Slovenská strela

Metropolitan Slovenská strela
Reklamní plakát ČSD na spoj Slovenská strela (Atelier Rotter a nakladatelství Melantrich, 1936)
Reklamní plakát ČSD na spoj Slovenská strela
(Atelier Rotter a nakladatelství Melantrich, 1936)
StátČeskoČesko Česko, SlovenskoSlovensko Slovensko
DruhEC
LinkaEx3
Číslo282, 283
Počet spojů2
DopravceČeské dráhy, Železničná spoločnosť Slovensko
V provozuSlovenská strela
1936–1939, 1945 – 9. prosince 2017
Metropolitan Slovenská strela
od 10. prosince 2017
Trasa spoje
Legenda
Praha hlavní nádraží
Kolín
Pardubice hlavní nádraží
Brno hlavní nádraží
Břeclav
Kúty
Bratislava hlavná stanica
Bratislava-Vinohrady
Galanta
Šaľa
Nové Zámky

Data jsou aktuální k 10. 12. 2023.

Slovenská strela je expresní či rychlíkový železniční spoj, který od července 1936 jezdí mezi slovenským hlavním městem Bratislavou a českým hlavním městem Prahou. V počátcích své existence byl spoj úzce spjat s dvojicí motorových vozů M 290.0 (Tatra 68), díky kterým spoj vynikal poskytovaným komfortem a rychlostí – zásluhou pokrokové konstrukce vozů a dobře sestaveného jízdního řádu s pouze jednou zastávkou se o více než hodinu zkrátily jízdní doby oproti nejrychlejšímu spoji vedenému parní lokomotivou. Celková řádná jízdní doba 4 h 18 min[1] (jízdní řád 1938/39) byla překonána až počátkem 21. století vlaky EuroCity a následně ještě v letech 2006 a 2011 elektrickými jednotkami 680 Pendolino, které rekord drží nadále. Kromě cestovních dob se novodobý spoj liší více zastávkami, kapacitnějšími soupravami a provozem v pravidelném dvouhodinovém taktu.

Slovenská strela byla prvním oficiálně pojmenovaným vlakovým spojem čistě v režii Československých drah.[2] Od 10. prosince 2017 byl tento spoj spolu s dalšími začleněn pod společné označení vlaků části linky Ex3 Metropolitan, ale v jeho názvu bylo z nostalgických důvodů nové označení sdruženo s původním, jezdí tedy pod názvem Metropolitan Slovenská strela.

Historie

Počátky expresního spojení Bratislavy s Prahou (1936–1939)

Motorový vůz M 290.002 po celkové renovaci s cílem obnovit původní podobu ze 30. let

Pojmenování spoje bylo úzce spjato s dvojicí příslovečně svižných prototypových motorových vozů M 290.0 (Tatra 68) z poloviny 30. let 20. století, které na něm velmi úspěšně jezdily v letech 1936–1939 (s paběrkováním i po květnu 1945) a o více než hodinu zkrátily jízdní dobu oproti nejrychlejšímu spoji vedenému parní lokomotivou.[3] Vlakový spoj byl označen ve směru do Prahy jako MR (motorový rychlík) 175 a MR 176 ve směru do Bratislavy. V rámci Československa se jedná o první nasazení motorového vlaku do dálkové dopravy a současně také první snahu cílit také na rychlost spoje – Strela byla v té době nejrychlejším vlakovým spojem ČSD.[4]

Provoz Slovenské strely skončil po rozdělení Československa na protektorát Čechy a Morava a Slovenskou republiku roku 1939. Dvojice motorových vozů byla během druhé světové války odstavena pro nedostatek paliva a vyjížděly jen pro udržení technické způsobilosti nebo při mimořádných příležitostech.

Období nasazení zahraničních motorových jednotek (1945–1968)

(c) Karel Furiš, CC BY-SA 3.0
Ex 172 Slovenská strela v čele s lokomotivou 350 002-2 v Praze hl. n. (5. srpna 1989)

Po válce se v provozu obnoveného spoje Slovenská strela vozy M 290.0 střídaly s německými motorovými jednotkami, které zůstaly u ČSD jako válečná kořist a poskytovaly podobný luxus i podobně pokrokové technické řešení, avšak navíc měly větší kapacitu, která byla u vozů M 290.0 před válkou nedostačující. U ČSD dostaly nově nabyté vlaky označení M 296.0, M 297.0, M 493.0 a M 494.0. Původní vozy M 290.0 se tím pádem uvolnily na nasazení i na jiných spojích.

V 50. letech byly kořistní vlaky postupně z provozu staženy a na Slovenské strele je nahradily nové maďarské motorové jednotky Ganz.

V 60. letech z jízdního řádu pojem Slovenská strela na nějaký čas zmizel, zato vznikl Ostravan-Bratislavan expres. Jednotky do/z Ostravy a do/z Bratislavy v úseku mezi Prahou a Českou Třebovou jezdily spojeny dohromady.[5]

Období nasazení elektrických lokomotiv (1968–1989)

Toto spojení vydrželo až do května 1968[5], kdy Slovenská strela přešla na elektrickou trakci, přičemž opustila tradiční trasu přes Českou Třebovou a vydala se na trať přes Kutnou Horu a Havlíčkův Brod.[P 1] Jelikož ve stanici Kutná Hora hlavní nádraží dochází ke styku železničních napájecích soustav, jízdní doba Slovenské strely se až do nasazení nových dvousystémových lokomotiv Škoda řady ES 499 [P 2] prodlužovala nutným přepřahem lokomotivy. Na této trase spoj setrval až do elektrifikace trati Brno – Česká Třebová (č. 260).[6]

Provoz po roce 1989

V roce 1991/1992 měl ranní rychlíkový spoj číslo 172 a večerní spoj číslo 173. V roce 1994/1995 byla Slovenská strela vedená jako expres, a to pod číslem R 274 ráno z Bratislavy a R 275 večer z Prahy. Přečíslování souviselo s tím, že číselná řada do 199 byla vyhrazena pro EC a IC. V jízdním řádu 1995/1996 je Slovenská strela vedena již jako IC 74/75. Přesto byly tyto spoje vedeny v letech 1997/19981999/2000 opět jen jako běžné rychlíky 274/275.

Mezi lety 1992–1998 byla trať Brno – Česká Třebová zrekonstruována a elektrifikována, od roku 2001 se na ni vrátila Slovenská strela. Od tohoto roku se díky lokomotivám řady 350 a postupující rekonstrukci hlavních tratí zvýšila maximální rychlost tohoto a dalších spojů na 160 km/h.[7]

Jednotka ČD řady 680 Pendolino na odjezdu z Brna hl. n. (srpen 2009)

Od 10. prosince 2006 měly označení SuperCity Slovenská strela spoje EuroCity provozované Českými drahami ve spolupráci se Železniční společností Slovensko. Jako spoj EC 18 jezdil ráno z Bratislavy do Prahy a jako spoj EC 19 večer z Prahy do Bratislavy. Na vlak byla obvykle nasazována sedmivozová elektrická jednotka 680 Pendolino.[8] V období jízdního řádu 2009/2010 byla na Slovenské strele nasazena klasická souprava, ale následujícího roku opět Pendolino, které jízdní dobu zkrátilo oproti ostatním EuroCity o cca 20 minut.[9]

Od období jízdního řádu 2011/2012 byly tyto vlaky opět složené z klasických vozů. V úseku Břeclav – Bratislava jsou vedeny jako EC 278/279 a v úseku Praha – Břeclav byly vozy připojeny na EC 378 Carl Maria von Weber nebo EC 177 Johannes Brahms v opačném směru.[10]

V období jízdního řádu 2012/2013 jezdily složené z klasických vozů pod číslem EC 378 v úseku Bratislava – Brno: ZSSK 350+5*Bmz+WRm815+Ampz s přepřahem za lokomotivu ČD 371 v Praze, za lokomotivu DB 101 v Drážďanech (v pátek a sobotu přidán vůz DB Bimdz). V opačném směru jezdily pod číslem 177. V tomto období byla také ukončena jednání ČD s firmou Siemens a nebyly koupeny další jednotky railjet, o kterých se uvažovalo i pro linku Praha – Brno – Bratislava – Budapešť, v rámci které tyto vlaky jezdily.[11]

Od 10. prosince 2017 bylo marketingové označení všech spojů na lince Ex3 změněno na sjednocený název Metropolitan, pouze u spoje Slovenská strela došlo k rozšíření názvu na Metropolitan Slovenská strela.

Od 9. prosince 2018 zavedly České dráhy stejná pojmenování pro více než jeden pár vlaků, což umožnilo při změně jízdního řádu 9. června 2019 při prodloužení jednoho páru spojů railjet do Bratislavy, pojmenovat právě tyto spoje také jako Metropolitan Slovenská strela.

Jízdní doby

Zavedení Slovenské strely k sobě Slovenskou a Českou metropoli skokově přiblížilo o hodinu, a to zejména díky lepší dynamice jízdy samostatného motorového vozu a vhodné konstrukci jízdního řádu, ve kterém měla Strela po cestě jedinou zastávku a oproti ostatním vlakům na trati nejvyšší prioritu.

Během prvních let po 2. světové válce probíhala obnova poničených železnic a jízdní doby se postupně přibližovaly k těm předválečným. V období socialismu nebyla rychlost prioritou a ani stav tratí nebyl pro zvyšování rychlosti příznivý.

Předválečné jízdní doby se proto povedlo překonat až po roce 2000 díky postupující rekonstrukcí hlavních tratí, zvýšení priority osobní dopravy a nasazením modernizovaných či nových hnacích vozidel. Oproti prvorepublikovému stavu je rozdíl nejen v rychlosti, ale také počtu spojů, jejich kapacitě a množství zastávek.

Následující tabulka zobrazuje srovnání odjezdů, příjezdů a jízdních dob podle příslušných jízdních řádů ČSD a ČD. Nasazení vozidel se mohlo ve skutečném provozu změnit.

Rok začátku jízdního řádu19371950196719952010201320182022
Číslo vlakuMR 175/176R 1/2expres 15/16IC 74/75SC 278/279EC 177/378EC 282/283EC 282/283
Jízda Bratislava – Brno5:55–7:246:05–7:434:24–6:185:50–7:265:54–7:146:13–7:376:10–7:356:06–7:36
Jízda Brno – Praha7:27–10:167:46–11:026:25–10:107:30–10:457:16–9:427:39–10:217:37–10:077:38–10:42
Jízda Praha – Brno18:35–21:2418:18–21:3718:15–21:4816:48–19:5818:13–20:3617:39–20:1917:50–20:2217:12–20:20
Jízda Brno – Bratislava21:27–22:5521:38–23:1221:54–23:4420:02–21:3620:38–21:5820:22–21:4720:24–21:5020:22–21:54
Jízdní doba Brno – Praha2 hod 49 min3 hod 16 min3 h 45 min3 h 15 min2 h 26 min2 h 42 min2 h 32 min3 h 4 min
Jízdní doba Praha – Brno2 hod 49 min3 hod 19 min3 h 33 min3 h 10 min2 h 23 min2 h 40 min2 h 32 min3 h 8 min
Jízdní doba Bratislava – Praha4 hod 21 min4 hod 57 min5 hod 46 min4 h 55 min3 h 48 min4 h 8 min3 h 57 min4 h 36 min
Jízdní doba Praha – Bratislava4 hod 20 min4 hod 54 min5 hod 29 min4 h 48 min3 h 45 min4 h 8 min4 h 0 min4 h 42 min
Dalších zastávek

(na V+Z od Brna hl.n.)

011+12+322+23+22+2
Délka pobytu v zastávkách3 min14 min4 min
Cestovní rychlost91,5 km/h96 km/h100 km/h85 km/h
Trasování přesČeskou TřebovouČeskou TřebovouHavlíčkův BrodHavlíčkův BrodČeskou TřebovouČeskou TřebovouČeskou TřebovouHavlíčkův Brod
Délka úseku Bratislava – Praha397 km396 km396 km398 km
Nejvyšší povolená traťová rychlost120 km/h

(140 km/h zkušebně

na několika

krátkých úsecích)

160 km/h160 km/h160 km/h160 km/h
Nasazená vozidla1 motorový vůzmotorová jednotkasouprava s lokomotivoupendolinosouprava s lokomotivousouprava s lokomotivousouprava s lokomotivou
PoznámkaMísto Brno hl.n.

zastavuje

v Brno dolní n.

a Brno – Židenice

Párů vlaků za den celkem12

(8 ČD a ZSSK, 4 RJ)

Párů vlaků za den

s uvedenou jízdní dobou

111

Odkazy

Poznámky

  1. V současném jízdním řádu železniční trať Kolín - Havlíčkův Brod a železniční trať Havlíčkův Brod - Kúty v úseku Havlíčkův Brod – Brno hl. n. V úseku Brno – Břeclav po této trati jezdí vlak od svého počátku.
  2. Na vlak byl nasazován prototyp lokomotivy (Článek o historii Slovenské strely na Railpage.net.) - slovensky.

Reference

  1. Nejrychlejší spoje Česka: SuperCity Pendolino Archivováno 13. 5. 2014 na Wayback Machine., tisková zpráva ČD, 2.2.2009
  2. FICNAROVÁ, Michaela. Vlastní jména vlakových spojů (porejonyma) na území ČR v letech 1993–2011. , 2011 [cit. 2019-03-31]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka. Vedoucí práce Mgr. Michaela Boháčová, Ph.D.. Dostupné online.
  3. Motorové vozy řady M290.0, parostroj.cz, 24.6.2001
  4. Slovenská strela se dožila oprav. Experti ji po 82 letech uvedou do originálního stavu. Česká televize. Dostupné online. 
  5. a b HOLEK, Josef. Ostravan slaví sedmdesátku. Železničář. Dostupné online. 
  6. http://www.railpage.net/modules/news/article.php?storyid=1132
  7. „Slovenská strela“ dnes slaví osmdesátiny. VLAKY.NET [online]. [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Jak do Bratislavy Archivováno 7. 12. 2013 na Wayback Machine., In: ČD pro Vás - reklamní magazín Českých drah, 11/2006, s. 7, ISSN 1210-9142
  9. Nový jízdní řád 2011 v mezistátní dopravě Archivováno 15. 3. 2012 na Wayback Machine., tisková zpráva ČD, 22.11.2010
  10. Vítáme nový jízdní řád 2012 Archivováno 18. 6. 2012 na Wayback Machine., tisková zpráva ČD, 8.12.2011
  11. Další české railjety nebudou. Dráhy jsou moc zadlužené, nákup stoply. iDNES.cz [online]. 2013-08-19 [cit. 2018-03-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon HST.svg
flag stop track straight in use
BSicon KBHFe.svg
head station, track ending
Slovenská strela ČSD – plakát (1936).jpg
Slovenská strela ČSD – Z Bratislavy do Prahy za 4 hod 51 min
M290 002 Valasske Klobouky 16-10-2021.jpg
Autor: Josef Pinc, Licence: CC BY-SA 4.0
Renovovaný vůz M 290.002 Slovenská strela dne 16. října 2021 na vlaku R 10893 ve stanici Valašské Klobouky.
Elektrická jednotka 680, odjezd z Brna.jpg
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Elektrická jednotka 680 opouští brněnské hlavní nádraží směrem k Břeclavi
BSicon KBHFa.svg
head station, track starting