Smíchovská vodárna
| Smíchovská vodárna | |
|---|---|
 bývalá vodárna | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1871 |
| Přestavba | 1886, 1896 |
| Poloha | |
| Adresa | Hořejší nábřeží 368/2, Praha 5 - Smíchov,  Česko |
| Souřadnice | 50°4′0,46″ s. š., 14°24′39,4″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smíchovská vodárna je bývalá vodárna v Praze na Smíchově v ulici Hořejší nábřeží severně pod Vyšehradským železničním mostem.[1]
Historie
S rozvojem průmyslu na Smíchově v 19. století vzrostla spotřeba vody. Proto v roce 1871 spustilo město provoz nové vodárny postavené u dokončeného železničního mostu.[1] Nefiltrovaná vltavská voda byla čerpaná ze zděné stoky dlouhé 53 metrů. Do ní ústilo 35 metrů dlouhé potrubí o průměru 500 mm, které přivádělo vodu přímo z řeky; čerpání vody zajišťovala nepřetržitě dvě parní čerpadla. Dvě nová čerpadla přistavěná v roce 1872 podle návrhu Romualda Božka dodávala vodu do nového vodojemu na Skalce.[1]
Původní čerpadla vodárny prošla roku 1886 rekonstrukcí a téhož roku přibyly další dva čerpací stroje od Ringhofferových závodů. Dodávka vody se zvýšila až na 12 000 m³, a to nejen do původního vodojemu na Skalce, ale také do dvou nových vodojemů na Václavce a na Malvazinkách, postavených v letech 1903–1904. V roce 1896 se po další modernizaci zvýšila kvalita vody díky nově instalované jednoduché pískové filtraci.[1]
Po spuštění nové Káranské vodárny, která začala na Smíchov dodávat pitnou vodu, byl roku 1913 provoz smíchovské vodárny dočasně ukončen. V roce 1918 došlo k opětovnému spuštění, protože káranská voda byla příliš tvrdá a průmyslové podniky si vymohly měkčí vodu vltavskou. Definitivně ukončen byl v roce 1927.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- AUGUSTA, Pavel, ed. Praha a Vltava: řeky, potoky a vodní nádrže Velké Prahy. Vyd. 1. Praha: Milpo media ve spolupráci s Vyd. a nakl. MILPO, 2005. 207 s. Knihy o Praze. ISBN 80-903481-2-2. Kapitola Voda a pražané, Voda pitná a užitková [Jaroslav Jásek], s. 81.
- BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 08 Smíchov, Košíře; 202 Vodojem a čerpací stanice Václavka, s. 162
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Smíchovská vodárna, Praha na Wikimedia Commons - Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 15. Vydáno 06/1911. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Smíchov, Hořejší nábřeží, prodejna CIPA.