Slunce, seno, erotika
| Slunce, seno, erotika | |||
|---|---|---|---|
| Země původu |  Československo | ||
| Jazyk | čeština | ||
| Délka | 103 min | ||
| Žánr | filmová komedie | ||
| Scénář | Zdeněk Troška Petr Markov | ||
| Režie | Zdeněk Troška | ||
| Obsazení a filmový štáb | |||
| Hlavní role | Helena Růžičková Jiří Lábus Martin Dejdar Jaroslava Kretschmerová Oldřich Kaiser … více na Wikidatech | ||
| Kamera | Josef Hanuš | ||
| Střih | Eva Bobková | ||
| Výroba a distribuce | |||
| Premiéra | 1. dubna 1991 (Československo) | ||
| Předchozí a následující díl | |||
| |||
| Slunce, seno, erotika na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Slunce, seno, erotika je třetí díl české filmové komedie-trilogie z roku 1991 režiséra Zdeňka Trošky. Předchozí dvě komedie byly situovány do malé vesnice Hoštice, kde byly i natáčeny, tentokrát je děj situován i do Itálie.
Děj
Lidé z Hoštic jedou do Itálie na výměnný pobyt, po příjezdu se snaží zvelebit vesnici, a to i za cenu založení nudistické pláže. Vše se ale nečekaně zvrtne, když italská delegace dorazí dříve, než bylo v plánu.
Obsazení
| Jaroslava Kretschmerová | účetní JZD Eva Pilátová zvaná Evík |
| Petra Pyšová | servírka Miloslava Ratajová zvaná Miluna |
| Oldřich Kaiser | italský šéfmechanik Vincenzo Benedetti |
| Martin Dejdar | italský živočichář Bernardo |
| Helena Růžičková | ošetřovatelka Mařenka Škopková |
| Stanislav Tříska | Vladimír Škopek, Mařenčin muž |
| Veronika Kánská | Blažena Konopníková, dcera Škopkových |
| Broněk Černý | instalatér Venca Konopník, Blaženin muž |
| Valerie Kaplanová | babička Škopkových, Mařenčina matka |
| Martin Šotola | Jirka, syn Škopkových |
| Marie Pilátová | ošetřovatelka Vlasta Konopníková zvaná Konopnice |
| Václav Troška | Konopník, Vlastin muž |
| Luděk Kopřiva | farář Otík |
| Vlastimila Vlková | farářova hospodyně Cecilka |
| Marie Švecová | drbna Mařenka Kelišová zvaná Keliška |
| Jiří Růžička | tlustý Josef |
| Miroslav Zounar | předseda JZD Josef Rádl |
| Jiřina Jelenská | Rádlová, předsedova žena |
| Josef Stárek | doktor MUDr. Kája Kroupa |
| Pavel Vondruška | starosta Mošna |
| Jiří Lábus | živočichář Béďa |
| Kateřina Lojdová | Ing. Gábina, rozená Tejfarová, Béďova žena |
| Jiřina Jirásková | řídící Václavka Hubičková zvaná Vendy |
| Jaroslava Hanušová | profesorka Jaruška, sestra Hubičkové |
Dále hrají: Vlastimil Dejdar (Presidente Zolli), Venuše Humheyová (Zolliova žena), Anna Pourová, Miluška Vondráčková, Julie Archmannová, Olga Schmidtová a Božena Štěpánková (místní drbny), Jana Šedová (italská matka Maria), Rudolf Kubík (italský ošetřovatel Antonio, Mariin syn), Pavel Kurýl (italský ošetřovatel Carlo, Mariin syn), Tomáš Vácha (italský ošetřovatel Giuseppe, Mariin syn), Vladimír T. Gottwald (architekt Svinutý), Hana Večeřová (teta Růža), Miloslava Ratajová (sousedka Vachoutová), Jaroslav Kubeš (soused Vachout), Karel Charvát (italský restauratér Giancarlo), Soňa Svobodová (pokojská v italském hotelu / italská číšnice), Rudi Hermann (prodavač v Mnichově), Zdeněk Kalaš, Filip Kronberger, Radim Novák a Patrik Fencl (italští číšníci), Jiří Janda (hospodský Jaroušek), Magdalena Pivoňková (pošťačka), Gabriela Galetková, Kamila Roubalová a I. Vondrášková (hostesky), Pavel Troška (soused u řeky), Z. Trošková (sousedka u řeky), Michal Kubeš (chlapec u řeky), Růžena Trošková (sousedka na schůzi), B. Borávek, Z. Patera, J. Pilát, P. Rataj a obyvatelé obce Hoštice u Volyně
Odkazy
Literatura
- Monografie
- KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film VI. 1981–1993. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 2010. 699 s. ISBN 978-80-7004-141-3.
- BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6.
- Články v periodikách
- TROŠKA, Zdeněk. Slunce, seno, erotika. Cinema. Praha: Cinema GmbH Praha, červen 1991, roč. 1, čís. 6, s. 36–38. ISSN 1210-132X.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“