Smidary

Smidary
Kostel sv. Stanislava
znak
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Nový Bydžov
Obec s rozšířenou působností	Nový Bydžov (správní obvod)
Okres	Hradec Králové
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°17′29″ s. š., 15°28′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 562 (2023)[1]
Rozloha	27,97 km²[2]
Nadmořská výška	238 m n. m.
PSČ	503 53
Počet domů	642 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa obecního úřadu	nám. prof. Babáka 106 503 53 Smidary matrika@smidary.cz
Starostka	Bc. Jana Draštíková
Oficiální web: smidary.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Smidary
Další údaje
Kód obce	570869
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smidary (německy Smidar) jsou obec (bývalé město), která leží na soutoku Cidliny a Javorky asi šest kilometrů severně od města Nový Bydžov v okrese Hradec Králové. Obec Smidary se skládá z pěti částí – Smidary, Křičov, Červeněves, Chotělice, Loučná Hora. Celkem v nich žije přibližně 1 600^[1] obyvatel.

Historie

Obec středověkého původu se připomíná ve 14. století v majetku Metropolitní kapituly pražské, od níž ji zakoupili Vartenberkové. Roku 1424 ves vypálil Jan Žižka se svým vojskem. Roku 1562 byla na žádost Sabiny Zilvárové z Vřesovic povýšena na městečko s vlastním znakem a pečetí. Městská privilegia potvrdil roku 1633 Albrecht z Valdštejna a rozšířil je o výroční trh. Stejná privilegia potvrdil také další majitel panství Rudolf Colloredo z Wallsee v roce 1653 a jeho dcera Marie Antonie Montecuccoli, rozená Colloredová v roce 1707. Kamil Colloredo z Wallsee roku 1739 upravil robotní povinnosti. Colloredové vlastnili panství v letech 1651–1810. Roku 1870 byla do Smidar zavedena železnice: zastávka Severozápadní dráhy na trati Osek- Trutnov. Rezidenční zámek s okrasnou zahradou patřil Arturovi, Rosalii a Jindřichovi Waagnerovým z Wallernstädtu, dále v něm v letech 1895-1924 bydleli Čížkové ze Smidajchu, kterým byl zámek Smidary vyvlastněn při druhé pozemkové reformě.

V letech 1836–1892 zde byl provozován malý cukrovar, který roku 1892 vyhořel, dále pivovar, který měl v nájmu Arnošt Schreiber asi do roku 1900, a cihelna.^[4] V roce 1907 byla založena textilní továrna, roku 1920 přádelna bavlny firmy Bruna z Plavů, zestátněná roku 1948 a 1958 převedená pod podnik Tiba Dvůr Králové na Labem.

Přírodní poměry

Vesnice stojí ve Východolabské tabuli. Podél jejího okraje protéká řeka Cidlina, jejíž tok a přilehlé pozemky jsou součástí přírodní památky Javorka a Cidlina – Sběř.

Doprava

Smidary se nachází na křižovatce silnice II/280 a II/327. Východně od vesnice vede železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov, na které se nachází stanice Smidary. Do sedmdesátých let dvacátého století zde začínala regionální železniční trať Smidary – Vysoké Veselí.

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Stanislava - raně barokní, přestavěn do roku 1769, iluzivní malby v interiéru vytvořil Václav Kramolín (1770)
• Mariánský sloup z roku 1718, roku 1922 se při vichřici zřítil a mariánská socha se rozbila, nahrazena rustikální prací
• vodní mlýn Podhrad s chladírnou (technická památka),
• Empírová budova radnice z roku 1826
• Sokolovna z let 1936–1937
• Barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava

Osobnosti

• Edward Babák (1873–1926), fyziolog, biolog a srovnávací morfolog, rektor Masarykovy univerzity
• Emanuel hrabě Mensdorff-Pouilly (1866–1948), majitel zámku, Člen parlamentu Království českého
• Alois Neuman (1901–1977), politik, zastával různé vládní posty v Československu
• Jiří Šotola (1924-1989), spisovatel a dramatik

Odkazy

Reference

Literatura

• Kniha černá jinak smolná města Smidar 1631–1769. Příprava vydání Emil Pavel Lány. Děčín: Severografia, 1948. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Smidary na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Smidary v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Smidary v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)