Smertrios

Smertrios
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smertrios, také Smertrius, Smertulitanos nebo Smertullus, je keltský bůh ztotožňovaný dle Interpretatio Romana s bohem Martem. Jeho funkce zůstávají neznámé.

Tradice

Smertrios je známý zejména svým vyobrazením na kvádru sloupu pařížských převozníků, který pochází z doby císaře Tiberia. Na tzv. III. kvádru (kvádru dioskúrů), je zachován jeho neúplný reliéf, který zobrazuje božstvo s kyjem bojující s hadem. Spodní polovina kvádru se nedochovala. Částečně zničený, ale rekonstruovaný nápis zní Smert[rios]. Koncept obrazu připomíná Herkula, ale související mýtus není znám.

Další místa výskytu jsou v oblasti Trevíru, kde byly objeveny nápisy pro Mars Smertrius. V jednom z nich, ve vsi Möhn, s variantou jména Sme[rtuli]t[a]no, je označován jako společník Ancamny. Tento výklad potvrzují dva další nápisy, které zmiňují jméno Smertulitanos. Nápis z obce Großbuch v Korutanech s fragmentem [D]iti Smer[trio] by mohl odkazovat, že Smertrios byl totožný s římským bohem Dispaterem.

Dalším božstvem, které by mohlo být totožné se Smertrios, je Smertullus. To je třikrát doloženo v jižní Francii, konkrétně v Lattes, v Le Veyer v parku Queyras a v obci Cadenet.

Etymologie

Smertrios je odvozen některými lingvisty z indoevropského slovního kořene *smeru („tuk“, „dřeň“). Příbuzné je staroirské slovo smertha („namazaný“, „namazaný“), viz německý výraz „Schmer“ pro sádlo. Mazání boží postavy bylo tradičním kultovním úkonem. Jiní odvozují jméno z indoevropského *smer- („pamatovat si, pamatovat si, starat se“), v takovém případě by Smertrios znamenal „opatrovatel“. Keltská bohyně Rosmerta je etymologicky velmi podobná Smertriovi.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Smertrios na německé Wikipedii.

Literatura

• Helmut Birkhan: Kelten. Versuch einer Gesamtdarstellung ihrer Kultur. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1997, ISBN 3-7001-2609-3
• Bernhard Maier: Lexikon der keltischen Religion und Kultur, svazek 466, Kröner, Stuttgart 1994, ISBN 3-520-46601-5