Smetanovo nábřeží

Smetanovo nábřeží
Pohled na nábřeží z Novotného lávky
Pohled na nábřeží z Novotného lávky
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
ČtvrťStaré Město
Poloha50°5′1,98″ s. š., 14°24′48,03″ v. d.
Začíná naMost Legií
Končí naKarlův most
Historie
Pojmenováno poBedřich Smetana
Další údaje
PSČ110 00
Kód ulice469564
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smetanovo nábřeží na Starém Městě v Praze prochází u pravého břehu Vltavy od mostu Legií ke Karlovu mostu. Nazváno je podle světoznámého českého skladatele Bedřicha Smetany, který zde v paláci Lažanských měl v letech 1868–1869 hudební školu.[1][2] Nábřeží je součást protipovodňové ochrany Prahy, v etapě 0001 v letech 1999-2000 tu umístili mobilní stěny, které při povodni v roce 2002 zachránily Staré Město před zaplavením. Součást nábřeží je řada historických budov zvaná Novotného lávka, kde byly mlýny nad hladinou Vltavy[3], staroměstská vodárenská věž a kde v novorenesanční Whielově budově sídlí Muzeum Bedřicha Smetany.

Diskuze o uzavření pro tranzitní automobilovou dopravu

Od začátku 21. století se mluví o uzavření Smetanova nábřeží pro automobilovou tranzitní dopravu. Diskutuje se o zavedení pěší zóny s povolením veřejné dopravy, cyklistů a dopravní obsluhy. Důvodem je zrychlení MHD, kterou v tomto úseku nábřeží projede denně více lidí (k roku 2019 90 tisíc) než autem (k roku 2019 40 tisíc).[4] Výhodou by bylo dále zlepšení ovzduší v oblasti a zatraktivnění celé lokace pro místní i turisty.

Oblast může tranzitní doprava objet po Severojižní magistrále či tunelem Blanka, který byl otevřený roku 2015. Bohuslav Svoboda jako primátor města v roce 2012 prohlásil: „Chceme, aby ze Smetanova nábřeží zmizela auta definitivně. Hned po dokončení a spuštění tunelu Blanka, tedy v roce 2014..."

2004

K prvnímu experimentálnímu uzavření nábřeží pro tranzitní automobilovou dopravu došlo v roce 2004 za primátora Pavla Béma.[5]

2019

Během rekonstrukce tramvajových tratí bylo v listopadu 2019 na několik týdnů uzavřeno Smetanovo nábřeží spolu s Malou Stranou pro tranzitní (projíždějící) automobilovou dopravu. Doprava rezidentů, zásobování či veřejná a cyklistická doprava zde byly zachovány v plném rozsahu. Uzavření přineslo znatelné zrychlení tramvajové dopravy či zlepšení kvality ovzduší v centru města.[5][6]

2020

Na konci května 2020 nechal radní pro dopravu Adam Scheinherr pro automobilovou dopravu uzavřít v jednom směru 150 metrů[7] vozovku Smetanova nábřeží v úseku most Legií – ulice Divadelní, což je nejméně automobilově zatížený úsek nábřeží.[8] Veřejná, cyklistická a pěší doprava nebyly dotčeny, autům zůstal průjezd jedním směrem. Důvodem opatření byla reakce na pandemii covidu-19 i zpoždění tramvají. Vzniklo zde více místa pro pěší, přibyly zde restaurační zahrádky,[9] mají se zde pořádat kulturní akce[10] a byla urychlena doprava v křížení s Národní třídou. Proti opatření bylo vedení Prahy 1, které prohlásilo, že s ním Scheinherr uzavírku neprojednal,[11] což Scheinherr popřel.[12]

2021

Radní hlavního města Prahy schválili koncepční studii z dílny Institutu plánování rozvoje (IPR), která počítá s kultivací prostoru Smetanova nábřeží a upraví dopravní režim v celé oblasti. Výsledkem bude uzavření nábřeží pro tranzitní automobilovou dopravu.[13]

Historie a názvy

Až do poloviny 19. století zde bylo volné písčité prostranství pozvolně se sklánějící k řece, s rybářskými chaloupkami a starými pokřivenými stromy. V době staroměstského opevnění za Václava I. stály mlýny a chatrče vně hradeb, nábřeží bylo od města odděleno zdí, která byla zbořena až po vzniku Nového Města, za Karla IV. Na místě dnešního Měšťanského domu - Smetanovo nábřeží 334/4 stával domek převozníka čp. 334. Stejné číslo popisné bylo později přeneseno na nový dům, na kterém se zachovalo dodnes. Dům na jižní straně hraničil s říční zátokou, jeho půdorys je proto z této strany zešikmený. Zátoku tehdy využívala místní cihelna jako nákladní přístav. Po úpravách nábřeží zátoka zmizela a dnes na jejím místě v sousedství stojí Palác Lažanských. Nábřeží navrhl architekt Bernard Gruber a postavil z opracovaných žulových kvádrů podnikatel Vojtěch Lanna v letech 1841-45 po výstavbě řetězového mostu císaře Františka I. (dnes most Legií) na náklady českých stavů, kteří skoupili zdejší pozemky.[14]

Názvy nábřeží se měnily:[15]

  • první nábřeží v Praze se původně nazývalo jen "Nábřeží" nebo "Staroměstské nábřeží"
  • od roku 1894 - "Františkovo nábřeží" podle císaře Františka I., jehož pomník (Krannerova kašna) zde od r. 1850 stojí.
  • od roku 1919 - "Masarykovo nábřeží"[16]
  • od roku 1940 - "Vltavské nábřeží"[17]
  • od roku 1942 - "Reinhard Heydrich Ufer"[18] (Nábřeží Reinharda Heydricha, český ekvivalent ale chyběl)[19]
  • od roku 1945 - "Masarykovo nábřeží" (znovu)
  • od roku 1952 - název "Smetanovo nábřeží".

Budovy, objekty a instituce

Odkazy

Reference

  1. ↑ Poche, Emanuel: Prahou krok za krokem. Orbis, Praha 1958. S. 27
  2. ↑ Toulky hudební Prahou. Orbis, Praha 1949. S. 11
  3. ↑ http://virtualni.praha.eu/nocni/smetanovo-nabrezi.html
  4. ↑ SŮRA, Jan. Praha otevřela Smetanovo nábřeží pro auta, ale jen rezidentům a zásobování [online]. Zdopravy.cz, 2019-11-15 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Smetanovo nábřeží a Malá Strana jsou uzavřeny pouze pro rezidenty a dopravní obsluhu [online]. Praha1.cz, 2019-11-14 [cit. 2020-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22. 
  6. ↑ Nábřeží a Karmelitská dočasně bez aut. Pražští radní si to pochvalují a uvažují o trvalém uzavření. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ ZABLOUDILOVÁ, Táňa. Aleluja! Praha uzavřela 150 metrů nábřeží pro auta. Její obyvatelé by měli chtít víc. a2larm.cz [online]. A2larm, 2020-05-24 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ Praha uzavřela část Smetanova nábřeží. Na místě vznikly zahrádky a dostanou prostor umělci. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ BEREŇ, Michael; PROKEŠ, Jan. "Arogance moci!" Uzavřené Smetanovo nábřeží budí vášně a je i terčem vtipů. www.denik.cz [online]. 2020-05-25 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Část Smetanova nábřeží se uzavřela pro auta a otevřela pro lidi. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-05-23 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ HEJMA, Petr. Otevřený dopis starosty Petra Hejmy primátorovi Zdeňku Hřibovi ve věci uzavírky Smetanova nábřeží [online]. 28. 5. 2020 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  12. ↑ Pražský magistrát uzavře část Smetanova nábřeží. Prahatv.eu [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ PROKEŠ, Jan. Politická shoda: stopka pro tranzit u Karlova mostu. Pražský deník. 2021-03-23. Dostupné online [cit. 2021-08-23]. 
  14. ↑ http://www.paroplavba.cz/smetanovo-nabrezi
  15. ↑ Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04. 
  16. ↑ http://www.atlasceska.cz/praha/smetanovo-nabrezi
  17. ↑ Amtliches Verzeichnis der Straßen, Plätze und Freiungen der Hauptstadt Prag. Prag: Druck und Verlag der Deutschen Druckerei, 1940. Dostupné online. S. X. 
  18. ↑ Mapa protektorátní Prahy na Fronta.cz [online]. [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. 
  19. ↑ Článek Přejmenování ulic a objektů v Praze 1940 na Fronta.cz [online]. [cit. 2018-05-19]. K přejmenování došlo 18. října 1942, více než tři měsíce po atentátu na Heydricha. Dostupné online. 
  20. ↑ https://www.neznamapraha.cz/palac-lazanskych-stare-mesto/
  21. ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?element=15584711&sequence=6428&page=258&action=element&presenter=ElementsResults

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Praha tabule tl.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Levý horní roh uliční tabule.
Praha tabule tr.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Pravý horní roh uliční tabule.
Praha tabule bl.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Levý dolní roh uliční tabule.
Praha tabule br.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Pravý dolní roh uliční tabule.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“