylobatů o trojúhelníkovém půdorysu se zkosenými rohy a dovnitř proláklými stranami. Stojí na stupňovité podezdívce obehnané kamennou balustrádou (dostavěna ke sloupu v roce 1770^[4] Janem Lypenem^[3]) členěnou na nárožích a upostřed proláklých stran hranolovými pilířky.^[2]

Spodní stylobat nese trojici nápisových zrcadel se třemi původními českými nápisy^[5] se zvýrazněnými chronogramy.

Nápis v průčelí s chronogramem udávajícím rok 1729^{[2][pozn 1]}

POD OBRANU

TROGICI BOZSKE
OBEC I TAKE SEBE
MGESTIS BAKOW

OBĚTVGE

Šimák zaznamenává v roce 1930 pod nápisem ještě přípisek^[2], nedochovaný z důvodu restaurování v roce 1958: Bleskem poškozeno a opětně zřízeno l. P. 1903.

Předchozí přípisek byl nahrazen textem^[3]: OPRAVY PROVEDENY 1856. 1897. 1903. 1928. 1942. 1959^{[pozn 2]}.1968. 1984.

Nápis vpravo s chronogramem udávajícím rok 1727:

MORHLAD WALKV

A OHEŇ
TROGICE BOŽI
Z BAKOWA

ZAŽEN

Šimák zaznamenává v roce 1930 pod nápisem ještě přípisek^[2], nedochovaný z důvodu restaurování v roce 1958: Obnoveno péčí obce bakovské a dobrodinců l. P. 1897.

Nápis vlevo s chronogramem udávajícím rok 1727:

LASKA SWORNOST

BOŽI POŽEHNANI
POPŘZEI TROICE SWATA
AŤ BIDLEGI

S NAMI

Vrchní stylobat je zdoben lasturami a kartušemi. Před jeho okosenými hranami stojí trojice dynamických soch českých patronů v životní velikosti: sv. Václav, sv. Vojtěch a sv. Jan Nepomucký. Na nárožích v horní části vrchního stylobatu jsou umístěny sošky tří andělů na nízkých hranolech.

Na stylobatech spočívá štíhlý trojboký jehlan s proláklými boky a nízkou členěnou patkou, který na vrchu přechází v nízkou šestibokou hlavici zdobenou palmovými listy. Hlavice i dřík jehlanu jsou ovity shluky obláčků s okřídlenými andělskými hlavičkami.

Na hlavici spočívá sousoší Nejsvětější Trojice: Bůh Otec v řasnatém plášti s trojúhelníkovou svatozáří sedící na zeměkouli, v náručí drží Krista na kříži a nad jeho hlavou se ve zlacené aureole vznáší Duch Svatý.

• Roku 1817 sloup opravil Josef Kotner^[2], roku 1856^{[pozn 3]} M. Beran^[3]
• Kompletní restaurování proběhlo v roce 1958^[5]
• V letech 1967–1970 byly sochy sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého přeneseny do lapidária v Mnichově Hradišti a nahrazeny kopiemi^[6]
• Zatím poslední rekonstrukce proběhla v letech 2019^[7]–2020^[8]

• 
  Jedno z nápisových zrcadel a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vojtěcha. Stav před rekonstrukcí 2019–2020
• 
  Nápisové zrcadlo a socha sv. Václava. Stav v roce 2022
• 
  Socha sv. Jana Nepomuckého. Stav před rekonstrukcí 2019–2020
• 
  Vrcholek sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice. Stav před rekonstrukcí 2019–2020
• 
  Průčelí sloupu. Stav před rekonstrukcí 2019–2020
• 
  Průčelí sloupu. Stav v roce 2022

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons