Slovak Open
Slovak Open | |
---|---|
Peugeot Slovak Open (muži) J&T Banka Slovak Open (ženy) | |
Založeno | 2000 (muži) 2006 (ženy) |
Místo | Bratislava, Slovensko |
Dějiště | NTC aréna |
Souřadnice | 48°8′41″ s. š., 17°6′46″ v. d. |
Povrch | tvrdý / hala |
Období | říjen a listopad |
ATP Challenger Tour | |
2023– | Category 125 |
Soutěže | 32 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra |
Prize Money | 145 000 EUR |
Ženský okruh ITF | |
2022– | 60 000 $ |
Soutěže | 32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra |
Prize Money | 60 000 USD |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Slovak Open je profesionální tenisový turnaj mužů a žen hraný ve slovenské metropoli Bratislavě. Probíhá v NTC aréně, součásti Národního tenisového centra, na dvorcích s tvrdým povrchem. Od roku 2011 se koná jako Mezinárodní mistrovství Slovenska v tenise.[1] Mužská část nese od roku 2015 oficiální název Peugeot Slovak Open[2][3] a ženská část probíhá od obnovení v roce 2022 jako J&T Banka Slovak Open.[4][5]
Bratislavská událost se řadí do druhé nejvyšší úrovně mužského tenisu ATP Challenger Tour. Premiérový ročník se odehrál v roce 2000. Ženská polovina na okruhu okruhu ITF vznikla roku 2006. Opakovaně byla rušena a obnovována. Na okruh se vrátila v roce 2022.
Na termínové listině je turnaj hrán v závěru sezóny, během října a listopadu. Mužská i ženská část zajišťují ubytování, tj. Hospitality. Do dvouher nastupuje třicet dva singlistů a čtyřher se účastní šestnáct párů. Jediným vícenásobným vítězem mužské dvouhry je Slovák Lukáš Lacko, který triumfoval v letech 2011 a 2013.
Přehled vývoje názvu
Muži
| Ženy
|
Přehled kategorií
Muži
Kategorie mužského challengeru.
|
|
Ženy
Kategorie ženského okruhu ITF.
|
|
Přehled finále
Mužská dvouhra
Rok | vítěz | finalista | výsledek |
---|---|---|---|
2023 | Gabriel Diallo | Joris De Loore | 6–0, 7–5 |
2022 | Márton Fucsovics | Fábián Marozsán | 6–2, 6–4 |
2021 | Tallon Griekspoor | Zsombor Piros | 6–3, 6–2 |
2020 | Maximilian Marterer | Tomáš Macháč | 6–7(3–7), 6–2, 7–5 |
2019 | Dennis Novak | Damir Džumhur | 6–1, 6–1 |
2018 | Alexandr Bublik | Lukáš Rosol | 6–4, 6–4 |
2017 | Lukáš Lacko | Marius Copil | 6–4, 7–6(7–4) |
2016 | Norbert Gombos | Marius Copil | 7–6(10–8), 4–6, 6–3 |
2015 | Jegor Gerasimov | Lukáš Lacko | 7–6(7–1), 7–6(7–5) |
2014 | Peter Gojowczyk | Farruk Dustov | 7–6(7–2), 6–3 |
2013 | Lukáš Lacko | Lukáš Rosol | 6–4, 4–6, 6–4 |
2012 | Lukáš Rosol | Björn Phau | 6–7(3–7), 7–6(7–5), 7–5(8–6) |
2011 | Lukáš Lacko | Ričardas Berankis | 7–6(9–7), 6–2 |
2010 | Martin Kližan | Stefan Koubek | 7–6(7–4), 6–2 |
2009 | Michael Berrer | Dominik Hrbatý | 6–7(6–8), 6–4, 7–6(7–3) |
2008 | Jan Hernych | Stéphane Bohli | 6–2, 6–4 |
2007 | Simone Bolelli | Alejandro Falla | 4–6, 7–6(9–7), 6–1 |
2006 | Michal Mertiňák | Lukáš Dlouhý | 7–6(7–4), 6–4 |
2005 | Dominik Hrbatý | Daniele Bracciali | 7–5, 6–1 |
2004 | Marcos Baghdatis | Dominik Hrbatý | 7–6(7–4), 7–6(7–3) |
2003 | Marc Rosset | John van Lottum | 3–6, 6–3, 6–0 |
2002 | Antony Dupuis | Karol Beck | 4–6, 6–4, 7–6(7–1) |
2001 | Karol Kučera | Sargis Sargsjan | 6–1, 7–5 |
2000 | Davide Sanguinetti | Rainer Schüttler | 7–5, 6–1 |
Mužská čtyřhra
Ženská dvouhra
Rok | vítězka | finalistka | výsledek |
---|---|---|---|
2023 | Ella Seidelová | Sofja Lansereová | 6–4, 7–6(7–4) |
2022 | Ana Konjuhová | Nigina Abduraimovová | 2–6, 6–0, 7–6(7–2) |
2021 | turnaj se nekonal | ||
2017 | |||
2016 | Andreea Mituová | Denisa Allertová | 6–2, 6–3 |
2015 | Jesika Malečková | Anhelina Kalininová | 4–6, 7–6(7–3), 6–4 |
2022 | turnaj se nekonal | ||
2014 | |||
2011 | Lesja Curenková | Karolína Plíšková | 7–5, 6–3 |
2010 | Kateryna Bondarenková | Jevgenija Rodinová | 7–6(7–3), 6–2 |
2009 | Jevgenija Rodinová | Renata Voráčová | 6–4, 6–2 |
2008 | Anastasija Pavljučenkovová | Michaëlla Krajiceková | 6–3, 6–1 |
2007 | Tatjana Maleková | Petra Kvitová | 6–2, 7–6(9–7) |
2006 | Dominika Cibulková | Kristina Barroisová | 7–5, 6–1 |
Ženská čtyřhra
Rok | vítězky | finalistky | výsledek |
---|---|---|---|
2023 | Estelle Cascinová Jesika Malečková | Denisa Hindová Karolína Kubáňová | 6–3, 6–2 |
2022 | Jesika Malečková Renata Voráčová | Katarína Kužmová Viktória Kužmová | 2–6, 7–5, [13–11] |
2021 | turnaj se nekonal | ||
2017 | |||
2016 | Jocelyn Raeová Anna Smithová | Quirine Lemoineová Eva Wacannová | 6–3, 6–2 |
2015 | Dalila Jakupovićová Anne Schäferová | Michaela Hončová Chantal Škamlová | 6–7(5–7), 6–2, [10–8] |
2014 | turnaj se nekonal | ||
2012 | |||
2011 | Naomi Broadyová Kristina Mladenovicová | Karolína Plíšková Kristýna Plíšková | 5–7, 6–4, [10–2] |
2010 | Emma Laineová Irena Pavlovicová | Claire Feuersteinová Valeria Savinychová | 6–4, 6–4 |
2009 | Sofia Arvidssonová Michaëlla Krajiceková | Taťána Pučeková Arina Rodionovová | 6–3, 6–4 |
2008 | Andrea Hlaváčková Lucie Hradecká | Akgul Amanmuradovová Monica Niculescuová | 7–6(7–1), 6–1 |
2007 | Renata Voráčová Barbora Záhlavová-Strýcová | Anastasia Rodionovová Olga Savčuková | 6–4, 6–4 |
2006 | Klaudia Jansová Alicja Rosolská | Lucie Hradecká Michaela Paštiková | 6–1, 6–3 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovak Open na anglické Wikipedii.
- ↑ PSO: Víťazom maďarského finále Fucsovics | tenisové turnaje. www.stz.sk [online]. Slovenský tenisový zväz, 2022-11-13 [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Peugeot Slovak Open 2015 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Peugeot Slovak Open 2014 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Akceptačný list: Päť hráčok svetovej stovky. www.stz.sk [online]. Slovenský tenisový zväz, 2022-10-29 [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ O hlavnú päť Sloveniek. www.stz.sk [online]. Slovenský tenisový zväz, 2023-10-29 [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
- Peugeot Slovak Open – oficiální stránky (slovensky)
- Peugeot Slovak Open na ATP Tour (anglicky)
- J&T Banka Slovak Open – oficiální stránky (slovensky)
Média použitá na této stránce
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Autor: Marián 2, Licence: CC BY-SA 3.0
Sibamac Arena počas Slovak Open 2011 (Na lavičke Jan Hájek a Kenny de Schepper)