Slovinština

Slovinština (slovenščina)
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Slovinsko, Rakousko, Itálie, Chorvatsko, Maďarsko
Počet mluvčích	1,985 milionů
Klasifikace	Indoevropské jazyky Slovanské jazyky Jihoslovanské jazyky
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Slovinská akademie věd a umění (Slovenska akademija znanosti in umetnosti)
Úřední jazyk	Slovinsko, Evropská unie, Korutany (Rakousko), Terst a Gorizia (Itálie)
Kódy
ISO 639-1	sl
ISO 639-2	slv (B) slv (T)
ISO 639-3	slv
Ethnologue	SLV
Wikipedie
sl.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk. Je úředním jazykem ve Slovinsku, a tedy patří mezi úřední jazyky EU. Jako jeden z místních jazyků se užívá také v Itálii a v Rakousku.

Ve slovinštině je psána a vydávána literatura. Ve slovinštině existuje také několik internetových vyhledávačů a televizních stanic.

Slovinština se píše upravenou latinkou s přidanými znaky č, š a ž. Po dlouhých sporech (tzv. abecedna vojna) mezi slovinskými vzdělanci byla v polovině 19. století přejata chorvatská abeceda Ljudevita Gaje, ze které byly odstraněny znaky, které slovinština nepoužívá. Ta nahradila předchozí tzv. metelčici a bohoričici, tedy písma, která nepoužívala diakritiku, ale pokoušela se hlásky, které nemají v latince ekvivalent, nahradit zcela novými znaky – mnohdy výpůjčkami z cyrilice nebo tvorbou ligatur písmen latinky.

• i neměkčí d, t, n
• h se čte jako ch
• v a l před souhláskou, na konci slova (i jednopísmenného) se čte jako /ʊ/
• mluvená slovinština rozlišuje úzké e /e/ a široké e /ɛ/, dále pak úzké o /o/ a široké o /Ɔ/
• oproti češtině může rozdílná výslovnost rozlišovat význam stejně psaných slov, např. hotel /hotel/ označuje hotel, kdežto hotel /hoteʊ/ označuje sloveso chtěl; podobně slovo zadovoljen znamená ve čtené podobě /zadovóljen/ spokojen, ktežto v podobě /zadovoljén/ uspokojen

Jinak je výslovnost stejná jako v češtině. Spolu se skutečností, že slovinština je vzhledem k češtině plna nepravých homonym (a to jak homofonních, tak homografních), bývají tyto rozdíly příčinou častých nedorozumění mezi Čechy a Slovinci.

Příklad:

• Píšeme: Hitri otroci so kuhali jed v vrtu na Dunaju.
• Čteme: Chitri otro:ci so kuchali jɛd ʊ vŕtu na Du:naju
• Přeloženo do češtiny: Rychlé děti vařily jídlo na zahradě ve Vídni.

Slovinština užívá v minulém čase pomocné sloveso ve všech osobách (podobně jako chorvatština), na rozdíl od češtiny nebo slovenštiny, kde pomocné sloveso ve 3. osobě jednotného i množného čísla vymizelo, nebo od ruštiny, která neužívá pomocné sloveso vůbec. Příklad: Bil je še majhen – Byl ještě malý.

Budoucí čas používá stejný tvar jako čas minulý, pouze pomocný tvar slovesa být (biti) se liší. Příklad: Pomagal ti bom – Pomůžu ti.

Slovinština rozlišuje dokonavost, avšak pouze u některých sloves. Příklad: brati (číst) × prebrati (přečíst)

Slovinština jako jeden z mála jazyků na světě zná (a prakticky bez výjimek používá) duál, tedy dvojné číslo, ve slovinštině někdy též označovaná jako řeč milenců.^[zdroj?] Příklad:

• Jaz sem šel – já jsem šel
• Midva sva šla – já a ty (přičemž alespoň jeden z nás je mužského rodu) jsme šli
• Midve sva šli – já a ty (obě ženského rodu) jsme šly
• Mi smo šli – my (tři a více osob, z toho alespoň jedna mužského rodu) jsme šli
• Me smo šle – my (tři a více osob ženského rodu) jsme šly
• Srečala sem te – Potkala jsem tě
• Srečala sem vaju – Potkala jsem vás dva
• Srečala sem vas – Potkala jsem vás
• Okni sta umazani – (Právě) dvě okna jsou špinavá

Cankar je že kot tretješolec, leta 1891, napisal nekaj pesmi. Objavljati je začel kot dijak. Leta 1892 je v rokopisnem listu Sloga objavil krajši kritični članek in Junaško pesem iz naših dni. Otroško glasilo Vrtec mu je natisnilo pesem Pes, maček in miši. Že naslednje leto so mu v Dijaški prilogi Rimskega katolika objavili sestavek Moj prvi pogled na morje.

Překlad: Cankar už jako žák třetí třídy, roku 1891, napsal několik básní. Publikovat začal jako středoškolák. Roku 1892 publikoval v rukopisném listu Sloh kritický článek a Hrdinskou báseň z našich dní. Dětský oznamovatel Školka mu vytisklo báseň Pes, kočka a myši. Již rok nato mu ve Středoškolské příloze Řimského katolíka vydali črtu Můj první pohled na moře.

• slov. otrok – čes. dítě
• slov. družina – čes. rodina
• slov. moč – čes. síla
• slov. zrak – čes. vzduch
• slov. kaditi – čes. kouřit
• slov. les – čes. dřevo
• slov. obraz – čes. obličej
• slov. časopis – čes. noviny

• beran – oven
• býk – bik
• blíženci – dvojčka
• rak – rak
• lev – lev
• panna – devica
• váhy – tehtnica
• štír – škorpijon
• střelec – strelec
• kozoroh – kozorog
• vodnář – vodnar
• ryby – ribi

• pondělí – ponedeljek
• úterý – torek
• středa – sreda
• čtvrtek – četrtek
• pátek – petek
• sobota – sobota
• neděle – nedelja

Oficiálně se používají názvy odvozené z latiny:

• leden – januar
• únor – februar
• březen – marec
• duben – april
• květen – maj
• červen – junij
• červenec – julij
• srpen – avgust
• září – september
• říjen – oktober
• listopad – november
• prosinec – december

Ve slovinštině existují i alternativní neoficiální názvy měsíců slovanského původu, a to:

• leden – prosinec
• únor – svečan
• březen – sušec i brezen
• duben – mali traven
• květen – veliki traven
• červen – rožnik
• červenec – mali srpan
• srpen – otravnik i veliki srpan
• září – kimavec
• říjen – vinotok
• listopad – listopad
• prosinec – gruden

V nářečích se lze setkat i se staršími slovanskými názvy.

• Zámuřština

• Obrázky, zvuky či videa k tématu slovinština na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo slovinština ve Wikislovníku
• Kategorie Slovinština ve Wikislovníku