Sluneční vítr

Sluneční vítr - abstrakce

Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce. Má obvykle rychlost asi 450 km/s (1,5 ‰ rychlosti světla). Pochází-li z jiných hvězd než z našeho Slunce, je nazýván hvězdný vítr.

Zdrojem slunečního větru je sluneční korona. Její teplota je tak vysoká, že zdejší částice mají vysokou energii a sluneční gravitace je zde nedokáže udržet. Dodnes však není objasněn mechanismus, jak mohou být částice slunečního větru urychlovány na tak vysokou rychlost.

Složení slunečního větru

Sluneční vítr obsahuje:

Vliv na Zemi

Intenzita slunečního větru se zvyšuje po velkých slunečních erupcích. Sluneční vítr interaguje s magnetickými poli planet a komet. Způsobuje ionizaci zemské atmosféry, která se projevuje výskytem polární záře, poruchou příjmu na krátkých rádiových vlnách (Dellingerův efekt) či kolísáním a výpadky v elektrické síti.

Planeta Země je před slunečním větrem částečně chráněna svým magnetickým polem (popis viz obrázek). Pomocí detektoru částic na sondě NASA Polar bylo rovněž dokázáno, že sluneční vítr je zodpovědný za únik plynů ze zemské atmosféry, zejména kyslíku.

Sluneční vítr v magnetosféře

Využití pro kosmické cestování

Sluneční vítr nehraje v podstatě žádnou roli pro připravované sluneční plachetnice, protože jeho tlak je velmi malý oproti tlaku slunečního záření (asi 10 000krát menší).

Výzkumné družice

Zkoumání slunečního větru bylo prováděno v rámci obsáhlejšího vědeckého programu na družicích HEOS (ESRO) a celou řadou družic USA Explorer. Výzkum probíhal i v rámci programu Apollo na Měsíci.

Seznam družic monitorujících sluneční aktivitu

Aktivní družice

Neaktivní družice

  • Ulysses – od 6. října 1990 do 30. června 2009
  • Genesis – 8. srpna 2001 do 8. září 2004
  • TRACE (Transition Region and Coronal Explorer) – od 2. dubna 1998 do 21. června 2010[1]

Odkazy

Reference

  1. Martin Tůma, Hlídací psi[nedostupný zdroj], 14. 7. 2010, VTM Science (archivováno)

Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Solar System Template Final.png
Major Solar System objects. Sizes of planets and Sun are roughly to scale, but distances are not. This is not a diagram of all known moons – small gas giants' moons and Pluto's S/2011 P 1 moon are not shown.
Magnetosphere rendition.jpg
Artist's rendition of Earth's magnetosphere.
Solar Wind and Earth's magnetic field.png
Autor: Alec Baravik, Licence: CC0
Slnečný vietor, Magnetické pole Zeme