Sluneční terminátor
Sluneční terminátor je rozhraní mezi Sluncem osvětlenou a neosvětlenou částí planety nebo měsíce sluneční soustavy. Pokud je uvažován tvar planet jako ideálně kulový, pak terminátor přibližně odpovídá hlavní kružnici. U těles bez atmosféry je terminátor obvykle lépe patrný. Vliv na průběh terminátoru má také reliéf daného tělesa. Díky rotaci těles kolem vlastních os, kolem Slunce a vychýlení elipsy drah mění terminátor svou polohu.
Terminátor, Měsíc a Země
Terminátor rozděluje kotouč Měsíce na dvě poloviny při pohledu ze Země kolem první a poslední čtvrti. Měsíční povrch posetý krátery vrhá v oblasti terminátoru stíny (sluneční osvětlení přichází z šikmého úhlu).[1]
Při pozemské rovnodennosti protíná terminátor oba zemské póly, v období slunovratů se dotýká polárních kruhů. Terminátor lze podle postupu osvětlené, respektive neosvětlené strany, rozdělit na západní terminátor a východní terminátor.
Odkazy
Reference
- ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Povrch Měsíce, str. 13–14, ISBN 80-85277-10-7
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu sluneční terminátor na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
No sudden, sharp boundary marks the passage of day into night in this gorgeous view of ocean and clouds over our fair planet Earth. Instead, the shadow line or terminator is diffuse and shows the gradual transition to darkness we experience as twilight. With the Sun illuminating the scene from the right, the cloud tops reflect gently reddened sunlight filtered through the dusty troposphere, the lowest layer of the planet's nurturing atmosphere. A clear high altitude layer, visible along the dayside's upper edge, scatters blue sunlight and fades into the blackness of space. This picture actually is a single digital photograph taken in June of 2001 from the International Space Station orbiting at an altitude of 211 nautical miles.
MESSENGER image - First look at side of Mercury not seen by Mariner 10