Slovenská menšina v Česku

Slovenská menšina v českých zemích
Populace
asi 91 000 osob Slováci (původ)
Jazyk(y)
slovenština (čeština)
Náboženství
katolicismus, protestantismus, judaismus

Slovenská menšina v Česku představuje jednu z početně významnějších národnostních menšin na území Česka. Podle údajů z 26. března 2001 se v Česku hlásí 193 190 osob k slovenské národnosti (1,47 % populace), tvořící tak po národnosti české (67,7 %) a moravské (5 %) třetí největší skupinu obyvatelstva podle národnosti.[1] Podle údajů z 31. května 2011 žije v Česku 78 977 cizinců se státním občanstvím Slovenska, mající zde trvalý či jiný typ pobytu, což je staví na druhé místo po Ukrajincích (115 496)[2]. Podle sčítání obyvatel z roku 2021 se v Česku hlásí 96 041 osob k slovenské národnosti (1,3 % populace).[3]

Demografie

Geografické usídlení etnika v Česku je celoplošné, ale se zřetelnými regionálními rozdíly. Větší míra koncentrace Slováků je v Moravskoslezském (42 357), Ústeckém (21 172), Jihomoravském (15 452), Středočeském (14 191), Karlovarském kraji (13 655) a v Praze (17 406), naopak nejnižší je ve venkovských oblastech ve vnitrozemí.[4]

V uvedených krajích se jedná převážně o Slováky a jejich potomky, kteří osídlovali pohraničí po roce 1945; značnou měrou šlo o reemigranty z Rumunska, Maďarska a Zakarpatské Ukrajiny. Do měst (např. Praha, Ostrava, Karviná) pak směřovala migrace za prací (na stavby, do těžkého průmyslu apod.).[4] V 60. a 70. letech 20. století přišla do Prahy tzv. „úřednická migrace“ do řad stranického aparátu a armády.[4]

V roce 1991 čítala menšina na území dnešní ČR 314 000 osob.[4] Po rozdělení Československa došlo k výraznému snížení počtu, stále však Slováci zůstali nejpočetnější národnostní menšinou (zahraničního původu). Od 90. let směřuje významná migrace Slováků do největších českých měst za studiem a prací.

Moravští Slováci

Podrobnější informace naleznete v článku Velké Slovensko.

V roce 1939 požadovala moravská kolaborantská organizace Národopisná Morava připojení jihovýchodní Moravy ke Slovenské republice s tím, že místní obyvatelé, tzv. Moravští Slováci, jsou také Slováci. Tato aktivita měla podporu na Slovensku a slovenská vláda vznesla vůči Německu požadavek na připojení části Moravy ke Slovensku. Německo však slovenskému požadavku nevyhovělo.

Moravští Slováci se za (národnostní) Slováky vesměs nepovažují, hlásí se zpravidla k české, případně moravské národnosti.

Reference

  1. Tab. 614a Obyvatelstvo podle věku, národnosti a pohlaví. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. 
  2. ČSÚ: Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství - k 31. 5. 2011
  3. Národnost | Sčítání 2021. www.czso.cz [online]. [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. 
  4. a b c d Úřad vlády ČR: Slovenská národnostní menšina

Související články

Média použitá na této stránce

Havel a Dubček, Laterna Magica 24.listopad 1989.jpg
Autor: Jaroslav Kučera, Licence: CC BY-SA 3.0

Václav Havel embraces Alexander Dubček at a meeting in the Laterna Magika theatre in Prague, at 24 November 1989. That same night the whole leadership of the Czechoslovak Communist Party resigns.

Personality rights Přestože je toto dílo pod svobodnou licencí nebo volné, může být jeho užití omezeno zákony na ochranu osobnosti vyobrazených osob, pokud s takovým užitím nesouhlasily. V těchto případech vás může ochránit model release nebo jiný doklad o souhlasu. Přestože to není jeho povinnost, může vám se získáním takového dokladu pomoci uživatel, který soubor načetl. Více informací se dočtete v našem vyloučení odpovědnosti.