Smilov (vojenský újezd Libavá)
Smilov | |
---|---|
památník zaniklé obce | |
Lokalita | |
Charakter | zaniklé sídlo |
Okres | Olomouc |
Kraj | Olomoucký kraj |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°41′57″ s. š., 17°29′4″ v. d. |
Základní informace | |
Nadmořská výška | ~ 580 m n. m. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Smilov | |
Další údaje | |
Zaniklé obce.cz | 424 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Smilov (německy Schmeil) je zaniklá obec[1] ve vojenském újezdu Libavá v Oderských vrších v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, která se nachází východně od kopce Čepka, jihovýchodně od kopce Dřemovická. Okrajová část obce, která se nachází mimo vojenský prostor u železniční trati Olomouc - Opava východ, nezanikla.[1]
Smilov po staletí patřil k biskupskému komornímu statku, jmenovitě je uveden v listině olomouckého biskupa Bohuše ze Zvole, vystavené v Olomouci 7. dubna 1456. Ovšem je možné, že byl ještě starší, soudě podle slovanského názvu a podle pojmenování polních tratí (Alt Schmeil, Obere Alt Schmeil). Původní obec patrně stála na místě trati zvané Starý Smilov. Údajně byla zničena husity. Na stáří obce upozorňuje i pověst uvádějící „Starý Smilov“ s kostelem v údolí mezi Městem Libavou a pozdějším Smilovem.[2]
Obec byla rozložena na náhorní planině při komunikaci vedoucí od Olomouce do Města Libavé. V jejím katastru pramení Smilovský potok a Lichnička.[2]
Samostatnou obcí se Smilov stal v roce 1848.[2]
V roce 1901 udělila obecní rada čestné občanství arcibiskupovi Theodoru Kohnovi.[3]
V obci stával farní kostel svatého Jana Křtitele[4] a fara[5].
V roce 1930 zde žilo ve 129 domech 691 obyvatel, z nich se dva přihlásili k české národnosti, ostatní k německé.
V roce 1946 bylo nuceně odsunuto původní obyvatelstvo ze 143 smilovských domů.[6]
Zánik Smilova souvisí s vysídlením německého obyvatelstva a se zabráním obce do vojenského prostoru, resp. do vojenského tábora Moravský Beroun se sídlem ve Městě Libavé, a to k 15. říjnu 1946.[2] Okrajová část obce u železniční trati mimo vojenský prostor však nezanikla.
Dnes jsou na místě Smilova téměř neznatelné ruiny domů a u zaniklého hřbitova a kostela se nachází památník zaniklé obce, který vznikl za finančního přispění původních německých rodáků a také rybník.
Armáda České republiky má ve Smilově umístěnou Pěší střelnici Smilov a Speciální střelnici Smilov.
Další informace
Obvykle jedenkrát ročně múže být Smilov a jeho okolí přístupné veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.
Související články
Jáhnův kříž - restaurovaný kříž u cesty ze Smilova do Města-Libavá.
Galerie
studna
památník zaniklé obce
hřbitov
hřbitov
rybník
Odkazy
Reference
- ↑ a b CAHOVÁ, Veronika. Zaniklé obce Olomouckého kraje. Olomouc, 2006 [cit. 2018-03-23]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Aleš Létal. s. 53–54. Dostupné online.
- ↑ a b c d KREJČOVÁ, Jana: Smilov (Smilová, Schmeil) a samoty Magdalenský, Smilovský a Mikův mlýn (Mackelmühle, Schmeilermühle a Mückenmühle). Poodří: časopis obyvatel horní Odry. 2015, roč. 18, č. 1, s. 34.
- ↑ KREJČOVÁ, Jana: Smilov (Smilová, Schmeil) a samoty Magdalenský, Smilovský a Mikův mlýn (Mackelmühle, Schmeilermühle a Mückenmühle). Poodří: časopis obyvatel horní Odry. 2015, roč. 18, č. 1, s. 35.
- ↑ kostel sv. Jana Křtitele v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ fara v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ KREJČOVÁ, Jana: Smilov (Smilová, Schmeil) a samoty Magdalenský, Smilovský a Mikův mlýn (Mackelmühle, Schmeilermühle a Mückenmühle). Poodří: časopis obyvatel horní Odry. 2015, roč. 18, č. 1, s. 46.
Literatura
- GLONEK, Jiří. Zaniklé obce Vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. 293 s, dokumentární fotogr., faksimile, 1 mapa. ISBN 978-80-254-0628-1.
- KREJČOVÁ, Jana: Smilov (Smilová, Schmeil) a samoty Magdalenský, Smilovský a Mikův mlýn (Mackelmühle, Schmeilermühle a Mückenmühle). Poodří: časopis obyvatel horní Odry. 2015, roč. 18, č. 1, s. 34–52, [15] fot.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Smilov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Smilov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- obec Smilov na webu Libavsko
- obec Smilov na webu zanikleobce.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
památník, Smilov, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
studna, Smilov, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
Památník, Smilov, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
památník, Smilov, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
Smilov, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
rybník, Smilov, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
hřbitov, Smilov, vojenský újezd Libavá, Oderské vrchy