Sloup Nejsvětější Trojice (Jaroměřice nad Rokytnou)
| Sloup Nejsvětější Trojice | |
|---|---|
 Sloup Nejsvětější Trojice | |
| Základní údaje | |
| Autor | Štěpán Pagan |
| Rok vzniku | 1716 |
| Kód památky | 68922/7-2690 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Popis | |
| Materiál | kámen cihla |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°5′39,77″ s. š., 15°53′33,32″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sloup Nejsvětější Trojice je barokní kulturní památka[1] v Jaroměřicích nad Rokytnou. Najdeme ji ve východní části náměstí Míru.
Popis
Základem sloupu je podstavec z kamene a cihel. V půdorysu má tvar trojúhelníku s uťatými rohy, jehož strany jsou prohnuty dovnitř. Podstavec je ukončen profilovanou římsou. Na podstavci stojí v každém rohu na nízkém jehlancovitém podstavci jedna socha: sv. Karla Boromejského, sv. Rocha a sv. Šebestiána.
Uprostřed podstavce mezi třemi sochami se pne další, ještě silnější a vyšší trojboký podstavec a ten nese tři válcovité sloupy. Na nich spočívá oblačná základna pro sochy Nejsvětější Trojice samé; jejich tváře jsou obráceny k zámku.
Rané začátky
Sloup Nejsvětější Trojice vznikl díky Janu Adamovi z Questenberka. Ten jej nechal zhotovit nákladem 1500 zlatých (vyjma sochu sv. Šebestiána, již hradilo město). Datována je rokem 1716. Jan Adam postavením sloupu sledoval za cíl zvětšit a utvrdit zbožnost poddaného lidu. Proto při sloupu založil fundaci a v její zakládací listině nařídil, aby bylo na sousoší udržováno věčné světlo a aby každou neděli po nešporách farář a farní zpěváci zpívali litanie k Nejsvětější Trojici. Za to se Jan Adam zavázal, že sám i jeho nástupci budou faráři poskytovat z panského pivovaru pivo v libovolném množství, když farář dá na každé vědro měřici pšenice a měřici ječmene.[2]
Obnovy
První obnovu sloup Nejsvětější trojice podstoupil v roce 1898 nákladem majitele jaroměřického panství Rudolfa Kristiána hraběte z Vrbna-Kounic. Obnova ho přišla na 3500 korun. Zdivo podstavce bylo vyspraveno a omítnuto a samo původní sousoší Nejsvětější trojice nahrazeno pískovcovou kopií.
V roce 2005 bylo sousoší restaurováno a konzervováno s celkovým nákladem 370 000 korun. V dalších letech proběhly další opravy.[3] V létě roku 2017 s dokončením na podzim téhož roku proběhla rekonstrukce sloupu. Opravovaly se omítky a sochy na sloupu, stejně tak proběhlo čištění soch.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Nemovité památky [online]. NPÚ [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Fišer, J. Chrám sv. Markéty, panny a mučednice v Jaroměřicích n. Rok. Jaroměřice nad Rokytnou, 1939. 138 s.
- ↑ Město Jaroměřice nad Rokytnou. Program regenerace památkové zóny města Jaroměřice nad Rokytnou na období 2011 a 2012 [online]. Jaroměřice nad Rokytnou: Regenerační komise RM Jaroměřice nad Rokytnou, únor 2011 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Barokní sloup se dočká opravy. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-03-13 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sloup Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: GFreihalter, Licence: CC BY-SA 3.0
Marien- und Dreifaltigkeitssäule in Jaroměřice nad Rokytnou im Okres Třebíč in der Region Hochland (Kraj Vysočina) in Tschechien
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Jaroměřice nad Rokytnou náměstí nápis na sloupu
(c) I, Nostrifikator, CC-BY-SA-3.0
Jaroměřice nad Rokytnou. Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí Míru. Panně Marii dáno čestné místo.