Sluštice

Sluštice
Sluštice, náves s kostelem svatého Jakuba Staršího
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Říčany
Obec s rozšířenou působností	Říčany (správní obvod)
Okres	Praha-východ
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°2′21″ s. š., 14°41′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	757 (2024)[1]
Rozloha	4,10 km²[2]
Katastrální území	Sluštice
Nadmořská výška	306 m n. m.
PSČ	250 84
Počet domů	235 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Sluštice 21 250 84 Sibřina obecslustice@obecslustice.cz
Starosta	Jaroslav Pavlíček
Oficiální web: www.obecslustice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Sluštice
Další údaje
Kód obce	538787
Kód části obce	150801
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sluštice (německy Sluschtitz) jsou obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Leží na potoce Výmola přibližně šest kilometrů severovýchodně od Říčan. Žije zde 757^[1] obyvatel (v roce 2006 jich bylo 345).

Název Sluštice znamená ves lidí služkovských, to jest sloužících.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1223. Tehdy ji vlastnil Mstidruh ze Sluštic, a již v té době v obci stál farní kostel a tvrz. Ve 14. a 15. století patřily Sluštice většinou pražským rodinám. Mezi majiteli byli Fridlin (Fridolin) Rost (rentu ve Slušticích vlastnil od roku 1332), jeho bratr Donat Rost (majitel Sluštic pravděpodobně v letech 1357–1366), Matěj od Věže (v roce 1380). Za Matěje od Věže však patronátní právo k místnímu kostelu vykonávali bratři Ondřej a Martin Stachové ze Starého Města pražského a v letech 1400 a 1405 pak bratři Mikuláš Ortlin (Ortlinovic) a Rudolf z Mülhausenu, kteří zdejší podíly v roce 1407 postoupili svému bratrovi (nebo možná synovi) Reinhardovi (jinak Rynardovi) z Mülhausenu. O něm se dochovalo více zmínek, např. roku 1414 ustanovil faráře v sousední obci Březí. Reinhard, který se už psal ze Sluštic, prodal v roce 1416 rentu na místní tvrzi, poplužním dvoru a zdejší vesnici pražskému měšťanovi Reinhardovi z Remeše.

V poděbradské době, někdy po roce 1460, získal Sluštice Jan Ledecký z Říčan, který poplužní dvůr s vesnicí Sluštice odprodal v roce 1473 dvěma pražským měšťanům – Křížkovi ze Starého Města a Jílkovi Rybovi, zvonaři z Nového Města. Potomkem jednoho z nich byla Anna, manželka Zikmunda Roha z Vlkanova. Od tohoto Roha se Sluštice v roce 1519 dostaly do držení Marty Pechancové z Bezděkova a byly spravovány ze Křenice a Královic. V 16. století místní neobývaná tvrz zanikla, její poloha je dnes neznámá. V roce 1563 byly zdejší dvůr a zároveň tvrz ve Zlaté odděleny a určeny Matyáši Pechancovi z Kralovic. Ten ovšem neměl děti, proto je v roce 1568 odkázal Mikulášovi Skalskému z Dubu († 1588) a jeho manželce Markétě z Frejskutu. Mikuláš měl čtyři syny, dva z nich, Heřman a Jan Jiřík, zdědili po roce 1597 Sluštice a obnovili sluštickou tvrz. V roce 1616 postoupil Heřman svůj zdejší podíl bratru Janu Jiříkovi a po jeho smrti připadl tento majetek Mikulášovi Skalskému z Dubu. Mikuláš Skalský z Dubu se přidal na stavovskou stranu, proto mu byly tvrz s poplužním dvorem a pivovarem ve Slušticích a vesnice Sluštice, Třebohostice a Zlatá za třicetileté války v roce 1623 zkonfiskovány a prodány Karlovi z Lichtenštejna, který je připojil ke škvoreckému panství.

Na zdi pražské Pinkasovy synagogy jsou uvedena dvě jména obětí šoa ze Sluštic, které zemřely v roce 1942.^[4]

Základní škola byla uzavřena v roce 1985, v předchozím roce tam byly dvě dvoutřídky. V budově školy byla natáčena část komedie Slavnosti sněženek (1983, režisér Jiří Menzel).^[5]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod^[8]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod^[8]
• 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod^[8]
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod^[9]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod^[10]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod^[11]
• 1949 Pražský kraj, okres Říčany^[12]
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ^[13]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. října 2022.^[14]

Ve vsi Sluštice (454 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[15] cihelna, galanterie, holič, 2 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, obchod s mlékem, mlýn, 2 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, pila, pohřební ústav, porodnictví, 3 rolníci, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Sluštice, trafika, truhlář, zahradník.

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/101 v úseku Říčany - Úvaly.

• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava – V obci se nachází dvě zastávky Pražské integrované dopravy "Sluštice,škola", kde zastavují linky 765 (Sibřina - Říčany, Wolkerova) a 329 (Praha, Sídliště Skalka - Škvorec, náměstí)

"Sluštice" na silnici II/101 , kde zastavují linky 686 (Úvaly,žel.st-Říčany,Wolkerova) a 765 (Sibřina-Říčany,Wolkerova)

• Kostel svatého Jakuba Staršího – barokní kostel postavený v letech 1746–1749 na místě původní stejnojmenného gotického kostela, který vyhořel roku 1716.
• Pomník padlých v první světové válce – vedle křižovatky pod hřištěm, oploceno. Na pomníku je státní znak a nápis: 1914–1918, Antonín Vágner, Josef Lážek, Václav Běhounek, Josef Běhounek, Jaroslav Novák, Jan Sadil, Frant. Kolínský, Antonín Hladík.^[16]

• 
  Silnice k návsi
• 
  Rybníky na západním okraji obce
• 
  Kostel sv. Jakuba

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sluštice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Sluštice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)