Slunovrat

Období slunovratu

Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu) a nejmenší (v případě zimního) deklinaci. Letní slunovrat nastává na severní polokouli obvykle okolo 21. června a zimní 21. prosince, přičemž jejich přesný čas se může mírně měnit.

Charakteristiky

Slunovraty mají vztah k náklonu zemské osy od roviny oběhu Země okolo Slunce, nikoli se vzdáleností Země od Slunce, jak se často věří (srovnej s aféliem a perihéliem).

Jiné definice slunovratu:

  • jsou to okamžiky, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího nebo nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy, tzv. obratníků Raka (sever) nebo Kozoroha (jih)
  • nastávají, když den je nejdelší nebo nejkratší (platí pro zeměpisnou šířku, kde se nachází Česko, neplatí třeba pro póly nebo území mezi obratníky)
  • nastávají ve dnech, kdy Slunce vystoupí v poledne nejvýše resp. nejníže (neplatí pro území mezi obratníky)
  • nastávají ve dnech, kdy je úhel střed Sluncestřed Zeměgeografický (severní či jižní) pól největší

Data letního a zimního slunovratu jsou pro severní a jižní polokouli opačná. Čistě teoreticky, dobu trvání mezi slunovraty ovlivňuje i precese zemské osy, ale tento vliv je vzhledem k tomu, jak je pomalý, prakticky zanedbatelný.

Slunovraty spolu s rovnodenností rozdělují rok na tzv. čtyři roční období, z nichž každé trvá přibližně 91 dní.[1]

Oslavy slunovratů

Slunovraty jsou předmětem oslav po celém světě, nezávisle na kulturách v té které oblasti, mající kořeny v dávné minulosti. Důvodem oslav zimního slunovratu bylo vítání delšího dne (delší doby během dne, po kterou svítí Slunce), ústup zimy a sněhu a příchod tepla, lepších podmínek pro růst zemědělských plodin potažmo více úrody a jídla. Různé kultury si tyto cykly vysvětlovaly jako přízeň bohů [zdroj?] a odpovídajícím způsobem je oslavovaly.

Ve Finsku se v den letního slunovratu slaví od roku 1934 den vlajky.[2]

Popis slunovratů

Letní slunovrat

  • na jižní polokouli je zimní slunovrat
  • Nastává obvykle 20. či 21. června.
  • Vzácně může být i 22. června (poslední výskyt roku 1975, příští výskyt 2203) nebo 19. června (příští výskyt 2487, naposledy roku 775, ale to bylo dle Juliánského kalendáře, v Gregoriánském tato skutečnost nenastala)
  • Na rovníku Slunce vychází asi 24° severně (nalevo) od východu. Potom jde po severní obloze, kde v poledne dosáhne maximální výšky 66°33' a zapadne 24° severně (napravo) od západu.
  • Na obratníku Raka Slunce vychází asi 26° severně (nalevo) od východu. Během dne dosáhne zenitu. Večer zapadá asi 26° severně (napravo) od západu.
  • Na obratníku Kozoroha Slunce vychází asi 26° severně (nalevo) od východu. Ve dne přechází přes severní oblohu, kde v poledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° severně (napravo) od západu.
  • Na severním polárním kruhu se geometrický střed Slunce o půlnoci dotkne ideálního horizontu (shora), v důsledku atmosférické refrakce je však obraz Slunce výše.
  • Na jižním polárním kruhu se geometrický střed Slunce v poledne dotkne ideálního horizontu (zdola), v důsledku atmosférické refrakce však východ Slunce nastává asi hodinu před polednem.[3]
  • Na severním pólu je Slunce po celý den ve výšce +23°27' (nad horizontem) – probíhá polární den.
  • Na jižním pólu je Slunce po celý den ve výšce −23°27' (pod horizontem) – probíhá polární noc.

Zimní slunovrat

  • na jižní polokouli je letní slunovrat
  • Nastává obvykle 21. či 22. prosince.
  • Vzácně může být i 20. prosince (poslední výskyt roku 1697, příští výskyt 2080) nebo 23. prosince (poslední výskyt roku 1903, příští výskyt 2303).[4]
  • Na rovníku Slunce vychází asi 24° jižně (napravo) od východu. Potom jde po jižní obloze, kde v poledne dosáhne maximální výšky 66°33' a zapadne 24° jižně (nalevo) od západu.
  • Na obratníku Raka Slunce vychází asi 26° jižně (napravo) od východu. Ve dne přechází přes jižní oblohu, kde v poledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° jižně (nalevo) od západu.
  • Na obratníku Kozoroha Slunce vychází asi 26° jižně (napravo) od východu. Během dne dosáhne zenitu. Večer zapadá asi 26° jižně (nalevo) od západu.
  • Na severním polárním kruhu se geometrický střed Slunce v poledne dotkne ideálního horizontu (zdola), v důsledku atmosférické refrakce však východ Slunce nastává asi hodinu před polednem.[3]
  • Na jižním polárním kruhu se geometrický střed Slunce o půlnoci dotkne ideálního horizontu (shora), v důsledku atmosférické refrakce je však obraz Slunce výše.
  • Na severním pólu je Slunce po celý den ve výšce −23°27' (pod horizontem) – probíhá polární noc.
  • Na jižním pólu je Slunce po celý den ve výšce +23°27' (nad horizontem) – probíhá polární den.

Data slunovratů podle roku

Slunovraty dle data a hodiny světového času[5] [6]
RokLetníZimní
201021. června, 11:28 UT21. prosince, 23:38 UT
201121. června, 17:16 UT22. prosince, 05:30 UT
201220. června, 23:09 UT21. prosince, 11:12 UT
201321. června, 05:04 UT21. prosince, 17:11 UT
201421. června, 10:51 UT21. prosince, 23:03 UT
201521. června, 16:38 UT22. prosince, 04:48 UT
201620. června, 22:34 UT21. prosince, 10:44 UT
201721. června, 04:24 UT21. prosince, 16:28 UT
201821. června, 10:07 UT21. prosince, 22:23 UT
201921. června, 15:54 UT22. prosince, 04:19 UT
202020. června, 21:44 UT21. prosince, 10:02 UT
202121. června, 03:32 UT21. prosince, 15:59 UT
202221. června, 09:14 UT21. prosince, 21:48 UT
202321. června, 14:58 UT22. prosince, 03:27 UT
202420. června, 20:51 UT21. prosince, 09:20 UT
202521. června, 02:42 UT21. prosince, 15:03 UT
202621. června, 08:24 UT21. prosince, 20:50 UT
202721. června, 14:11 UT22. prosince, 02:42 UT
202820. června, 20:02 UT21. prosince, 08:20 UT
202921. června, 01:48 UT21. prosince, 14:14 UT
203021. června, 07:31 UT21. prosince, 20:09 UT

Odkazy

Reference

  1. HEATH, Robin. Slunce, Měsíc a Země. 1. vyd. Praha: Dokořán s.r.o., 2015. 58 s. ISBN 978-80-7363-690-6. S. 8. 
  2. http://vexilologie.cz/vexilolo/noxx.php?n=55 Zpravodaj Vexilolog č. 55, březen 2015
  3. a b https://www.heavens-above.com/sun.aspx?lat=66.5637&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=UCT
  4. Začátky ročních dob od roku 1000 př. n. l. až do roku 2999 n. l.
  5. Earth's Seasons - Equinoxes, Solstices, Perihelion, and Aphelion. Astronomical Applications Department of the U.S. Naval Observatory [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  6. Začátky ročních dob od roku 1000 př.n.l. až do roku 2999 n.l. [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Obdobi.jpg
Autor: Ondřej Bršťák, Licence: CC BY-SA 3.0
Střídání ročních období