Sluneční hodiny (Prachatice)

Sluneční hodiny (Prachatice)
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Základní údaje
Autor	Zdeněk Šimek (1927–1970)
Rok vzniku	1970
Popis
Materiál	mramor
Umístění
Umístění	Prachatice, Malé náměstí
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°0′49,19″ s. š., 14°0′1,01″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sluneční hodiny v Prachaticích v Jihočeském kraji, jsou monumentální geometrickou plastikou od sochaře Zdeňka Šimka z let 1969–1970.^[1] Nachází se u Malého náměstí, na začátku Zahradní ulice, pod Dolní bránou. Stojí v nadmořské výšce 556 m n. m.^[2]

Sochař Zdeněk Šimek (1927–1970) se amatérsky zabýval astronomií a při práci na prachatických slunečních hodinách se inspiroval velkolepou astronomickou observatoří Samrat Yantra z roku 1728 v indickém městě Jaipur. Zdeněk Šimek na slunečních hodinách pracoval v letech 1969–1970. Při jejich tvorbě spolupracoval s odborníkem na astronomii a stavbu slunečních hodin Pavlem Příhodou z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, který provedl přesné rozkreslení, okótování, výpočty a vynesení linií. K realizaci na místě došlo až po smrti autora.^[1] Město Prachatice hodiny převzalo do svého majetku 6. prosince 1971.^[3]

V roce 2001 byla provedena oprava hodin, která spočívala v opravě ukazatele a celkovém očištění hodin, dále byl proveden hydrofobní nátěr a bylo obnoveno zlacení rysek a čísel.

Město Prachatice připravuje úpravy prostoru Malého náměstí. V roce 2015 nechalo zpracovat urbanisticko-architektonickou studii, která navrhuje řešení subprostoru u slunečních hodin, čímž by mělo dojít ke zvýraznění jejich pozice.^[4]

Sluneční hodiny v Prachaticích jsou originální plastikou z mramoru. Bloky číselníku jsou vytvořeny ze zbuzanského mramoru a ukazatel je z vračanského vápence. Rysky pro hodiny od šesté do jedenácté dopolední jsou uvedeny na jednom společném sloupu a odpolední hodiny od dvanácté do osmnácté jsou na samostatných sloupcích. Na sloupcích jsou i zvířetníkové křivky.^[5]

Prachatické sluneční hodiny patřily dlouhá léta k největším v Československu, pak Česku, některá média je udávala jako největší ve střední Evropě, ale v roce 2003 je svými rozměry předčily sluneční hodiny v Třešti^{[6] [7]} a v roce 2018 v Bezvěrově.^{[8] [9]}

• 

  (c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
  Pohled na centrum od V, sluneční hodiny jsou vlevo
• 

  (c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
  Pohled od J
• 

  (c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
  Pohled od JV
• 

  (c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
  Detail; levá část
• 

  (c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
  Detail; pravá část

• Sluneční hodiny

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sluneční hodiny na Wikimedia Commons