Smíšený jazyk

Smíšený jazyk je jazyk, který mísí prvky dvou nebo více jazyků.[1] Tyto jazyky vznikají v oblastech, kde se mluví více jazyky, nebo vznikají jako jazyky obchodníků. Někdy mohou tyto jazyky zkreolizovat, jako u jazyka wutun, který vznikl smísením čínštiny a bonanu.[2] Někdy mohou smíšené jazyky vycházet ze stejných jazyků, ale lišit se od sebe. Takto tomu došlo u jazyků suržyk a balačka[3][4], oba tyto jazyky vznikly smísením ruštiny a ukrajinštiny, přesto se od sebe velmi liší. Většinou smíšené jazyky vzniknou smíšením dvou jazyků, někdy to však může být i více, jako u jazyka qoqmončaq, který vznikl smísením tří jazyků, kazaštiny, mongolštiny a evenštiny. U některých jazyků nelze určit, zda to jsou smíšené jazyky nebo pidžiny, jedním z takových jazyků je broome pearling lugger pidgin.

Příklady smíšených jazyků

Odkazy

Související články

Reference

  1. zmiešaný jazyk – STD. terminologickyportal.sk [online]. [cit. 2017-12-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Wutunhua. Ethnologue. Dostupné online [cit. 2017-12-08]. 
  3. Zdroj: http://kiis.com.ua/materials/articles_HVE/16_linguaethnical.pdf
  4. MINAHAN, James. One Europe, Many Nations: A Historical Dictionary of European National Groups. [s.l.]: Greenwood Publishing Group 808 s. Dostupné online. ISBN 9780313309847. (anglicky) 
  5. SÁNCHEZ, Natasha R. Silva, Felipe. El ‘portuñol’ de la frontera de Uruguay y Brasil busca romper su exclusión. EL PAÍS. 2015-07-24. Dostupné online [cit. 2017-12-08]. (španělsky) 
  6. Zdroj:https://is.muni.cz/th/179884/ff_b_b1/RUSSENORSK_jako_dvouzdrojovy_pidzin_jazyk.pdf
  7. Г. А. Цыхун. ПРА ЗАХОДНЕПАЛЕСКУЮ ЛІТАРАТУРНУЮ МІКРАМОВУ (ПРАЕКТ М. ШЕЛЯГОВІЧА) | Мовазнаўства. mowaznaustwa.ru [online]. [cit. 2017-12-08]. Dostupné online. 
  8. KOTOWSKI, Elke-Vera. Das Kulturerbe deutschsprachiger Juden: Eine Spurensuche in den Ursprungs-, Transit- und Emigrationsländern. [s.l.]: Walter de Gruyter GmbH & Co KG 824 s. Dostupné online. ISBN 9783110305791. (německy) Google-Books-ID: eSl1BgAAQBAJ. 
  9. Cappadocian Greek. Ethnologue. Dostupné online [cit. 2017-12-08]. 
  10. Zdroj: http://www.staff.uni-mainz.de/lustig/guarani/art/jopara.pdf