Slovenská republika rad
Slovenská republika rad Slovenská republika rád Szlovák Tanácsköztársaság Словацька Радянська Республіка
| |||||||||||||
Hymna: Internacionála | |||||||||||||
Motto: Proletari caleho šveta, spojce še! | |||||||||||||
geografie | |||||||||||||
obyvatelstvo | |||||||||||||
národnostní složení: | |||||||||||||
státní útvar | |||||||||||||
vznik: | |||||||||||||
zánik: | |||||||||||||
státní útvary a území | |||||||||||||
|
Slovenská republika rad (SRR) nebo Slovenská sovětská republika (slovensky Slovenská republika rád, maďarsky Szlovák Tanácsköztársaság), byla dočasným státním útvarem existujícím od 16. června do 7. července 1919 na větší části území východního a jižního Slovenska i (dle map v historických atlasech)[1][2] na okrajové části severního Maďarska. Jednalo se o komunistický stát s diktaturou proletariátu, naprosto závislý na Maďarské republice rad.
Územní rozsah
Územní rozsah SRR byl poměrně velký. Součástí SRR byla tato města: Nové Zámky, Štúrovo, Levice, Šahy, Banská Štiavnica, Zlaté Moravce, Nová Baňa, Zvolen, Žiar nad Hronom, Tisovec, Detva, Lučenec, Rimavská Sobota, Rožňava, Gelnica, Prešov, Trebišov, Turňa nad Bodvou, Michalovce, Bardejov a Košice.[3][2]
Historie
SRR byla vytvořena po protiofenzívě vojsk Maďarské republiky rad (MRR) v době, kdy probíhala intervence rumunských a československých vojsk proti MRR a přechodné vlny komunistických protestů a revolucí po Říjnové revoluci v Rusku roku 1917 a první světové válce. Byla absolutně závislá na MRR a v pozadí jejího vytvoření byly snahy o obnovení velkých Uher, které zanikly v důsledku válečné porážky krátce před koncem roku 1918.[zdroj?]
Historik Ivan Luljak uvádí: "Riadiacimi orgánmi Slovenskej republiky rád se stal Revolučný výkonný výbor a jedenásť členná Revolučná výkonná vláda na čele s Janouškom. Medzi prvé zákonné výnosy patril výnos o znárodnení továrni zamestnávajúcich viac ako 20 zamestnancov, znárodnenie veľkostatkov a bánk. Podľa vzoru Sovietskeho Ruska bol vypracovaný plán na vytvorenie nových výrobných vzťahov v poľnohospodárstve a zrušenie starých súdov. Miesto nich nová vláda Sovietov zaviedla „revolučné súdy“ a „revolučnú stráž“."[4]
V průběhu intervenční války proti MRR, které se zúčastnila i československá armáda, přešla maďarská Rudá armáda do protiútoku a přechodně obsadila část východního a jižního Slovenska, kde pod její záštitou a podle vzoru MRR převzal moc místní proletariát. Dne 16. června 1919 byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad (dále SRR) a vytvořené její ústřední orgány: Revoluční výkonný výbor a Revoluční vládní rada (šlo vlastně o vládu) v čele s českým revolucionářem Antonínem Janouškem.
Vláda SRR vydala výnos o zespolečenštění výrobních prostředků, znárodnění továren nad 20 pracovníků, velkostatků a peněžních ústavů. Vypracovala plán na vytvoření nových výrobních vztahů v zemědělství, zastavila činnost normálních soudů a nahradila je „revolučními tribunály“, zestátnila školy, zřídila slovenskou „Rudou armádu“ a bezpečnostní sbor „Rudá stráž“. Kvůli krátké době trvání SRR se však tato komunistická opatření nemohla uskutečnit.
Existence SRR byla svázaná s osudem MRR. Cílem SRR a MRR bylo opětovné sjednocení Uher, ovšem již ne jako království, nýbrž jako komunistické republiky.[zdroj?]
Ustanovení SRR bylo prvním pokusem o vytvoření státu diktatury proletariátu na území Slovenska.
Zánik
Po ústupu Maďarské Rudé armády ze Slovenska přešla vláda SRR a jednotky její armády na maďarské území. SRR přestala existovat a oblasti, které kontrolovala, byly 7. července 1919 obsazeny československým vojskem. Vláda SRR odešla spolu s odchodem Maďarské Rudé armády a uchýlila se do Miskolce, kam také nejprve deportovala zatčené Slováky.[5] Ti byli později převezeni do Hatvanu, kde byl pro ně zřízen koncentrační tábor.
Odkazy
Reference
- ↑ Školní atlas Československých dějin. Praha: Kartografie, n. p., 1971. Kapitola Ohlas Velké říjnové socialistické revoluce na území ČSSR, s. 33.
- ↑ a b Atlas Československých dějin. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie, 1965. Kapitola Slovenská republika rad roku 1919, s. 29.
- ↑ Školní atlas Československých dějin. Praha: Kartografie, 1971. Kapitola Ohlas Velké říjnové socialistické revoluce na území ČSSR, s. 33.
- ↑ LULJAK, IVAN. 100 rokov od založenia Slovenskej republiky rád. Historik Ivan Lulják pripomína obdobie, keď bol Prešov hlavným mestom sovietskeho Slovenska. DAV DVA - kultúrno-politický magazín [online]. 2019-06-17 [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Slovenská republika rad: Čech v čele diktatury proletariátu. Reflex.cz [online]. [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Slovenská republika rad na Wikimedia Commons
- (slovensky) Vyhlásenie Slovenskej republiky rád
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vyhlášení Slovenské republiky rad 16. června 1919 v Prešově
Rudá hvězda. Symbol socialismu.
The red flag – international symbol of the working class. (3:5 ratio)
Autor: JozeF Kotulič, Licence: CC BY-SA 3.0
Pamätník Slovenskej republiky rád na Námestí mieru, Prešov. Bol odhalený v roku 1975. Autormi sú akademický sochár Ľ.Korkoš a Ing.architekt O.Černý.
Autor: Kovács Ádám, Licence: CC BY-SA 2.5
Military success of the Hungarian Soviet Republic