Smenchkare
Ancheprure Smenchkare | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nefernefruaton | ||||||||||||||
Pečeť z období spoluvlády s Achnatonem[1] | ||||||||||||||
Doba vlády | ~1336–1334 př.Kr.[2][p 1] | |||||||||||||
Rodné jméno | Semench-ka-Re-djeser-cheperu | |||||||||||||
Trůnní jméno | Anch-cheperu-Re | |||||||||||||
Manželky | (nejstarší dcera Achnatona) | |||||||||||||
Otec | Amenhotep III. ? | |||||||||||||
Matka | ? | |||||||||||||
Úmrtí | El Amarna | |||||||||||||
Hrobka | KV55 ? | |||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Smenchkare byl egyptský panovník řazený k 18. dynastii, i když to bylo v problematickém období konce vlády Achnatona a nástupu legitimního nástupce Tutanchámona. Jeho doba vlády zahrnuje dvě období, v prvním, ve kterém byl Achnatonovým spoluvládcem, zhruba od 13. roku jeho vlády (~1340 př.Kr.), druhém po smrti Achnatona, (~1336–1334 př.Kr.), kdy legitimní nástupce Tutanchámon byl ještě příliš mlád a jeho zájmy hájila jeho matka Kija.
Původ
Informace o původu Smenchkareho jsou příliš mlhavé a ne dosud dostatečně podložené archeologickými indiciemi. Nesporné však je, že pocházel z okruhu rodiny Amenhotepa III. Rovněž je nesporné, že spoluvládcem Achnatona se stal někdy kolem 13. roku jeho vlády. Musel být prominentní osobou a zřejmě i důsledkem volby vládnoucího Achnatona. Nabízí se jeho vztah jako nevlastního bratra některé z manželek Amenhotepa III., kde vedle královské manželky Teje žily i dcery mitannských králů: Giluchipa dcera Šuttarna II., Teduchipa dcera krále Tušratty,[3]případně i syn nejstarší dcery Amehotepa III. Sitamun[4] (incestní vztahy byly v té době dost časté). Některé teorie spojují osobu Smenchkareho s Achnatonovou nejstarší dcerou Meritaton, která dle těchto teorií vládla jako muž pod jménem Ancheprure Smenchkare. Po smrti Achnatona se ujal asi na dva roky vlády nad Egyptem. Diskuse o jeho personifikaci potvrzují archeologické indicie o existenci mužské osoby s věrohodně doloženými vztahy ke královské rodině:
Jsou to:
- váza z hrobu Tutanchamona i s jménem Smenchkareho,
- v roce 1922 Howardem Carterem nalezená hrobka Tutanchamona, kde se ve výbavě našly zlomky skříně se jmény Achnatona a společně i krále Ancheprure a královny Merietate, jeho manželky;[5][6]
- na nalezených zlomcích z Amarny a vedlejšího paláce Gurob[p 2][7] šest kartuší s trůnním jménem Ancheprure a dvě další s epitetem Nefercheprure, tři s epitetem Meri-Waenre, dvě nesoucí jméno Smenchkare a další s epitetem Džoser-Chepru nalezené při vykopávkách v korunním paláci.[8]
- hliněná pečeť (v záhlaví) je shodná s kartuší (pečetidlem) č. 92 zobrazených artefaktů;
- ve hrobce Merire TA2 je zobrazena scéna ze slavnosti Durbar s (poškozeným) nápisem „Faraon Ancheprure Smenchkare a jeho Velká královská manželka Meritaton“.
Vláda
Legitimita přechodné vlády Smenchkareho se odvozovala od jeho manželky, nejstarší dcery Achnatona Nefertiti Meritaton. Té bylo v době sňatku jen asi 13 let. Smenchkare ke svému jménu připojil jméno královny matky Nefernefruaton.[9][4] Po dvou letech této vlády Smenchkare náhle zemřel (~1334 př. Kr.). Přímé nástupnictví Tutanchamona na trůn bylo předmětem intrik v okolí jeho rodiny[p 3][10].
Hrobka
Smenchkare, který pocházel z Théb si zde nechal stavět hrobku v Bibal El-Moluk, uvádí se KV55, ale zde se při jejím otevření (E. Ayerton – 1907, britský egyptolog) nacházel sarkofág určený pro královnu Teje ale mumie v ní nalezená byla mužského pohlaví, dříve přisouzená Achnatonovi. Případné otázky nejsou dosud uspokojivě zodpovězeny. Smenchkare si také nechal stavět hrobku i v Tell EL-Amarně, ta však nebyla dokončena a jeho pravé pohřební místo nebylo určeno.[9]
Zdravotní podmínky v El Amarně
Achnaton zemřel ve věku ~30 let, Smenchkare po dvou letech samostatné vlády, přitom lze předpokládat, že byl věkovým vrstevníkem Achnatona. V obou případech se důvody jejich asi náhlého úmrtí v původních odkazech nevyskytují. Následně je možné k nim přiřadit i předčasné úmrtí Tutanchamona ve věku ~19 let.
Komplexní archeologické expedice zkoumající profil tehdejší populace v El Amarně, podložené rozsáhlejšími antropologickými analýzami hrobových nálezů v celém profilu amarnské lokality, poskytly detailnější pohled na spektrum identifikovaných chorob a pravděpodobných příčiny jejich úmrtí v době trvání sídelního města Achetatonu. Průměrný věk v tomto období se pohyboval v rozmezí 20–40 let s výraznou četností v dětském a juvenilním věku a diferenciací společenského sociálního postavení. Chudší část populace trpěla častěji hladem, z toho pak odvozenou Sideropenickou anémií (nedostatek železa ve stravě) a náchylností k infekčním chorobám. Uvádí se epidemie černého moru[5]. Malarické horečky, parazitické ataky bilharziemi obvyklé v nilském řečišti, vývojové kostní vady včetně dentálních komplikací. Byly to také pravé neštovice (Variola vera), amébóza, tyfus a další v orientě dosud se vyskytující patogeny, které souvisejí s nedostatečnými hygienickými systémy. [11][12]
Úmrtnost/dožívání[13] | Starý Egypt | Egypt 1998 |
---|---|---|
Dětská úmrtnost do 1 roku | 30% | 4% |
Dětská úmrtnost od 1 do 5 roků | 20% | 5,1% |
Dospělí dožívání-chudá vrstva | 20–30 r. | ~65 |
Dospělí dožívání-bohatá vrstva | 30–40 r. | ~65 |
Roční růst populace | >0,1% | 2,2% |
Epilog
Smenchkare žil a krátce vládl ve stadiu krize egyptské společnosti v závěru 18. dynastie, ovlivněné řadou vnitřních i vnějších vlivů, které podlomily stabilitu vlád po dlouhodobé a úspěšné vládě Amenhotepa III. Značně k tomu přispěly v té době špatné zdravotní podmínky, které byly příčinou stagnace rozvoje populace a nestability vládnoucích struktur. Z vnějších podmínek to byl vzrůstající vliv Novochetitské říše a citelné ztráty vlivu Egypta v syrsko-palestinské oblasti.[14]
Související články
Poznámky
- ↑ Celková doba včetně spoluvlády s Achnatonem od jeho ~13 doby vlády je ~1340 - 1333
- ↑ Palác privilegovaných žen „harém“ nezávislý na královském paláci
- ↑ Interpretace tohoto období a nedostatek průkazných archeologických nálezů v průběhu expedicí v ruinách Amarny jsou dosud zdrojem četných diskusí a spekulativních závěrů.
Reference
- ↑ PETRIE, Flinders. Tell El Amarna [online]. Westminster: Aris&Phillips, 1894. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ Amenhotep III &His Wives [online]. 2018. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b DODSON, Aidan. Amarna Sunset:The late-Amarna succession revisited [online]. Bristol: University Bristol, 2009. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Sunset: the End of the Amarna Period [online]. University Bristol: 2009. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CARTER, Howard. The thomb of Tutankhamen. London: Sphire Book Limited, 1972. S. 95–97.
- ↑ Gurob, Unlocking a Royal Harem [online]. Egypt: 2007. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PETRIE, Flinders. Tell El Amarna [online]. Westminster: Aris&Phillips, 1894. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
- ↑ Smenkhare [online]. 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KUCKENS, Kathleen. The Children of Amarna: Disease and Famine in the Time of Akhenaten [online]. Fayetteville: University of Arkansas, 2013. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GOODMAN, Alan, G.Armelagos. Infant and Childhood Morbidity and Mortality Risks in Archaeological Populations. [Archaeology]. 1989, roč. 21, čís. 2, s. 225–243. Dostupné online.
- ↑ The people of ancient Egypt [online]. Reshafim, Israel: 2008 [cit. 2019-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-21. (anglicky)
- ↑ DIJK, Jacobus. Hormeheb and the Struggle for The throne of Tutankhamun [online]. Gröningen: University Gröningen, 1996. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Wolfgang Helck: Geschichte des Alten Ägypten Abteilung 1: Der Nahe und der Mittlere Osten. Bd. 1: Ägyptologie. Abschnitt 3). Brill, Leiden u. a. 1968, ISBN 90-04-06497-4, S. 167 .
- MATULA, Miloš; "Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce". Praha: Nakladatelství MM Production, 2010, ISBN 978-80-904556-0-3
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Smenchkare na Wikimedia Commons
Předchůdce: Achnaton | Egyptský král 1336–1334 př.Kr | Nástupce: Tutanchamon |
Média použitá na této stránce
- Tools and Equipment; molds
- Terracotta
- Overall: 1 5/16 x 1 1/4 in. (3.33 x 3.18 cm); Imprint: 7/8 x 7/16 in. (2.22 x 1.11 cm)
- Gift of Jerome F. Snyder (M.80.202.317)
- Egyptian Art
Autor: Rawpixel, Licence: CC BY-SA 4.0
Ramses-Meïamoun fight against Katas on the edge of Orontes from Histoire de l'art égyptien (1878) by Émile Prisse d'Avennes (1807-1879). Digitally enhanced by rawpixel.
Kartuše faraona Smenchkaré nalezené při vykopávkách v Thebách a v Tel-El Amarna
Autor:
- Pschent.svg: fi:Käyttäjä:kompak
- derivative work: Niusereset (talk)
Dvojitá koruna Dolního a Horního Egypta
Autor: Ulises Muñiz, Licence: CC BY-SA 2.0
This is the Ancient Egyptian royal vulture pectoral which was found placed on the head of the mysterious late 18th dynasty pharaoh in tomb KV55 of the Valley of the Kings. This king was either Akhenaten or Smenkhkare of the Amarna period. The vulture was displayed at the "Isis y La Serpiente Emplumada" or "Isis and the Plumed Serpent" 2007-2008 art exhibition in Monterrey, Mexico.