Sloup vévody a vévodkyně z Cambridge

Sloup vévody a vévodkyně z Cambridge
Cambridgeský sloup
/původně Cambridge Säule/
Stav v dubnu 2019
Stav v dubnu 2019
Základní údaje
Autorneznámý
Rok vzniku1834[1][2]
Datum odhalení14. srpna 1834[1]
Pojmenováno poAdolf z Cambridge a Augusta Hesensko-Kaselská
Poznámkanápis byl restaurován po zásahu vandala (po lednu 2014)
Popis
Materiálžula
Umístění
UmístěníKarlovy Vary
Skalníkovy sady
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°13′32,72″ s. š., 12°52′51,87″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sloup vévody a vévodkyně z Cambridge,[1] znám též jako Sloup vévodů z Cambridge, používáno i vévodů cambridgeských[3] či cambridžských, nazýván též Cambridgeský sloup,[2] původního názvu Cambridge Säule, se nachází na Bernardově skále při okraji Skalníkových sadů v Karlových Varech. Byl vztyčen 13. srpna 1834 jako upomínka na vzácné hosty, Jejich královské Výsosti vévodu a vévodkyni z Cambridge.

Historie

Podle seznamu lázeňských hostů, tzv. Kurlistů, přijel 17. července 1834 do Karlových Varů vévoda Adolf z Cambridge (1774–1850, celým jménem Adolphus Frederick, princ Velké Británie, Irska a Hannoveru, 1. vévoda z Cambridge, desátý potomek a sedmý syn britského krále Jiřího III.) s manželkou, vévodkyní Augustou Hesensko-Kaselskou (1797–1889, celým jménem Augusta Wilhelmina Louisa von Hessen) a jejich starší, tehdy 11letou dcerou Augustou (1822–1916). Doprovázelo je 25členné služebnictvo. Ubytovali se v prestižním domě Bílý lev[pozn. 1] na Tržišti.[1]

O vzniku sloupu informuje kronika bratří Platzerů: Dne 13. srpna 1834 byl na náklady města nad Bernardovým altánem v parku, rozšířeného díky koupi několika soukromých pozemků, vztyčen vysoký žulový sloup a o den později, 14. srpna v 11 hodin, pak věnován Jejich královským Výsostem vévodovi a vévodkyni z Cambridge. Za hojné účasti vzácné honorace byl sloup rituálně posvěcen, jak bývalo běžným zvykem. Pro tuto slavnost byla i složena trojhlasá píseň. Událost popisuje též karlovarský kronikář a tehdejší starosta města Josef Johann Lenhart. Uvádí, že svěcení této památky se kromě mnoha významných vzácných hostů zúčastnili také krajský hejtman baron Karg a oba komisaři z Lázeňské inspekce – hrabě von Gorcey[pozn. 2] a Ludwig Richter.[1]

Vévoda z Cambridge s manželkou, dcerou i doprovodem odcestovali hned následujícího dne do Prahy. Odsud pak vévoda zaslal do karlovarské městské pokladny slíbených 400 zlatých na platy pro budoucí personál místní nemocnice, která se právě budovala z prostředků štědrých šlechtických mecenášů.[1]

Turbulentní období po druhé světové válce, kdy bylo mnoho památek v Karlových Varech poničeno nebo dokonce odstraněno, Cambridgeský sloup přestál bez úhony. K poškození však došlo v lednu 2014, kdy jej postříkal sprejem neznámý vandal.[1]

Popis

Sloup se nalézá na vyzděné kruhové terase na vrcholu Bernardovy skály nad Skalním pramenem Mlýnské kolonády.[1]

Jde o prostý žulový sloup s toskánskou hlavicí a abakem. Na přední straně je umístěna černá oválná kartuš, kde je pozlaceným písmem napsáno:[2]

Gewidnet Dem Herzog uns der Herzogin von Cambridge MDCCCXXXIV

V českém překladu nápis zní „Věnováno vévodovi a vévodkyni z Cambridge 1834“. Text v němčině odpovídá textu uvedenému v kronice bratří Platzerů, když však byl nápis restaurován, došlo k přehlédnutí, neboť místo uns mělo být správně und,[1] namísto Gewidnet správný tvar Gewidmet a člen Dem neměl být kapitalizován. Nápis byl restaurován z důvodu odstranění vandalského poškození z ledna 2014.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Již neexistující dům Bílý lev stál na Tržišti čp. 36/21. Byl postaven u příležitosti konference devíti ministrů zahraničí Německého spolku, kterou do Karlových Varů na období 6. až 31. srpna 1819 svolal kníže Metternich. V domě Bílý lev nocovali vždy vzácní hosté. Objekt prošel během své existence několika přestavbami, ta poslední roku 1910 dala domu bohatě členěnou novobarokní fasádu s balkony a pilastry, nová okna a také výtah. V období 3. května 1958 až 22. května 1985 byl objekt památkově chráněn (rejstř. č. ÚSKP 53057/4-882). V roce 1980 způsobil tlak vřídelní desky popraskání tří obvodových zdí. I přes velké snahy karlovarských patriotů o záchranu domu, byl objekt v roce 1988 stržen. Na jeho místě stojí přízemní polygonální stánek s názvem U Bílého lva.[4][5]
  2. ↑ Krajskému hejtmanovi baronu Kargovi a hraběti von Gorcey byl později propůjčen rytířský kříž královského hannoverského Řádu Guelfů. Vyznamenání propůjčil král Velké Británie Vilém IV. „za mnohanásobné zásluhy a péči, kterou v lázeňské sezóně 1834 prokázali Jeho královské Výsosti vévodovi Adolphu Friedrichu z Cambridge a vicekráli hannoverskému“.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Sloup vévody a vévodkyně z Cambridge, s. 192–195. 
  2. ↑ a b c ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – Architektura baroka a klasicismu. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA v edici Dějiny, památky, příroda a regionální vlastivěda česko-německého pohraničí, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola Město pozdního klasicismu s prvky biedermeieru a druhého rokoka, před nástupem historizujících slohů, s. 60. 
  3. ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Karlovy Vary – Sochy a pomníky, s. 36–37. 
  4. ↑ FIKAR, Jaroslav. Karlovarské příběhy. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2017. 190 s. ISBN 978-80-270-2194-9. Kapitola Bílý lev, s. 18–20. 
  5. ↑ Lázeňský dům Bílý lev [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 

Literatura

  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 36–37. 
  • AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Sloup vévody a vévodkyně z Cambridge, s. 192–195. 
  • ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – architektura baroka a klasicismu 1650–1850. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola Město pozdního klasicismu s prvky biedermeieru a druhého rokoka, před nástupem historizujících slohů, s. 60. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Prince Adolphus Frederick, Duke of Cambridge, KG (1774-1850).jpg
Oil painting on canvas, Prince Adolphus Frederick, Duke of Cambridge, KG (1774 ? 1850) by Sir William Beechey RA (Burford 1753 ? Hampstead 1839). A half-length portrait of the seventh son of George III, wearing a dark blue coat with the Garter Star.
Karlovy Vary sloup vévodů cambridgeských.jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Karlovy Vary, Skalníkovy sady, sloup vévodů cambridgeských
Augusta of Hesse-Cassel, Duchess of Cambridge.jpg
The miniature was painted by her sister Marie, Grand Duchess of Mecklenburg-Strelitz (1796-1880). She was the second daughter of Frederick, landgrave of Hesse-Cassel. In 1817, she married George, Grand Duke of Mecklenburg-Strelitz.