Smoljani

Smoljané
Slovanské kmeny na Balkáně kolem roku 700
Slovanské kmeny na Balkáně kolem roku 700
Jazyk(y)
praslovanština
Náboženství
staroslovanské

Smoljani (starořecky Σμολενοι/Σμολεανοι, Smolenoi/Smoleanoi) byl jihoslovanský kmen obývající od 7. století území rozjkládající se východně od Soluně v údolí řeky Mesty a v jihovýchodních částech pohoří Rodopy.

Dějiny

Smoljani se ve východní Makedonii objevili pravděpodobně na počátku 7. století v rámci velkého exodu kmenového svazu Sklavínů na území Byzantské říše.[1] Jméno Smoljanů je poprvé zmíněno v nápisu kapkana Isbula z doby vlády bulharského chána Presijana, pocházejícího z doby kolem roku 837 a nalezeného ve Filipech.[2]

V období slovanské expanze do Makedonie a Thrákie na přelomu 8. a 9. století podřídili byzantští císařové slovanské kmeny své suverenitě, přinutili je platit tribut a poskytovat ozbrojené oddíly.[3] V roce 837 vypuklo slovanské povstání kolem Soluně, v Rodopech, západní Thrákii a jižní Makedonii.[4] Byzantské prameny neuvádějí konkrétně, které sklavinie se proti Byzanci vzbouřily, ale zasaženo povstáním bylo nepochybně i území obývané Smoljany. Nakonec byzantské jednotky pod velením Alexia Moseleho povstání potlačily; „krev tekla hustě a oblast zachvátil oheň,“ jak uvádí byzantský historik.[5] Než se však Byzantincům podařilo ovládnout situaci zcela, zapojili se na žádost Smoljanů, kteří svůj boj prohrávali, Bulhaři. Bulharské jednotky vedené kapkanem Isbulem porazily byzantské vojsko poblíž Filip a město poté obsadily. Území Smoljanů od Rodop až po mořské pobřeží v okolí města Kavaly bylo začleněno do bulharského státu.[4]

Po konečném zničení prvního bulharské říše Byzancí na počátku 11. století vzniklo v oblasti obývané Smoljany samostatné thema Smolenon, o kterém byzantské prameny informují až do konce 12. století. Založeno bylo i samostatné biskupství podléhající metropoli ve Filipách.[6]

Město v jižním Bulharsku Smoljan bylo pojmenováno po kmeni Smoljanů (do roku 1934 neslo jméno Pašmakli).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Smolanie na polské Wikipedii.

  1. ↑ Stawowy-Kawka 2000, s. 43.
  2. ↑ Leciejewicz 1990, s. 361.
  3. ↑ Stawowy-Kawka 2000, s. 46–48.
  4. ↑ a b Gjuzelew 1986, s. 39.
  5. ↑ Stawowy-Kawka 2000, s. 48.
  6. ↑ Leciejewicz 1988, s. 361.

Literatura

  • FELCZAK, Wacław; WASILEWSKI, Tadeusz. Historia Jugosławii. Wrocław: Ossolineum, 1985. 572 s. ISBN 978-8304016385. (polsky) 
  • GJUZELEW, Wasił. In: DIMITROV, Ilčo Ivanov. Bułgaria. Zarys dziejów. Warszawa: Książka i Wiedza, 1986. ISBN 83-05-11583-6. Kapitola Bułgarskie średniowiecze. (polsky)
  • Mały słownik kultury dawnych Słowian. Redakce Lech Leciejewicz. 3. vyd. Warszawa: Wiedza Powszechna, 1988. 674 s. ISBN 978-8321404998. (polsky) 
  • STAWOWY-KAWKA, Irena. Historia Macedonii. Wrocław: Ossolineum, 2000. 370 s. ISBN 978-8304045491. (polsky) 

Média použitá na této stránce

Slovanské kmeny na Balkáně okolo roku 700.jpg
Autor: BarbatusCZ, Licence: CC BY-SA 4.0
Přibližná sídla jihoslovanských kmenů (Severjané, Smoljané, Strumenci, Rynchinové, Draguviči, Sagudaté, Vajuniči, Velegeziči, Berziti, Melingové, Jezerci) na balkánském poloostrově kolem roku 700