Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF)
Michail Gorbačov a Ronald Reagan při podpisu smlouvy v Bílém domě
Michail Gorbačov a Ronald Reagan při podpisu smlouvy v Bílém domě
Témazničení pozemních balistických raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5 500 kilometrů
Data
Podepsáno8. prosince 1987
Strany
SignatářiRonald Reagan
Michail Sergejevič Gorbačov
Podepsané zeměSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Obsah
Cílkonec závodů ve zbrojení
Důsledkyzničení 2 692 raket krátkého a středního doletu

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (formálně anglicky Treaty Between the United States of America and the Union of Soviet Socialist Republics on the Elimination of Their Intermediate-Range and Shorter-Range Missiles a rusky Договор о ликвидации ракет средней и меньшей дальности, zkráceně INF, z Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) byla podepsána 8. prosince 1987 v Bílém domě americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem, generálním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu.[1]

Obě mocnosti se v dokumentu zavázaly ke zničení balistických raket a střel s plochou dráhou letu určených k vypuštění ze země s doletem od 500 do 5 500 kilometrů. Spolu s nimi měla být zlikvidována rovněž odpalovací zařízení a související infrastruktura. Smluvní strany se zavázaly i k umožnění vzájemných kontrol naplňování dojednaných podmínek. INF byla následně 27. května schválena americkým Senátem a oběma signatáři definitivně ratifikována 1. června 1988. Po rozpadu Sovětského svazu přešly závazky vyplývající ze smlouvy na Rusko.

Odstoupení ze strany USA

Americký prezident Donald Trump v roce 2018 oznámil, že Spojené státy od smlouvy odstoupí. Důvodem mělo být údajné porušování závazků ze strany Ruska, konkrétně vývoj a rozmístění raketového systému 9M729, na které už v minulosti upozornila předchozí administrativa Baracka Obamy.[2] Rusko odmítá, že by smlouvu porušovalo. Ministr zahraničí Spojených států Mike Pompeo 1. února 2019 ohlásil, že k následujícímu dni země přestává být smlouvou vázána a zároveň spouští půlroční výpovědní lhůtu.[3] Tento krok podpořila i Severoatlantická aliance.[4] Rusko reagovalo stejným krokem, jeho prezident Vladimir Putin zároveň nařídil vývoj nových hypersonických raket středního doletu, které však podle něj Rusko rozmístí jen v případě, pokud stejný krok učiní Spojené státy.[5]

The Bulletin of the Atomic Scientists ve své zprávě z února 2019, která vychází z veřejně dostupných dokumentů, uvádí, že smlouvu patrně porušovaly Spojené státy i Rusko.[6] Americký odborník na jadernou problematiku Theodore Postol se také domnívá, že smlouvu porušovaly obě strany.[7] Český ministr zahraničí Tomáš Petříček z porušení smlouvy obvinil Rusko.[8] Smlouva nezahrnovala Čínu, která může bez omezení budovat svůj raketový arzenál, a to je podle některých komentátorů jeden z hlavních důvodů, proč Spojené státy od smlouvy odstoupily.[9][10]

Důsledky

"Nukleární potenciál USA a SSSR v letech 1945-2014"
Na základě smlouvy INF výrazně kleslo množství jaderných zbraní ve vlastnictví obou mocností.

K 1. červnu 1991, tedy ve lhůtě stanovené dokumentem, bylo oběma zeměmi zničeno celkem 2 692 kusů zbraní odpovídajících definici ve smlouvě. Sovětský svaz zničil celkem 1 846 svých raket, Spojené státy 846.[2]

Zbraně vyřazené Spojenými státy:

  • BGM-109G Gryphon (verze střely BGM-109 Tomahawk pro odpal ze země)
  • Pershing 1a
  • Pershing II

Zbraně vyřazené Sovětským svazem: (v závorce kódové označení NATO)

Odkazy

Reference

  1. ↑ AP Archive. Reagan And Gorbachev Meet, Reagan And Gorbachev Sign Ratification Instruments For INF Treaty [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b SANGER, David E.; BROAD, William J. U.S. to Tell Russia It Is Leaving Landmark I.N.F. Treaty [online]. The New York Times, 2018-10-19 [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ GEARAN, Anne; SONNE, Paul; MORELLO, Carol. U.S. to withdraw from nuclear arms control treaty with Russia, raising fears of a new arms race [online]. 2019-02-01 [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Statement on Russia's failure to comply with the Intermediate-Range Nuclear Forces (INF) Treaty [online]. NATO, 2019-02-01 [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ REEVEL, Moscow. Putin orders Russia to develop new missiles after leaving treaty, will deploy only if US does [online]. ABC News, 2019-02-02 [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Russia may have violated the INF Treaty. Here’s how the United States appears to have done the same. [online]. 14. února 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ NATO a Damoklův meč nukleárního konfliktu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 18. dubna 2019. Dostupné online. 
  8. ↑ Viník konce dohody? Nezodpovědné Rusko, říká Petříček. Týden.cz [online]. 2. srpna 2019. Dostupné online. 
  9. ↑ Smlouva o omezení raket mezi Ruskem a USA, která pomohla uzavřít studenou válku, končí kvůli čínskému arzenálu. Hospodářské noviny [online]. 1. srpna 2019. Dostupné online. 
  10. ↑ President Trump to pull US from Russia missile treaty [online]. BBC, 20. října 2018. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

US and USSR nuclear stockpiles.svg
Nuclear warhead stockpiles of the United States and the Soviet Union/Russia, 1945-2014. These numbers are total stockpiles, including warheads that are not actively deployed (that is, including those on reserve status, but not those that are scheduled for dismantlement). The numbers of active/operational warheads could be much smaller: in 2014, about 1,980 for the United States are deployed. Inadequate historical data prohibits long-term distinction between the two, hence lumping all numbers together.

The high for the USA is 32,040 in 1967; the high for the USSR is 45,000 in 1986; the point at which the USSR surpassed the USA in warheads is 1978. Note that raw stockpile totals do not necessarily tell you much about nuclear capabilities; delivery mechanisms and types of weapons can make a big difference (many of the weapons added to the stockpile during the "surge" periods were tactical, not strategic, for example)

The goal of this graph is to give a quick, at-a-glance impression of relative stockpile levels between the two countries; those looking for specifics should consult the raw data (compiled on the discussion page of this image).