Slovinská akademie věd a umění

Slovinská akademie věd a umění
SAZU-Ljubljana.JPG
Základní údaje
Datum založení1938
Adresa sídlaLublaň, Slovinsko
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Dceřiné společnostiResearch Centre of the Slovenian Academy of Sciences and Arts
Institute of Musicology
OceněníŘád za mimořádné zásluhy
Identifikátory
Oficiální webwww.sazu.si
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slovinská akademie věd a umění (slovinsky Slovenska akademija znanosti in umetnosti, SAZU) je nejvyšší vědecká a umělecká instituce ve Slovinsku.[1]

Historie

Již v roce 1696 byla v Lublani založena Academia operosorum – první učená společnost sdružující lékaře, právníky a teology, které působila skoro celé čtvrtstoletí. V roce 1701 vznikla první hudební instituce – Academia philharmonicorum.[2] Academia operosorum byla obnovena v roce 1779. Ačkoliv byly hlavními jazyky diskusí němčina a latina, podílela se Academia na slovinském národním obrození, když se vedle vědeckého bádaní věnovala také slovinské historii a jazyku. S Academií byli spojeni mimo jiné Marko Pohlin, Jurij Japelj a Anton Tomaž Linhart. Zanedlouho však i druhá Academia zanikla, což bývá dáváno do spojitosti s rozpory mezi jejími členy, ale patrně spíše Academia zanikla po zásahu státních orgánů. Mnozí členové Academie pak hledali uplatnění jinde, například v Zoisově kroužku.[3]

V roce 1919, po vzniku Univerzity v Lublani, začaly přípravy ke vzniku moderní akademie věd a umění, které vygradovaly v roce 1938.[3] 11. srpna 1938 přijala rada ministrů na návrh ministra Dimitrije Magaraševiće nařízení s mocí zákona, jež bylo publikováno v promulgačním listu 31. srpna 1938.[4] 4. ledna 1939 byl se souhlasem panovníka jmenován do funkce první předseda – Rajko Nahtigal, lingvista a odborník na slovanské jazyky, jenž funkci zastával až do roku 1942.[3] 26. ledna 1943 se dosavadní akademie přeměnila v Národní radu akademie (Consiglio nazionale delle Academie) [5] Za okupace akademie nekonala slavnostní shromáždění, ani nepřijímala nové členy. Předsedou byl v letech 1942 až 1945 Milan Vidmar.[3]

Po válce došlo ke změně názvu a řady Akademie musela opustit část jejich členů, Akademie jako taková však v tomto období rostla a rozšiřovala svou působnost. V roce 1948 bylo k názvu přidáno adjektivum slovinská a SAZU byla organizována podle sovětského vzoru. V průběhu let docházelo k organizačním změnám, v letech 1955 až 1958 byly vyčleněny samostatné ústavy: Ústav fyziky „Jožef Stefan“, Ústav chemie „Boris Kidrič“, Ústav elektroenergetiky a Ústav pro turbínové stroje. SAZU byla také indoktrinována marxisticko-leninským učením.[3]

Funkci předsedy SAZU od konce války zastávali literární historik France Kidrič (1945 – 1950), lingvista Fran Ramovš (1950 – 1952), Josip Vidmar (1952 – 1976) a odborník v oblasti forenzního lékařství Janez Milčinski (1976 – 1992).[3]

Současnost

Se změnou politických poměrů a s osamostatněním Slovinska stála Akademie před úkolem obstát ve srovnání s ostatními evropskými akademiemi. Předsedou akademie byl v letech 1992 až 2002 literární historik France Bernik. V roce 1994 byla přijata nová zákonná úprava, jež zakotvila nezávislost SAZU. V roce 1996 byli rehabilitováni tři zakládající členové Akademie, kteří byli vyloučeni po druhé světové válce, a byla jim navrácena jejich čestná práva.[3]

Orgány SAZU jsou skupščina, předsednictvo a předseda. Skupščina SAZU sestává ze všech řádných a mimořádných členů SAZU a na její činnosti se mohou podílet i čestní a dopisní členové SAZU. Skupščina se schází nejméně jednou za rok. Předsednictvo SAZU tvoří předseda, dva místopředsedové, hlavní tajemník, tajemníci tzv. tříd a tři členové SAZU, které volí skupščina SAZU v souladu se statutem SAZU. Předsednictvo je odpovědné skupščině. Neodkladné záležitosti zajišťuje výkonný výbor, jejž tvoří předseda, místopředseda a hlavní tajemník. Skupščina SAZU volí z řádných členů SAZU předsedu, místopředsedu a hlavního tajemníka. Volební období je tříleté s možností jednoho prodloužení. Funkce může být zastávána do sedmdesáti pěti let věku. Podrobnosti o volbě upravuje statut SAZU.[1]

V letech 2002 až 2008 byl předsedou biofyzik Boštjan Žekš,[3] současným předsedou SAZU je Jože Trontelj.[6]

Odkazy

Reference

  1. a b Zákon o  Slovinské akademii věd a umění [Zakon o Slovenski akademiji znanosti in umetnosti (1824) ] In Uradni list Republike Slovenije [online]. 1994. [cit. 2011–07–07]. Dostupné online. (slovinsky)
  2. HLADKÝ, Ladislav. Slovinsko: stručná historie států. Praha: Libri, 2010. 190 s. ISBN 978-80-7277-463-0. S. 36. 
  3. a b c d e f g h BERNIK, France. History of SASA [online]. C2007-09 [cit. 2011-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Ob 40 - letnici Slovenske akademije znanosti in umetnosti [online]. [1979] [cit. 2011-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. (slovinsky) 
  5. MMC RTV SLO. Danes praznuje soustanovitelj podjetja Apple. MMC RTV SLO [online]. 2009-08-11 [cit. 2011-07-08]. Dostupné online. ISSN 1581-372X. (slovinsky) 
  6. Dr. Trontelj prevzel vodenje SAZU. Dnevnik.si [online]. 2008-05-07 [cit. 2012-08-04]. Dostupné online. (slovinsky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

SAZU-Ljubljana.JPG

SAZU - SLOVENIAN ACADEMY OF SCIENCES AND ARTS, Ljubljana (main building).

Photo: Ziga 13:32, 26 April 2006 (UTC)