Slovensko na Hopmanově poháru

Slovensko
Flag of Slovakia.svg
Debut v soutěži1998
Odehraných let8
Vítěz3 (1998, 2005, 2009)
Finalista1 (2004)
Nejvíce výher, celkemDominik Hrbatý (13–10)
Karol Kučera (13–13)
Nejvíce výher, dvouhraDominik Hrbatý (8–5)
Karol Kučera (8–6)
Nejvíce výher, čtyřhraDominik Hrbatý (5–5)
Karol Kučera (5–7)
Nejlepší párKarina Habšudová/
Karol Kučera (4–4)
Nejvíce startůDominik Hrbatý
Karol Kučera (4)

Údaje v infoboxu aktuální k v lednu 2012 po 24. ročníku

Slovensko na Hopmanově poháru startovalo celkově osmkrát, poprvé v jeho desátém ročníku roku 1998. Slovensko navazuje na účast Československa v prvních čtyřech ročnících soutěže mezi lety 1989 až 1992, kdy slovenští hráči reprezentovali předchozí státní útvar.[1]

Nejlepším výsledkem jsou tři vítězství, první z roku 1998, o které se zasloužila dvojice Karina Habšudová a Karol Kučera, druhé z roku 2005, kdy členy vítězného týmu byli Daniela Hantuchová a Dominik Hrbatý a třetí z roku 2009 ve složení Dominika Cibulková a Dominik Hrbatý.[1][2]

Tenisté

Tabulka uvádí seznam slovenských tenistů, kteří reprezentovali stát na Hopmanově poháru.

JménoCelkem V/PDvouhra V/PČtyřhra V/PPoprvéPočet startů
Cibulková, DominikaDominika Cibulková6–04–02–020091
Habšudová, KarinaKarina Habšudová10–125–65–619983
Hantuchová, DanielaDaniela Hantuchová8–115–63–520013
Hrbatý, DominikDominik Hrbatý13–108–55–520014
Kučera, KarolKarol Kučera13–138–65–719984
Nagyová, HenrietaHenrieta Nagyová0–30–20–120001
  • V/P – výhry/prohry

Výsledky

RokFáze soutěžeMísto konáníSoupeřVýsledekStav
1998baráž o základní skupinuBurswood Dome, PerthRumunsko Rumunsko2–1výhra
základní skupinaBurswood Dome, PerthŠpanělsko Španělsko1–2prohra
základní skupinaBurswood Dome, PerthŠvédsko Švédsko3–0výhra
základní skupinaBurswood Dome, PerthAustrálie Austrálie2–1výhra
fináleBurswood Dome, PerthFrancie Francie2–1výhra
1999základní skupinaBurswood Dome, PerthŠvýcarsko Švýcarsko2–1výhra
základní skupinaBurswood Dome, PerthŠvédsko Švédsko1–2prohra
základní skupinaBurswood Dome, PerthUSA Spojené státy0–3prohra
20001)základní skupinaBurswood Dome, PerthRakousko Rakousko2–1prohra
základní skupinaBurswood Dome, PerthThajsko Thajsko1–2prohra
2001základní skupinaBurswood Dome, PerthUSA Spojené státy2–1prohra
základní skupinaBurswood Dome, PerthBelgie Belgie2–1výhra
základní skupinaBurswood Dome, PerthRusko Rusko1–2
2003základní skupinaBurswood Dome, PerthČesko Česko1–2prohra
základní skupinaBurswood Dome, PerthAustrálie Austrálie0–3prohra
základní skupinaBurswood Dome, PerthItálie Itálie3–0výhra
20042)základní skupinaBurswood Dome, PerthBelgie Belgie0–3prohra
základní skupinaBurswood Dome, PerthMaďarsko Maďarsko2–1výhra
základní skupinaBurswood Dome, PerthAustrálie Austrálie2–1výhra
fináleBurswood Dome, PerthUSA Spojené státy1–2prohra
20053)základní skupinaBurswood Dome, PerthAustrálie Austrálie1–2prohra
základní skupinaBurswood Dome, PerthUSA Spojené státy2–1výhra
základní skupinaBurswood Dome, PerthNizozemsko Nizozemsko3–0výhra
fináleBurswood Dome, PerthArgentina Argentina3–0výhra
20094)základní skupinaBurswood Dome, PerthUSA Spojené státy3–0výhra
základní skupinaBurswood Dome, PerthAustrálie Austrálie2–1výhra
základní skupinaBurswood Dome, PerthNěmecko Německo3–0výhra
fináleBurswood Dome, PerthRusko Rusko3–0výhra
  • 1) Henrieta Nagyová pro zranění skrečovala v zápase s Thajskem dvouhru a nenastoupila ani do smíšené čtyřhry. Díky tomu Slovensko nemohlo odehrát finále proti Austrálii.[3]
  • 2) V posledním zápase základní skupiny musela Alicia Moliková skrečovat dvouhru v druhém setu a Austrálie nenastoupila do smíšené čtyřhry. Díky tomu nahradilo Slovensko vítěze skupiny B Austrálii ve finále proti Spojeným státům.[4][5]
  • 3) V zápase proti Nizozemsku skrečoval Peter Wessels dvouhru v prvním setu a nenastoupil ani do mixu.[6][7]
  • 4) Němec Nicolas Kiefer byl nucen skrečovat dvouhru a nehrál ani smíšenou čtyřhru, oba body tak připadly Slovensku. Ve finále za rozhodnutého stavu 2:0 pro Slovensko nenastoupilo Rusko k závěrečnému mixu.[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovakia at the Hopman Cup na anglické Wikipedii.

  1. a b Nations Records [online]. www.hopmancup.com [cit. 2022-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-05. (anglicky) 
  2. a b Past Results - Hopman Cup XXI (3rd - 9th Jan 2009) [online]. www.hopmancup.com [cit. 2022-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-19. (anglicky) 
  3. Past Results - Hopman Cup XII (1st - 8th January 2000) [online]. www.hopmancup.com [cit. 2022-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-19. (anglicky) 
  4. Injury Scare For Aussies [online]. www.hopmancup.com, 8 Jan, 2004 [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Australia out of Cup Final [online]. www.hopmancup.com, 9 Jan, 2004 [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Slovaks into Hopman Cup Final [online]. www.hopmancup.com, 6 Jan, 2005 [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Slovaks Claim the Hopman Cup [online]. www.hopmancup.com, 8 Jan, 2005 [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“