Slovenj Gradec

Slovenj Gradec
Panorama města
znak
Poloha
Souřadnice	46°30′37″ s. š., 15°4′50″ v. d.
Nadmořská výška	409 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovinsko Slovinsko
Region	Korutanský region
Městská občina	Slovinský Hradec
Slovenj Gradec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	174 km²
Počet obyvatel	7 557 (2012)
Hustota zalidnění	43,4 obyv./km²
Správa
Status	Město
Starosta	Andrej Čas
Oficiální web	www.slovenj-gradec.si
Telefonní předvolba	(+386) 288
PSČ	2380
Označení vozidel	SG
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slovenj Gradec (česky též Slovinský Hradec^[1][2], německy Windischgrätz, později Windischgraz) je město v severním Slovinsku. Ačkoliv leží ještě na území historického Štýrska, je dnes součástí (a střediskem) slovinského statistického regionu Korutany. Ve městě žije přibližně 7 500 obyvatel a v blízkém okolí města ve stejnojmenné městské občině dalších 10 000.

Slovinský Hradec nese svůj přídomek Slovinský v češtině, slovinštině i němčině, aby nedocházelo k záměně s nedalekým Štýrským Hradcem v Rakousku. Štýrský Hradec je však ve slovinštině oproti češtině nazýván jednoduše Gradec, tedy Hradec, z čehož je odvozen i německý název Graz. Z historického hlediska totiž taková specifikace nedává smysl, neboť i Slovenj Gradec ležel ve Štýrsku.

V němčině se k Hradci ve Slovinsku nepřipojuje současné adjektivum Slowenisch, nýbrž se v tomto případě uchoval přídomek Windisch, což je původní staré německé označení pro slovanské etnikum Wendů, které se v rakouské němčině později vžilo zvláště pro Slovince (a v severním Německu ve tvaru wendisch zase pro Lužické Srby). V současnosti je však toto adjektivum archaické a v názvu Windischgrätz se tak jedná o specifický relikt.

Latinský historický název města je Colatio^[3][4], respektive Graecium Slovenum.^[5]

Město leží 45 km západně od města Mariboru a 65 km severně od Lublaně, hlavního města Slovinska. Slovinský Hradec byl dřív součástí historického Štýrska. Dnes leží na území tzv. statistické oblasti slovinských Korutan, slovinsky Koroška.

Slovinský Hradec je centrem stejnojmenné městské občiny, slovinského vyššího správního celku zahrnujícího celkem 22 sídel: Brda, Gmajna, Golavabuka, Gradišče, Graška Gora, Legen, Mislinjska Dobrava, Pameče, Podgorje, Raduše, Sele, Slovenj Gradec, Spodnji Razbor, Stari trg, Šmartno pri Slovenj Gradcu, Šmiklavž, Tomaška vas, Troblje, Turiška vas, Vodriž, Vrhe, Zgornji Razbor.

První zmínka o Hradci pochází z roku 1091, kdy byl již součástí staré Štýrské marky. Později byl součástí i následného Štýrského vévodství a to až do roku 1918 do jeho zániku, kdy bylo Štýrsko rozděleno mezi Rakouskou republiku a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

Slovinský Hradec byl také původním sídlem rodu Windischgrätzů, prvně zmíněných již roku 1220, z nějž o dalších šest století později vzešel i kníže Alfred Windischgrätz, polní maršál, který vedl potlačení bouří v Praze roku 1848.

V roce 1918, kdy se stal Slovinský Hradec součástí společného jihoslávského státu, byla převážná většina místního obyvatelstva germanofonní a Slovinský Hradec tak představoval poměrně významný ostrov němectví v jinak zcela homogenní slovinské oblasti. Německy tehdy mluvilo na 75 % a slovinsky 25 %. Nicméně obcovací řeč přímo nesouvisela s národností a mnoho rodin tak bylo smíšených, podobně jako v případě rodiny významného slovinskohradského rodáka Huga Wolfa. Po první světové válce však část německy mluvícího obyvatelstva emigrovala do Rakouska a zůstalí obyvatelé byli podrobeni postupné slovenizaci.

Během druhé světové války bylo město násilně připojeno k Nacistickému Německu, načež byl zahájen tvrdý proces germanizace podobně jako na dalších okupovaných územích. Neněmečtí obyvatelé byli tvrdě postiženi perzekucí, která v několika případech skončila smrtí. V okolí Slovinského Hradce operovaly místní partyzánské jednotky.

Po válce byla absolutní většina původního německy mluvícího obyvatelstva odsunuta do Rakouska, čímž Slovinský Hradec přišel nejenom o velkou část obyvatel, ale i staleté kulturní dědictví. Podobným kulturně-historický šokem prošla i mnohá města v Čechách a na Moravě.

V 50. letech byla zahájena vytrvalá industrializace a Slovinský Hradec se stal politickým a ekonomickým centrem slovinské části Korutan, regionu Koroška. Roku 1994 se pak Slovinský Hradec stal jedním z 11 slovinských měst, jež jsou zároveň občinou, tedy městem s vlastní správní jednotkou.

• Hugo Wolf, rakouský hudební skladatel
• Katarina Srebotniková, tenistka
• Tina Mazeová, lyžařka, olympijská šampionka
• Janja Garnbretová, dvojnásobná olympijská šampionka ve sportovním lezení

• Český Krumlov, Česko
• Vöcklabruck, Rakousko
• Hauzenberg, Bavorsko
• Gornji Milanovac, Srbsko
• Mjókó, Japonsko
• Morphou, Kypr

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slovenj Gradec na Wikimedia Commons
• (slovinsky) Oficiální stránky Archivováno 20. 10. 2020 na Wayback Machine.