Slupský potok
Slupský potok | |
---|---|
Potok v Záříčí u Mladé Vožice | |
Základní informace | |
Délka toku | 15,5 km |
Plocha povodí | 60,3 km² |
Průměrný průtok | 0,35 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-09-03-037 |
Pramen | |
jihozápadně od Neustupova 49°36′31,3″ s. š., 14°40′1,3″ v. d. okolo 660 m n. m. | |
Ústí | |
do Vlašimské Blanice u Šebířova 49°33′51″ s. š., 14°49′40,1″ v. d. 402 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Středočeský kraj, Jihočeský kraj) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava, Vlašimská Blanice | |
Povodí Slupského potoka | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Slupský potok je levostranný přítok Vlašimské Blanice, který protéká na území okresů Benešov a Tábor. Délka jeho toku činí 15,5 km.[1][pozn 1][pozn 2] Plocha povodí dle ČHMÚ měří 60,3 km².[2]
Průběh toku
Potok pramení zhruba 2 km jihozápadně od Neustupova v nadmořské výšce okolo 660 m. Teče převážně jihovýchodním směrem. Na horním a středním toku napájí řadu menších a několik větších rybníků nesoucích jména Překážka, Pilský rybník, Cihelský rybník, Vitanovický rybník a Slupský rybník. Ústí do Vlašimské Blanice u Šebířova na jejím 47,6 říčním kilometru[1] v nadmořské výšce 402 m.
Větší přítoky
- Podnebolický potok (hčp 1-09-03-038) je pravostranný a celkově největší přítok Slupského potoka. Potok vytéká z rybníka Záhoří, který se rozprostírá ve východní části Záhoří u Miličína v nadmořské výšce okolo 540 m. Na horním toku směřuje převážně na severovýchod. Po prvních několika stech metrech přijímá zleva první větší přítok. Jedná se o bezejmenný potok odvodňující oblast východně od Miličína. Mezi pátým a šestým říčním kilometrem severozápadně od Malovic břibírá zleva nejprve Uhádaný potok a po dalším krátkém úseku Babí potok. Odtud pokračuje dále na severovýchod. Mezi třetím a čtvrtým říčním kilometrem zadržuje jeho vody Novomlýnský rybník, pod jehož hrází přitéká zleva potok Frejdovka. Jižně od Jiřetic se Podnebolický potok postupně stáčí na jihovýchod k Zahrádce, severně od níž podtéká silnici II/124. Dále pokračuje více než jeden kilometr na východ ke svému ústí. Do Slupského potoka se vlévá na 7,3 říčním kilometru[3] u Vitanovic v nadmořské výšce okolo 440 m. Délka toku činí 7,4 km.[3] Plocha povodí měří 22,2 km².[2]
- Leština (hčp 1-09-03-040) je pravostranný přítok pramenící západně od Leštiny v nadmořské výšce okolo 500 m. Po celé své délce teče východním směrem. Na horním toku protéká Leštinou, kde přijímá zprava bezejmenný přítok odvodňující jižní část lesa rozprostírajícího se mezi Kahlovicemi, Malovicemi a Leštinou. Na dolním toku severně od Slapska je vedena přes údolí potoka silnice II/124. Do Slupského potoka se vlévá jižně od osady Slupy (Slapsko) na 5,1 říčním kilometru[4] v nadmořské výšce okolo 430 m. Délka toku činí 3,5 km.[4] Plocha povodí měří 6,5 km².[2]
Rybníky
Vodní nádrže v povodí Slupského potoka podle rozlohy:[5]
název vodní nádrže | vodní tok | rozloha (ha) | celkový objem (tis. m³) | retenční objem (tis. m³) | |
---|---|---|---|---|---|
Slupský rybník | Slupský potok | 4,3 | 50,0 | 21,0 | |
Cihelský rybník | Slupský potok | 4,2 | 50,0 | 21,0 | |
Překážka | Slupský potok | 3,9 | 34,0 | 17,0 | |
Nový rybník | bezejmenný potok | 3,1 | 32,0 | 10,0 | |
Pilský rybník | Slupský potok | 2,9 | 36,0 | 15,5 | |
Vitanovický rybník | Slupský potok | 2,7 | 20,0 | 17,0 | |
Novomlýnský rybník | Podnebolický potok | 2,3 | 24,0 | 12,0 | |
Vosí rybník | bezejmenný potok | 1,3 | 20,0 | 10,0 | |
Záhoří | Podnebolický potok | 1,2 | 15,0 | 7,5 |
Vodní režim
Průměrný průtok u ústí činí 0,35 m³/s.[6][pozn 3]
M-denní průtoky u ústí:[6]
M [dní] | Q30 | Q60 | Q90 | Q120 | Q150 | Q180 | Q210 | Q240 | Q270 | Q300 | Q330 | Q355 | Q364 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 0,80 | 0,56 | 0,43 | 0,35 | 0,29 | 0,24 | 0,20 | 0,17 | 0,14 | 0,11 | 0,08 | 0,05 | 0,03 |
Využití
Malá vodní elektrárna
U Vitanovic je od roku 2007 v budově mlýna pod Vitanovickým rybníkem v provozu MVE s Kaplanovou spirální turbínou, jejíž celkový instalovaný výkon činí 7,5 kW.[7]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 462) [online]. [cit. 2012-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 463) [online]. [cit. 2015-09-07]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 465, ID vodního toku 127600000100) [online]. [cit. 2015-09-07]. Dostupné online.
- ↑ Povodí Vltavy – Seznam vodních nádrží [online]. [cit. 2015-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ a b VD A6 Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2010-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie [online]. [cit. 2010-12-27]. Dostupné online.
Literatura
- Vladimír Vlček, Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. (str. 248)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Slupský potok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Slupský potok v Záříčí u Mladé Vožice. Okres Tábor, Česká republika.
Říční síť Vlašimské Blanice - Slupský potok