Sloupsko-šošůvské jeskyně

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Sloupsko-šošůvské jeskyně
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Sloupské jeskyně – Eliščina síň
Základní informace
Vyhlášení1. února 2000
Rozloha7,51 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresBlansko
UmístěníSloup, Šošůvka
Souřadnice
Sloupsko-šošůvské jeskyně
Sloupsko-šošůvské jeskyně
Další informace
Kód2070
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Sloupsko-šošůvské jeskyně leží v severní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras severně od města Brna, nedaleko od okresního města Blansko a na jižním okraji městečka Sloup.

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořených ve dvou patrech. Nejznámější Eliščina jeskyně má vynikající akustiku, a proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby. Prohlídkové trasy Sloupsko-šošůvských jeskyní jsou spojeny s prohlídkou jeskyně Kůlna, kde byly nalezeny části lebky neandrtálského člověka asi 120 000 let staré. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou také charakteristické křehkou a barevnou krápníkovou výzdobou. Provozovatelem je Správa jeskyní České republiky.

Jeskyně jsou podzemním tokem Sloupského potoka spojeny s největší českou jeskyní – Amatérskou. Spolu s ní pak tvoří jeskynní systém o celkové délce téměř 35 km.

Sloupské údolí

Před jeskyněmi se nacházejí dva zajímavé přírodní útvary. Prvním z nich jsou tři skalní bloky těsně vedle sebe, které se nazývají Otec, matka a syn, a leží na skále nad parkovištěm. Výraznou dominantu tvoří Hřebenáč, u kterého se propadá do podzemí Sloupský potok. Tento skalní masív vysoký asi 20 m dal pravděpodobně název vsi Sloup. Na jeho vrcholu se mimo kříže nacházela také socha sv. Šimona Stylity.[3]

Ochrana přírody

Dne 20. prosince 1999 byla vyhlášena v místě jeskyní i v jeho přilehlém okolí stejnojmenná přírodní rezervace. Cílem ochrany je udržení stávajícího charakteru území, ochrana povrchových a podzemních krasových jevů, ochrana zimovišť netopýrů a ochrana unikátních paleontologických nalezišť.

Historie jeskyní

Sloupské skály roku 1857

Prastarou existenci jeskyně potvrdily kosterní nálezy fauny a neandrtálců již ze starší doby kamenné (paleolit). Samotná historie o jeskyních se datuje až do druhé poloviny 17. století.

V roce 1669 lékař a fyzikus města Brna Johannes Ferdinand Hertod z Todtenfeldu podal první zmínku o Sloupských jeskyních ve svém spisu „Tartaro mastix Moravie“ (Podzemní bič Moravy). Jeskyni popsal jako „zářivě bílou, plnou krápníků“. Za 79 let po něm, v roce 1748 do jeskyně vstoupil jeho dvorní fyzik a matematik J. A. Nagel. Ten po prohlídce jeskyně a sestupu do spodních pater prohlásil, že jeskynní prostory jsou strašlivé a hrůzyplné. Byl prvním člověkem, který sestoupil do spodních pater. [4]Jeskyně Eliščina byla objevena v roce 1879 a veřejnosti byla zpřístupněna v roce 1881. Zbývající část Sloupsko-šošůvských jeskyní byla postupně objevena v letech 1889–1915.

Spodními patry jeskyní protéká Sloupský potok, který se propadá do podzemí nedaleko od vchodu do jeskyní. Soustavou neprostupných sifonů podzemní potok vtéká do Sloupského koridoru Amatérské jeskyně – největší české jeskyně a znovu na povrchu se objevuje jako ponorná říčka Punkva na dně propasti Macocha. Na konci roku 2005 se jeskynním potápěčům povedlo proplout mezi těmito jeskyněmi.

Prohlídka Sloupsko-šošůvských jeskyní

Vstup do Sloupsko-šošůvských jeskyní

Vstupním portálem a chodbou se návštěvník dostane do jeskyně Nicové, jejíž název je odvozen od nickamínkové výzdoby na stěnách. Odtud trasa pokračuje do Eliščiny jeskyně s překrásnou krápníkovou, sintrovou a nickamínkovou výzdobou. Vynikající akustika Eliščiny jeskyně je návštěvníkům předvedena ukázkou reprodukované hudby.

Cesta podzemím vede prokopanou chodbou do nejrozsáhlejší části Sloupsko-šošůvských jeskyní – Starých skal. Staré skály začínají mohutnou Gotickou chodbou, na jejímž konci je 65 metrů hluboká Stupňovitá propast.

Dalším zastavením je Kolmá propast, z níž se vystupuje do prostor objevených prof. Karlem Absolonem v roce 1900. Klenotem těchto partií a celých Sloupsko-šošůvských jeskyní je Nagelova propast. V současně době je zpřístupněna dvěma můstky. Od stropu na hladinu Sloupského potoka ve spodních patrech je hluboká přibližně 90 metrů, ale její půdorysné rozměry ji řadí mezi nejmohutnější podzemní propasti v České republice.

Od Nagelovy propasti vede trasa k Trámové chodbě, která přechází ve 260 metrů dlouhou Stříbrnou chodbu. Ze Stříbrné chodby byla prokopána spojka do prostor Šošůvských jeskyní, které nejsou tak rozměrné jako Sloupské, mají však bohatou a zachovalou krápníkovou výzdobu. Trasa vede přes Brouškovu pohádkovou síň s unikátním stalagmitovým útvarem Svícen do Riegrovy síně. Vyvrcholením prohlídky Šošůvských jeskyní je Černá propast, která ústí k hladině Sloupského potoka v hloubce 70 metrů.

Odraz v kultuře

V knize Julese Vernea Zelený paprsek vydání z roku 1907 je odkaz na „Sloupské jeskyně s Macechou“.

Galerie

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. GREGOR, Vojtěch A. Kříž na Hřebenáči u Sloupu. Speleo. 2013, roč. 62, s. 60–72. Dostupné online. 
  4. Sloupsko-šošůvské jeskyně. www.treking.cz [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
Sloupskosošůvské jeskyně10.jpg
(c) I, Prazak, CC BY 2.5
Sloupskosošůvské jeskyně - Eliščina síň
Provozní budova s-s jeskyní.jpg
Provozní budovy Sloupsko-šošůvských jeskyní
Ponor Sloupského potoka, přírodní rezervace Sloupško-Šošůvské jeskyně, okres Blansko.jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Ponor Sloupského potoka, přírodní rezervace Sloupško-Šošůvské jeskyně, okres Blansko
Sloupskosošůvské jeskyně63.jpg
(c) I, Prazak, CC BY 2.5
Sloupskosošůvské jeskyně - Sošůvské jeskyně - hlava Maxipsa Fíka
Sloupskosošůvské jeskyně33.jpg
(c) I, Prazak, CC BY 2.5
Sloupskosošůvské jeskyně - Trámová chodba
Skály Otec, Matka a Syn v odraze Sloupského potoka, přírodní rezervace Sloupško-Šošůvské jeskyně, okres Blansko.jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Skály Otec, Matka a Syn v odraze Sloupského potoka, přírodní rezervace Sloupško-Šošůvské jeskyně, okres Blansko
Sloupskosošůvské jeskyně66.jpg
(c) I, Prazak, CC BY 2.5
Sloupskosošůvské jeskyně - Sošůvské jeskyně - Brouškova pohádková síň se Svícnem
Sloupskosošůvské jeskyně83.jpg
(c) I, Prazak, CC BY 2.5
Sloupskosošůvské jeskyně - Sošůvské jeskyně - Riegrova síň
Skála Hřebenáč, přírodní rezervace Sloupško-Šošůvské jeskyně, okres Blansko.jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Skála Hřebenáč, přírodní rezervace Sloupško-Šošůvské jeskyně, okres Blansko
Skály Otec, Matka a Syn, přírodní rezervace Sloupško-Šošůvské jeskyně, okres Blansko.jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Skály Otec, Matka a Syn, přírodní rezervace Sloupško-Šošůvské jeskyně, okres Blansko
Vstup do jeskyní, přírodní rezervace Sloupško-Šošůvské jeskyně, okres Blansko.jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Vstup do jeskyní, přírodní rezervace Sloupško-Šošůvské jeskyně, okres Blansko
Sloupskosošůvské jeskyně32.jpg
(c) I, Prazak, CC BY 2.5
Sloupskosošůvské jeskyně - stupňovitá propast