Slovenská republika rad

Slovenská republika rad
Slovenská republika rád
Szlovák Tanácsköztársaság
 
Словацька Радянська Республіка 
 První Československá republika
 Maďarská republika rad
 Slovenská ľudová republika
 Ukrajinská sovětská socialistická republika
1919
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Internacionála
Motto: Proletari caleho šveta, spojce še!
geografie
Mapa
Prešov
Miskolc (exilové sídlo po anexi území SRR Československem)
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
První Československá republikaPrvní Československá republika
Maďarská republika radMaďarská republika rad
Slovenská ľudová republikaSlovenská ľudová republika
Ukrajinská sovětská socialistická republikaUkrajinská sovětská socialistická republika
následující:
První Československá republikaPrvní Československá republika

Slovenská republika rad (SRR) nebo Slovenská sovětská republika (slovensky Slovenská republika rád, maďarsky Szlovák Tanácsköztársaság), byla dočasným státním útvarem existujícím od 16. června do 7. července 1919 na větší části území východního a jižního Slovenska i (dle map v historických atlasech)[1][2] na okrajové části severního Maďarska. Jednalo se o komunistický stát s diktaturou proletariátu, naprosto závislý na Maďarské republice rad.

Územní rozsah

Územní rozsah SRR byl poměrně velký. Součástí SRR byla tato města: Nové Zámky, Štúrovo, Levice, Šahy, Banská Štiavnica, Zlaté Moravce, Nová Baňa, Zvolen, Žiar nad Hronom, Tisovec, Detva, Lučenec, Rimavská Sobota, Rožňava, Gelnica, Prešov, Trebišov, Turňa nad Bodvou, Michalovce, Bardejov a Košice.[3][2]

Historie

SRR byla vytvořena po protiofenzívě vojsk Maďarské republiky rad (MRR) v době, kdy probíhala intervence rumunských a československých vojsk proti MRR a přechodné vlny komunistických protestů a revolucí po Říjnové revoluci v Rusku roku 1917 a první světové válce. Byla absolutně závislá na MRR a v pozadí jejího vytvoření byly snahy o obnovení velkých Uher, které zanikly v důsledku válečné porážky krátce před koncem roku 1918.[zdroj?]

Historik Ivan Luljak uvádí: "Riadiacimi orgánmi Slovenskej republiky rád se stal Revolučný výkonný výbor a jedenásť členná Revolučná výkonná vláda na čele s Janouškom.  Medzi prvé zákonné výnosy patril výnos o znárodnení továrni zamestnávajúcich viac ako 20 zamestnancov, znárodnenie veľkostatkov a bánk. Podľa vzoru Sovietskeho Ruska bol vypracovaný plán  na vytvorenie nových výrobných vzťahov v poľnohospodárstve a zrušenie starých súdov. Miesto nich nová vláda Sovietov zaviedla „revolučné súdy“ a „revolučnú stráž“."[4]

Vyhlášení Slovenské republiky rad v Prešově

V průběhu intervenční války proti MRR, které se zúčastnila i československá armáda, přešla maďarská Rudá armáda do protiútoku a přechodně obsadila část východního a jižního Slovenska, kde pod její záštitou a podle vzoru MRR převzal moc místní proletariát. Dne 16. června 1919 byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad (dále SRR) a vytvořené její ústřední orgány: Revoluční výkonný výbor a Revoluční vládní rada (šlo vlastně o vládu) v čele s českým revolucionářem Antonínem Janouškem.

Vláda SRR vydala výnos o zespolečenštění výrobních prostředků, znárodnění továren nad 20 pracovníků, velkostatků a peněžních ústavů. Vypracovala plán na vytvoření nových výrobních vztahů v zemědělství, zastavila činnost normálních soudů a nahradila je „revolučními tribunály“, zestátnila školy, zřídila slovenskou „Rudou armádu“ a bezpečnostní sbor „Rudá stráž“. Kvůli krátké době trvání SRR se však tato komunistická opatření nemohla uskutečnit.

Existence SRR byla svázaná s osudem MRR. Cílem SRR a MRR bylo opětovné sjednocení Uher, ovšem již ne jako království, nýbrž jako komunistické republiky.[zdroj?]

Ustanovení SRR bylo prvním pokusem o vytvoření státu diktatury proletariátu na území Slovenska.

Zánik

Památník SRR v Prešově

Po ústupu Maďarské Rudé armády ze Slovenska přešla vláda SRR a jednotky její armády na maďarské území. SRR přestala existovat a oblasti, které kontrolovala, byly 7. července 1919 obsazeny československým vojskem. Vláda SRR odešla spolu s odchodem Maďarské Rudé armády a uchýlila se do Miskolce, kam také nejprve deportovala zatčené Slováky.[5] Ti byli později převezeni do Hatvanu, kde byl pro ně zřízen koncentrační tábor.

Odkazy

Reference

  1. Školní atlas Československých dějin. Praha: Kartografie, n. p., 1971. Kapitola Ohlas Velké říjnové socialistické revoluce na území ČSSR, s. 33. 
  2. a b Atlas Československých dějin. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie, 1965. Kapitola Slovenská republika rad roku 1919, s. 29. 
  3. Školní atlas Československých dějin. Praha: Kartografie, 1971. Kapitola Ohlas Velké říjnové socialistické revoluce na území ČSSR, s. 33. 
  4. LULJAK, IVAN. 100 rokov od založenia Slovenskej republiky rád. Historik Ivan Lulják pripomína obdobie, keď bol Prešov hlavným mestom sovietskeho Slovenska. DAV DVA - kultúrno-politický magazín [online]. 2019-06-17 [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Slovenská republika rad: Čech v čele diktatury proletariátu. Reflex.cz [online]. [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Hungary (1919).svg
Flag of the Hungarian Soviet Republic from 21 March to 1 August 1919.
Vyhlášení Slovenské republiky rad.gif
Vyhlášení Slovenské republiky rad 16. června 1919 v Prešově
Red star.svg
Rudá hvězda. Symbol socialismu.
Red flag.svg
The red flag – international symbol of the working class. (3:5 ratio)
Slovakia Town Presov 248.jpg
Autor: JozeF Kotulič, Licence: CC BY-SA 3.0
Pamätník Slovenskej republiky rád na Námestí mieru, Prešov. Bol odhalený v roku 1975. Autormi sú akademický sochár Ľ.Korkoš a Ing.architekt O.Černý.
Nepkoztarsasag.png
Autor: Kovács Ádám, Licence: CC BY-SA 2.5
Military success of the Hungarian Soviet Republic