Smlouva z Küçük Kaynarca

Jednání v Küçük Kaynarca na dobové rytině
Ahmed Resmî Efendi, hlavní vyjednavač Osmanů

Smlouva z Küçük Kaynarca[1] (turecky Küçük Kaynarca Antlaşması, rusky Кючук-Кайнарджийский мирный договор)[2] byla mírová smlouva podepsaná 21. července 1774[2] v Küçük Kaynarca[1] (dnes Kajnardža v Bulharsku). Po nedávné porážce v bitvě u Kozludži smlouva mezi Ruským impériem a Osmanskou říší ukončila rusko-tureckou válku a stvrdila prohru Osmanů. Ruské impérium reprezentoval polní maršál Pjotr Rumjancev,[2] Osmanskou říši zastupoval Musul Zade Mehmed Paša.

Osmanská říše (zeleně) předala některá území (červenozelené pruhy) Ruskému impériu (červeně). Krymský chanát (žlutozelené pruhy) získal nezávislost, ve skutečnosti se stal satelitem Ruska a byl Ruskem v roce 1783 anektován

Rusko vrátilo Osmanské říši Valašsko a Moldavsko, avšak obdrželo právo chránit křesťany žijící v Osmanské říši[3] a zasáhnout v případě špatného zacházení s nimi. Bukovina byla v roce 1775 postoupena Rakousku.[4] Krym získal nezávislost, avšak sultán zůstal duchovní autoritou Tatarů coby chalífa. To bylo poprvé, kdy se vliv osmanského chalífy uplatnil za hranicemi říše a byl respektován evropskými mocnostmi. Na Kavkaze Rusko získalo Kabardsko, bezpodmínečnou suverenitu v přístavu Azov, přístavy Kerč a Jenikale na Kerčském poloostrově a část Jedisanu mezi Bugem a Dněprem.[4] Poslední oblast zahrnovala přístav Cherson; Rusko tak získalo dva přístupy k Černému moři a Osmanská říše zde ztratila výhradní postavení. Byla zrušena omezení stanovená v roce 1739 Smlouvou z Niše týkající se přístupu Ruska k Azovskému moři a výstavby opevnění v Azově. Ruské obchodní loďstvo získalo právo plavby Dardanelami. Smlouva rovněž zaručila Ruské ortodoxní církvi právo plout pod ruskou vlajkou do Konstantinopole a vybudovat zde pravoslavný chrám (nakonec nebyl postaven).

Smlouva zasadila kdysi mocné Osmanské říši dosti ponižující ránu, současně byla zárodkem dalších konfliktů, které vyvstaly mezi Osmany a Ruskem.

Fakticky nezávislý Krymský chanát byl podřízen Rusku a v roce 1783 byl Ruskem anektován. Podle ruského chápání smlouvy se dostalo Rusku práva na ochranu všech východních křesťanů v Osmanské říši, což využilo k intervenci v Dunajských knížectvích (Moldávii a Valašsku).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treaty of Küçük Kaynarca na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b KREISER, Klaus; NEUMANN, Christoph K.; KUČERA, Petr. Dějiny Turecka. Překlad Petr Kučera. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 329 s. (Dějiny států). ISBN 978-80-7422-012-8. 
  2. ↑ a b c Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-06-14]. Heslo КЮЧУ́К-КАЙНАРДЖИ́ЙСКИЙ МИР 1774. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22. (rusky) 
  3. ↑ HUREWITZ, J.C. The Middle East and North Africa in World Politics: A Documentary Record. New Haven: Yale University Press, 1975. (turecky) 
  4. ↑ a b Encyclopædia Britannica. Abdulhamid I. Redakce Hoiberg Dale H.. 15th. vyd. [s.l.]: Encyclopedia [Britannica Inc., 2010. ISBN 978-1-59339-837-8. S. 22. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Treaty of Küçük Kaynarca 1774.jpg
Turkey bleeding. Contemporary engraving showing allegorical scenes related to the signing of the Treaty of Küçük Kaynarca in 1774, resulting in the Ottoman Empire being amputated of territories. Turkey here is personified by Ahmed Resmî Efendi, head of the Turkish delegation.
Treaty of Küçük Kaynarca.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0

  •  
    Russian Empire
  •  
    Ottoman Empire
  • striped 2
    Annexations to the Russian Empire
  • striped 2
    Crimean Khanate at independence
The Treaty of Küçük Kaynarca (1774): the Ottoman Empire (green) ceded some land (red-green stripe) to the Russian Empire (red) on both on both the European and Asiatic fronts. In addition, the Crimean Khanate (yellow-green stripe) was granted independence, although in reality it became a Russian satellite state and was annexed by Russia in 1783.